pátek 29. dubna 2016

V kapičkách


v kapičkách odrazů nebe
honí se teď bosí sokoli
a čeká mě objetí sebe
v náručí, kde nic nebolí

zamíchat, protřepat, pít
nápoje života hořknou
chuť jedu podepsat, být
sladkostí doby trojskou

do srdce vylít se mi chce
jsem špinavý prachem
pro mrtvé dělá se mše
až život zarůstá strachem

oněměla duše obnažená
sklo za ní nedýchá
slova, co zamlžená
stínají tu bolest do ticha

neděle 17. dubna 2016

FIRE & BLOOD

tak hledáme pravdu, v mlhách středozemí
kde sám je být mapou bez těch druhých
jak služba na majáku, co nikdo neocení
uprostřed řvoucích srdcí mnoho hluchých

kráčíme lesem k prostřední hoře, svedeni
cestou za hlasem, co zůstal tajemstvím
měl a my jsme mu byly v sobě svěřeni
možná, tě člověče, snad jednou počeštím

jediná jsi, ta, co může měnit početí i rody
a zapíráš svou podstatu hlíny prachem
uprostřed lesů, krásných bosých a vody
skutečnost mění jména tebou a ne strachem

tvůj dech plane, ty nejsi lidsky pověrčivá
a pracuješ, když sleduješ ty bouře kolem
z mlh bez jezer se zase hudba rozednívá
odhazuješ do ztracena, krev nad rozkolem

mračna se stahují a já cítím dychtivost
do zářící tmy se naše světlo svléklo
v ráji mé země je skryta pravdivost
hledej, i kdyby jí mělo být peklo

pondělí 11. dubna 2016

Zloději svítání


lítáme životem nemajíc čas
ani na jednu holou větu
rychlíky z opačných tras
motory tohoto klidu i vznětu

tma celá, je bláznem v naději
kolikrát držel jsi její srdce?
do dlaní vejdeš se zloději
drž, hází se prudce než vtrhne

na parket, střevíčky zazvoní
bez slitování a natrvalo
ledové teplo je až k roztání
zlodějské svítání mě u srdce vzalo

pondělí 4. dubna 2016

Kořeny lásky


stromy jsou strnulé svým klidem
 o který se teď v tichu opíráš
nehybné jak Bůh, jdou k nám, lidem
zazpívat si tichý otčenáš

to hlasem zvuku a rozděleni vedví
z lehkosti srdce zachytit
když čaruješ dlaněmi svých větví 
jsem doma, kde mám být

teď duše stromu otřásá se chvěním
když hledíš do kořenů lásky
a troufneme si říct: "lásko já nevím,
lze prožít ticho bez otázky?"

sobota 2. dubna 2016

Němá


když za bleskem uhodí hrom
pěšinka z nebe rozčísne se k zemi
to z radosti steskem objeví se vtom
obrázek duše, co špitne z nevědění

duše, která oněmělá stála sama
a spatřila oceán, ten, který přijme
kapku vody zpět nevycení drama
prudce rozdrobená do slova pijme

a srdce se rozbíhá do miliardy
to z jedné kapky dostáváme sílu
dostali jsme život jen na petardy?
a nebo ruce a srdce taky k dílu?