Vypouštím to ven (Bleed It Out)

chci ti říct

že už tu jsem

kolikrát smím

zářit obnoven

když se mám

zachovat rád

nevidím krám

kde budu brát

cokoliv z krás

a pozoruji nic

orchestr hrál

a jinak už nic

hrajeme hudby

co prý jsou naše

znamení sudby

z vnějšku zhášen

a v srdci štěstí

co není jen sen

tak si cestu klestí

vypouštím to ven

Michal Zachar

---------------------------------------------------------

Když do světa vkročíte kvůli lásce, kterou vás někdo zahrnuje, nezáříte vnímáním skutečnosti, ale láskou, kterou jste od někoho příjmu-li; a ten kdosi ovládá vypínač, a až ho vypne, záře zhasne...

Paradox (Protego moi)

v klidném bodě světa

který se stále jen otáčí

přebývá oddaný i sketa

tam se bez touhy tančí

sloužit místo mamonu

láskou proti soupeření

potřeby, zisk jde nahoru

tvář proti výkonu lpění

vše má určenou chvíli

a všechny děje i svůj čas

čas zrození i umírání žili

dokud tmu nevystřídá jas

přijímám to, kdo jsem

co dotýká se všech i mě

paradox určený křtem

najít střed a zůstat v něm

Michal Zachar

---------------------------------------

Být tím, čím opravdu jsme, a stát se takovými, jakými jsme schopni se stát, 

to je skutečné naplnění života.

Vánoční katedrála (Ave maria)

vzpomínám na ticho

když zvuk vrcholí

každý je sám Jericho

a to spíš hluk nevolí

občas si říkám, kdo

je tam, kam letí

ohlas, toho, co šlo

že své dám objetí

a tak stoupá zas

zpěv, co ladí nás

mrak odsouvá hlas

a krev mládí máš

mír duši, co hledá

neóny během dne

hřmí hluší, co nedá

ty tóny sněhem žhne

Michal Zachar

....................................................................................

Láska je schodiště, po němž se blížíme k Boží podobě. A zpěv je jeho zábradlí.

Slib mi (Promise me)

zas vyšlehl plamen zářící

obloukem oblohu učesal

kráse podlehl ámen sloužící

skokem předlohu vzňal

letíš a konec bitvy nemáš

naučily i přinesly mi utrpení

víš zvonec a cinkni nejdráž

srazily a odnesly si mé snění

nejednou promarnil jsem čas

bojem kvůli nenápadným lžím

neblednou rozmarné sny v nás

shůry ohňový dech teď dštím

trpěl jsem kvůli lidem zas

i těm, co si lásku nezaslouží

tvrdě ohňový bolidem kaz

léčím, kdo si nezatouží?

teď zářím zas láskou ohně

jakou jsem nikdy nepoznal

tvářím svit slz do pochodně

packou draka živly vzňal

otevřel jsem své oči a plál

ohněm, který už slib tuší

rozevřel se a skočí, aby vzal

nakloněn smělý i tvou duši

Michal Zachar

----------------------------------------------------------------------

Život je šance - využij ji
Život je krása - obdivuj ji
Život je blaženost - užívej ji
Život je sen - uskutečni ho
Život je výzva - přijmi ji
Život je povinnost - naplň ji
Život je hra - hrej ji
Život je bohatství - ochraňuj ho
Život je láska - potěš se s ní
Život je záhada - pronikni ji
Život je slib - splň ho
Život je smutek - překonej ho
Život je hymna - zpívej ji
Život je boj - přijmi ho
Život je štěstí - zasluž si ho
Život je život - žij ho.

hudba k básni je zde...

