sobota 8. ledna 2011

Kam jdou zlomená srdce? (Where Do Broken Hearts Go)



kam odcházejí zlomená srdce?
když bijí jen větru napospas
a třepotají se tak prudce
jako když lámeš vlas

chceme věřit, že si jak fénix
vstávají zas někde z popela
ty stěny usilovných tření
pohánějí až bys šílela

a nevidíme, když nastala noc
oheň hoří v srdcích nečinně
slova zrcadlí svou moc
slzy na vodní hladině

Michal Zachar
.....................................................................
Láska má svoje iluze a každá iluze má svůj zítřek. Proto se už tolik milenců rozešlo, protože věřili, že jsou spojení navždy. Skutečnou zkouškou je bolest a štěstí. Když dvě bytosti přestáli tuto dvojitou zkoušku života, odhalili svoje chyby a svoje přednosti, mohou si být jisti, že až do skonání života, budou se držet za ruce.

Co mám na srdci (You Are Not Alone)


oči se naplnily obrazy
tisíce vrat a tisíce stromů
člověk se někdy zarazí
mít se rád, když jdeš domů

každý někomu patřil
všichni odešli, vše se rozpadlo
to navždy tvé oči spatři
zelené hory s nebem - divadlo

nakonec až zbude šach
všechny stromy shodily listy
tvé tělo je průzračný prach
a spojilo tě chutí světa s místy

cos viděla? vzestupy i pády
ty hory na konci nebe čekají
tak prý se duše vracívají rády
 vítr v borovicích jim šumí potají

Michal Zachar
----------------------------------------------------------
Láskyplný člověk raději sám prožívá bolest, než by ji jiným působil.


pátek 7. ledna 2011

Srdce pozitronu (Suzanne)


hledáme si štěstí
ve tmách, co nezpívají
řemínek na zápěstí
utažen pláče v jinotaji

možná, že jméno
ocitne se na rtech tvých
co slouží nespatřeno
umí zastavit pláč i smích

krájíme si chvilky
místo, aby jsme dali směr
co halí nás snílky
jdoucích mrazem na sever

atomů kompasem
určujem srdce pozitronů
a někdy taky za pasem
dvě jádra potkají se v skonu

Michal Zachar
---------------------------------------------------
Milovat muž může jen jednu ženu z žen, pro víc jich v srdci nemá místo.


středa 5. ledna 2011

Cesta pro ticho


když poslouchám ticho
co mi všechno nese
až řev z břicha lvího
čekám kde, co hne se
připlouval jsem s mraky
vytrácel jak sněhy
prázdné hory, plné taky
větru, deště a tvé něhy
věčně odcházející tam
věčně přinášející sem
to, kde jsem je klam?
nohama si chladím zem
slunce zapadá, jde déšť
srdce poutníka tesknota
je osamělý, ale nešť
nikdo nehledá kus života
cesta nemá barvu slova
ani tvaru toho drápu
sametová hříva lvova
nevysvětluj, řekni chápu

Michal Zachar
.......................................................................
Co víme jeden o druhém? Nic!
Jediné, co můžeme učinit je podat svědectví každý sám o sobě.
Všechno ostatní je překročení naší pravomoci. Všechno ostatní je lež.

Všechno, co potřebuji (All I Need)


všechno, co potřebuji
je ve tvých rukách
všechno, co potřebuji
mám po zárukách
všechno, co potřebuji
pluje si řekou krve
všechno, co potřebuji
vědět, žes řekla trvej
všechno, co potřebuji
když noc se krátí
všechno, co potřebuji
je, že duše se vrátí
všechno, co potřebuji
do hloubek padající
všechno, co potřebuji
tvé srdce milující

Michal Zachar
-------------------------------------------------------
Přátelství a láska potřebují důvěru, tu nejhlubší a nejopravdovější.

pondělí 3. ledna 2011

Chci Tě slyšet říkat to (I wanna hear you say it)


Chci Tě slyšet říkat to
že jedna láska vládne nám
proč skrývat povahu svou
před sebou, když se znám?

Chci Tě slyšet říkat to
že jsem tvůj anděl rozkošný
který patří mezi tvůj top
nestane se nikdy nemožným

Chci Tě slyšet říkat to
k čemu svazuje tradice pout
hudba, co hraje jen polotón
místo toho svobodně plout

Chci Tě slyšet říkat to
až do omrzení času z věků
nikdo nevykládá láskou zlo
když vyhodíme okoralou veku

Michal Zachar
.........................................................................................
Pravda umožňuje pronikat do neznáma.

sobota 1. ledna 2011

Imagine (Imagine)



vystřelilas plamen
co mírně stoupající
zabalilo tvé ámen
smírně mezi klesající

představy vypuštěné
odhalených do ruda
jsou stavy stále znělé
a jsou i srdce dotknutá

není chamtivosti hlad
to mi dáváme podněty
proč chceš pořád brát?
dál z láhví padaj viněty

srdce strach zkušenost jen
zahodím minulost a rád
i nejstrašnější lidský sen
že samota je horší než hlad

Michal Zachar
.................................................................................................................
Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.


pátek 31. prosince 2010

Hallelujah (Hallelujah)


stavíme chrámy z rozumu
monstrózní díla větší času
bavíme sami sebe bez umu
hrozní, jak splátka po inkasu

a tak se postupně zbavujeme
toho, co lidské je stále v nás
aniž někomu to málo darujeme
skoro pláču a chvěje se mi hlas

a tak jen volám a křičím
že tady s tebou a pro tebe
bez květin lásky nejsme ničím
ani to srdce mi správně neklepe

halejujah prý potěšilo boha
a kdy už potěší i něco v nás?
láska je kvítek jeden z mnoha
jediný důkaz, že mě ještě máš

když všichni uděláme málo
možná, že stačí jenom polibek
a že život vidět za to stálo
bez toho, že bys čekal vděk

Michal Zachar
..............................................................................
přání všeho všem, kdo za to stojí jim přát...

čtvrtek 30. prosince 2010

Díky za to, žes při mě stál...(Stand by me)



někdy se modlívám
a říkávám, stůj při mně
někdy tančím, zazpívám
rozhlížím se zda hledají mě

pořád jdu za snem
tím, co si letí pořád dál
Galileo si zatočil se sluncem
planety naše stojící nezaspal

každý máme planetu
svou zemi, kde je každý král
kde každý den hudba hraje tu
díky za to, že jsi při mě stál...

Michal Zachar

...............................................................................
všem františkům a františkánům

pátek 24. prosince 2010

Štědrý večer (Christmas Eve)


vzpomínáme rádi
na chvíle zšeřelé
kdy tví kamarádi
tě štípli v kostele

a při půlnoční mši
co odvádí ducha
kam se nenosí
smrt, co je hluchá

tu máme své milé
vždy vedle sebe
je to tvá chvíle
už se nepovede

nejen o hojnosti
vánoce 92-95
dobro ve zlosti
poskvrnilo svět

zpíváme sami sobě
koledy o míru
válka není v hrobě
sázíme na víru?

srdce se mi sevřelo
nikdo už neuvidí?
že tehdy zemřelo
na 200 000 lidí

Michal Zachar

-------------------------------------------------------------------
Věnováno padlým ve válkách v Bosně, na které si můžeme i my vzpomenout.
Nebylo to tak dlouho a ani tak daleko.

středa 22. prosince 2010

Kdo jsem? (Who Am I To Say)


někdy si tak říkám
jestli to slovo existuje
to, na počátku věků

když spánek slýchám
nežli mě tma opanuje
tak vklouzne pod deku

předchůdce člověka
byl strážce prahu světa
drak vnitřních pravd

to, co dnes už neleká
není ani věta prokletá
kterou by květ zvadl

dobýt tu tlamu draka
tím, že vyslovím jméno
a jdu do svobody s ním

pořád mě ještě láká
když vím, že nalezeno
bude, když ho vyslovím

Michal Zachar
-------------------------------------------------
Poezie podstupuje boj, aby svedla dohromady lidi.
Básník si chce zasloužit jméno člověk.

úterý 21. prosince 2010

Každý dech si vzít (Every breath you take)


zas říkám ti dál
jdu spát do snů
abych se ti zdál
žhnu sluncem dnů

všechno pro sebe
my chceme si dát
kousek od nebe
jdeme tam spát

snad, že hvězdy
vyšly dnes později
někdy se ani nesní
když je zatmění

tak zase do peřin
dech platí pronájem
štěstí lásky být mým
dáváme si navzájem

Michal Zachar
----------------------------------------------------
V den, kdy přestaneš hořet láskou, mnozí zemřou chladem.

sestře

neděle 19. prosince 2010

Ukaž mi nebe (Show me heaven)


ukaž mi nebe
vše za to dám
a možná i sebe
klíče odevzdám

ukaž mi nebe
v čem spí bůh?
kdy mrak zebe?
splatíme dluh

ukaž mi nebe
ať vím, co ty
na bránu klepe
padlí prokletý

ukaž mi nebe
já ti dám svět
a srdcem veden
přijmi mě zpět

Michal Zachar
............................................................................................
Bůh a ďábel nestojí proti sobě, zrovna jako dobro a zlo.

sobota 18. prosince 2010

Rozsévač (Wise up)


co mi leží na srdci?
pro co jsem nadšený?
zahradníkům o krtcích
sen se zdál zamlžený

kam patřím a čemu?
co s tím v co věřím?
kousek shrnutého lemu
na kapse starých jeans

jaké hodnoty mám?
pro co jsem nadšený?
usmířit i sebe sám
dopřát si čas na ženy

a co mohu změnit?
jak žít líp než dnes?
zbytečné je teď pěnit
upřímnost trpělivě snést

čím se chci zapsat?
jak mít vyrovnaný život?
tak tedy nic naplat
LÁSKA je slovo pro osivo

Michal Zachar
.......................................................................
Je moudrost dovedeme-li moudrým naslouchat.

pátek 17. prosince 2010

Stýská se mi (Miss You)


jak kočka honící myš
padá sníh třepotavě
ty vločka věřící smíš
spjatá zníš naléhavě
hra dvou bez sebe
je i není mi blízká
říkám ozvěnou tebe
lásko i mě se stýská
mám štěstí, že mohu
doufat, že tvoje tvář
tam první po bohu
má pořád svou zář

Michal Zachar
.............................................................
Běda těm, kdož milují toliko těla, schrány smrtelné.
O vše to připraví je smrt. Milujte duše a shledáte se s nimi.