Svět ještě stojí... (Concierto de Aranjuez)

přes všechny křivdy světa

co se stane, aniž za to můžeme

přestože nemáme právo veta

srdce plane, že tu budeme

cítíme, že nemůžeme měnit

to špatné v lidech a ve světě

vidíme, že lásku nejde směnit

za žádné na téhle planetě

láska je stále silnější

pomáhá obilí i nám si růst

krkavci jsou stále drzejší

nadváha ega udržuje půst

neexistuje nic kromě lásky

držící svět i nás v pohybu

odhazujme soukromé masky

na nebi ještě hvězdy svítí tu

Michal Zachar

.....................................................................................

Věřte, láska je touha po kráse.

Jsem nemocný (Je suis malade)

láska hýbá nebem

hvězdami, lidmi i květy

praská teplo ledem

chvilkami vlídní, ty světy

umluví každého z nás

kráčet věčným ledem

přinutí strach, že ho máš

a hráče, že nepodvedem

a tak dýchám do ledu

a říkávám si ať popraská

vánoční mívám koledu

mimikám vrať se na maskách

 jak mrzne ukázal mi rozeznít

já snášel sytost ledu bezmála

srdcem dokázal se otevřít

a našel bytost, co to přijala

Michal Zachar

........................................................................................

Lidské sny jsou to, co dělá lidem problémy. Když nebudete mít sny, nebudete mít problémy, protože budete brát prostě jen to, co je. Ale pak budete postrádat lásku, protože láska je nalézání svého snu v lidech, kteří jej nemají.

Šťastnější svět (Fix you)

když nevíš, co ještě opravit

chceš prostě jen jít bez cíle

láska se zvedá jako štít

zbývá jen dno a tvá chvíle

chvátáš teď skoro zbytečně

protože není už kam jít

můžeme se tvářit netečně

že svět je šťastnější svit

a že bude, tím se konejším

když se láskou ozdobí

osudem svým šťastnější

dvě, pouhé dvě osoby

Michal Zachar

---------------------------------------------------------

Svět dělá žena. Je v něm panovnicí - nic se v něm neděje než skrze ni a pro ni. Žena je tedy velkou vychovatelkou muže. Učí ho půvabným ctnostem, zdvořilosti, diskrétnosti a té hrdosti, která se bojí přijít nevhod. Učíme se u ní, že společnost je složitější a jemněji uspořádána, než soudí myšlenka, že citové sny a šero víry jsou nepřekonatelné, a že to není rozum, co vládne lidmi.

U mě doma (In my place)

hodně lidí nechce milovat

možná je ve hře mnoho

nenávidí to, mít se rád?

zaměřit se na jednoho?

budoucnost s minulostí

bojující v čelních lalocích

bezmocnost nevyprostí

kupující lži o prorocích

chci si najít společnost

a dívat se na soumrak

šli spolu jeden krok?

že zpívat je i milovat?

takže jsem na světě

zpěvem si lásku křtil

abych v té jediné větě

s tím, koho miluji i žil

Michal Zachar

.......................................................................................

Když se vytratila veškerá naděje, když nikdo nepřichází na pomoc a krásy života vyprchaly, zjišťuji, že pomoc přece přichází, i když nevím jak a odkud.

text písně jsem našel až po tom, co jsem tu básničku napsal:


Na mém místě
Byli hranice, které jsem nemohl změnit
Byl jsem ztracen, oujé

Byl jsem ztracen, byl jsem ztracen
Překročiv hranice, za kterými jsem měl zůstat
Byl jsem ztracen, oujé

Jak dlouho na to musíš čekat?
Kolik za to musíš zaplatit?
Jak dlouho na to musíš čekat?

Byl jsem vyděšený, byl jsem vyděšený
Znavený a nepřipravený
Ale čekám na to

A když půjdeš, když půjdeš
Zanechej mě tu samotného
Pak na tebe budu čekat

Jak dlouho na to musíš čekat?
Kolik za to musíš zaplatit?
Jak dlouho na to musíš čekat?
Ach, za to

Zpívej prosím, prosím, prosím
Vrať se a zpívej mi
Zpívej mi

No tak to zazpívej, teď, teď
No tak zpívej
Zpívej mě
Vrať se a zpívej

Na mém místě, na mém místě
Byly hranice, které jsem nemohl změnit
Byl jsem ztracen, oujé
Oujé 

Věříme (We believe)

láska se neptá

když přemýšlíš

krása se šeptá

kdy sama spíš

strach se neptat

podstoupit riziko

krach je reptat

vykoupit oklikou

láska není přání

není ani poznání

oči změn uchrání

měníc cíl přistání

je to jen oheň

hořím každý den

výzva s bohem

planout neviděn

Michal Zachar

...........................................................................................