Nevzdávejte se (Don't give up)


nedám tvoje oči
když se podíváš
hledám jak skočit
výš než běhá mráz

jsi nevidoucí vin 
sluneční hledající
já spadl z konvalin
sváteční nemající

komu jsi oporou
maskou sama sobě?
co najdu s tvou
láskou v téhle době?

když vyzván vstal
klekl, že neunese
smíš jít lásko dál
nevzdávejte se

Michal Zachar
.....................................................................
Až se mě jednou zeptáš,
co je pro mě důležitější,
jestli ty nebo můj život
a já odpovím, že můj život,
nezlob se, protože ty nevíš,
že můj život jsi ty.

čtvrtek 16. prosince 2010

Vypouštím to ven (Bleed It Out)


chci ti říct
že už tu jsem
kolikrát smím
zářit obnoven
když se mám
zachovat rád
nevidím krám
kde budu brát
cokoliv z krás
a pozoruji nic
orchestr hrál
a jinak už nic
hrajeme hudby
co prý jsou naše
znamení sudby
z vnějšku zhášen
a v srdci štěstí
co není jen sen
tak si cestu klestí
vypouštím to ven

Michal Zachar
---------------------------------------------------------
Když do světa vkročíte kvůli lásce, kterou vás někdo zahrnuje, nezáříte vnímáním skutečnosti, ale láskou, kterou jste od někoho příjmu-li; a ten kdosi ovládá vypínač, a až ho vypne, záře zhasne...

středa 15. prosince 2010

Paradox (Protego moi)




v klidném bodě světa
který se stále jen otáčí
přebývá oddaný i sketa
tam se bez touhy tančí

sloužit místo mamonu
láskou proti soupeření
potřeby, zisk jde nahoru
tvář proti výkonu lpění

vše má určenou chvíli
a všechny děje i svůj čas
čas zrození i umírání žili
dokud tmu nevystřídá jas

přijímám to, kdo jsem
co dotýká se všech i mě
paradox určený křtem
najít střed a zůstat v něm

Michal Zachar
---------------------------------------
Být tím, čím opravdu jsme, a stát se takovými, jakými jsme schopni se stát, 
to je skutečné naplnění života.

úterý 14. prosince 2010

Vánoční katedrála (Ave maria)


vzpomínám na ticho
když zvuk vrcholí
každý je sám Jericho
a to spíš hluk nevolí

občas si říkám, kdo
je tam, kam letí
ohlas, toho, co šlo
že své dám objetí

a tak stoupá zas
zpěv, co ladí nás
mrak odsouvá hlas
a krev mládí máš

mír duši, co hledá
neóny během dne
hřmí hluší, co nedá
ty tóny sněhem žhne

Michal Zachar
....................................................................................
Láska je schodiště, po němž se blížíme k Boží podobě. A zpěv je jeho zábradlí.

neděle 12. prosince 2010

Slib mi (Promise me)


zas vyšlehl plamen zářící
obloukem oblohu učesal
kráse podlehl ámen sloužící
skokem předlohu vzňal

letíš a konec bitvy nemáš
naučily i přinesly mi utrpení
víš zvonec a cinkni nejdráž
srazily a odnesly si mé snění

nejednou promarnil jsem čas
bojem kvůli nenápadným lžím
neblednou rozmarné sny v nás
shůry ohňový dech teď dštím

trpěl jsem kvůli lidem zas
i těm, co si lásku nezaslouží
tvrdě ohňový bolidem kaz
léčím, kdo si nezatouží?

teď zářím zas láskou ohně
jakou jsem nikdy nepoznal
tvářím svit slz do pochodně
packou draka živly vzňal

otevřel jsem své oči a plál
ohněm, který už slib tuší
rozevřel se a skočí, aby vzal
nakloněn smělý i tvou duši

Michal Zachar
----------------------------------------------------------------------
Život je šance - využij ji
Život je krása - obdivuj ji
Život je blaženost - užívej ji
Život je sen - uskutečni ho
Život je výzva - přijmi ji
Život je povinnost - naplň ji
Život je hra - hrej ji
Život je bohatství - ochraňuj ho
Život je láska - potěš se s ní
Život je záhada - pronikni ji
Život je slib - splň ho
Život je smutek - překonej ho
Život je hymna - zpívej ji
Život je boj - přijmi ho
Život je štěstí - zasluž si ho
Život je život - žij ho.