Tělo člověka je milování hodné dočasně, jeho duše provždy.

Zkuste spát se zlomeným srdcem (Try Sleeping With A Broken Heart)

každý máme svůj poklad

leckdy i pěkně zakopaný

vraždy jsou náš doklad

někdy jsi spěšně milovaný

každý je ničitelem světů

a zároveň zahradníkem

dráždí vůně tvých květů

osloven srdcí průsečíkem

všichni máme pochyby

nad svým úkolem dneška

ruka, co nás vede nevidí

na nás je, co chcem zmeškat

Michal Zachar

...........................................................................

Láska vám může srdce naplnit, pak zlomit, a to zlomené srdce znovu vyléčit.

Podívejte se odtud (Fly away from here)

někdy je lepší o lásce nemluvit
ryzí cit nepozná mnoho slov
možná, že zlepší krátce tvůj svit
a že přesná kopie boha je zlo
člověk je ztělesnění nejistot
a soudy o něm jsou i falešné
citově nestálý, zaměnitelný bod
jím i koněm táhnou srdečné
krev stálá ve své nestálosti

je ponurá z ctností pravidel

jakým, že hřály oči tvé dosytosti?
sakury v květech hostí málo, včel
lodivod osud ví, cos tady upekla
když vznešeně z citů děláš hrdiny
že život přenese tě z ráje do pekla
i bez limitů, té jedné jediné vteřiny

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------------------
Učíme se zejména od toho, koho milujeme.

Blind dark angel (Stop Crying Your Heart Out)

najdeš-li to, co drží tě

nad vodou potopy

hlava ti říká vezmi z těl

než to srdce pochopí

nikdy nikdo nic nevrací

že snad uzná vaše úsilí?

pochopí nejde za prací

kdo pozná láskou opilí?

miluji tě, protože se zdáš

ve snu jsi králem pouště

a slzy jsou tím, čím zalíváš

mne, když jsem spouštěn

do nitra suchých skal

slzy vesmíru a oči obě

už jsem dávno vyplakal

abych došel až k tobě

Michal Zachar

-----------------------------------------------------

Už s chmurným mírem vchází chmurný den
a samo slunce těžkou hlavu skrývá.
Jen zprostit toho, kdo je nevinnen
a trestat provinilé ještě zbývá.
Však věčně bude srdce jímat znova
žal Juliin a bolest Romeova.

Jediný okamžik (Angel)

někdy mě trochu děsí čas

a to tím, že pořád trvá

a to i pro epochu platí zas

že chce být jako žena - prvá

láska se nedá změřit trváním

rozhodují o ní okaMŽIKY

a nevím, co si uchráním

dnes i v loni má stejné triky

jediným se prohrává a bere

jediná noc může pamětlivo

pro lásku lákavým krupiérem

mít větší cenu než celý život

Michal Zachar

----------------------------------------------------------------

Na světě existuje jen jedno hrdinství: vidět svět takový, jaký je,
a milovat ho.

Adventní slzy draka (Tears Of The Dragon)

tak jsem dnes hleděl ze svých střech

a čekal až poletí ten anděl kolem

a těšil se, jak mne sveze na křídlech

aby sňal smutek, co nazývají bolem

a zatím si čerti dali dostavení přímo

s anděli na ulici, která je tak malá

nevím, jestli jsem už starý a tak mimo

nechodící láska nebeská i pekla je stálá

a tak tu dál sedím za komínem střech

napůl anděl napůl čert, sám jen tak

a mrznoucí mám slzy, taky dech

a možná jsem jen osamělý drak

unést samotu rán, kdy dáváš nevítán

naplnění hluboko v hrudi ukrytých

radost čekat v dávání toho, co mám

a ve sněhu jen pár drápů vyrytých

Michal Zachar

--------------------------------------------------------------------

Láska je kouzelná. I když jsi sám kouzelník, nikdy nepochopíš její kouzla...

Mezi řádky (Between the lines)

rozdávám jen tak lásku

netrvám na tom, že se vrací

a možná pro jedinou vrásku

stojíme někdy před rotací

která nám zamotává hlavy

z toho, co bude dál potom

nehrajeme hry, co nás baví

pořád hledáme jen proto

a co je psané mezi řádky

tím se nikdo nezabývá

asi, že vzít srdce zpátky

je to, co nám pak zbývá

nečíst dál, jen jít touhou ryzí

zamilovat se do okamžiku

prožívat jej naplno než zmizí

a požehnání přejde v erotiku

Michal Zachar

.....................................................................................................

Požehnáni budiž ti, kteří nemají co říct a drží zobák.

Láska zdarma (Lullaby)

někdy vám spadne Jeruzalém

rovnou na hlavu

to abych se nestal kanibalem

i lovnou zvěří u splavu

tak dostáváme lásku zdarma

a někdy ani ne

možná, to byla tvoje karma

co se ve mně rozvine

co slyšíme, když srdce tluče?

v hrudním koši

a razíme dál mince, já učeň

ty ostudní po rozkoši

sdílíme svět s lidmi, co milujeme

k povzbuzení třeba

jak lpět, že vlídní nemysleme

neocení lásku od placeba

Michal Zachar

--------------------------------------------------------

Není jediné lásky, jediného přátelství, které by prošlo naším osudem
a navěky ho neovlivnilo.

pro Katku

hudba k básni ke stažení zde...

Seběhni z toho kopce (Running Up That Hill)

někdy si povídáme o dětech

o tom, že vaše děti nejsou vaše

a to tady teď i pak po letech

synové a dcery ŽIVOTA, ne naše

přicházejí skrze vás, ale ne od vás

a třebaže jsou celý život s námi

nepatří jim nic než čas, smutku i krás

nepatří nám svou duší, svými hrami

můžete dávat všechnu svou lásku

nedáte jim nikdy svoje myšlenky

můžete dát dům tělům, uhladit vrásku

nedáte nic duším, hru s písmenky?

můžete se snažit být jako ony

nedělejte z nich však sobě podobné

život nejde nikdy zpět a bez opony

co bylo včera, je už dnes nevhodné

jste luky a děti vaše vystřelené šípy

vidíte terč a míříte, aby letěli daleko

napínání rukou je vaší radostí, že štíty

proráží, aby se stali alfou i omegou

Michal Zachar

-------------------------------------------------------------

Ahoj Julie! Vzpomínáš si na mě? Jsem tvoje matka.
Taková starší žena, která tě před 30 lety porodila...

Spíš s duchy (Sleeping With Ghosts)

někdy je probuzení rána
a jindy zase pohlazení
leckdy chodívává z rána
a pointy nikde nepramení


a tak teď nevím, co říct
a to je možná dobrá zpráva
jen veď, v srdci málo míst
jak jsi zbožná? ať nepřestává


hledáním směru jednoduše
a bez bolestných pečetí
doháním tě, že srdce kluše
míjením pocestných v objetí


Michal Zachar
...................................................................................
Důvěra je nejkrásnější věc, květům lásky. Když chybí lásce živá, silná, nezvratná důvěra, tehdy je podobna pěknému silnému stromu, který má podťaté hlavní kořeny a slabý větřík ho vyvrátí.

V bodě nula (Point Zero)

v lásce není dobro, ale ani zlo

jdou jenom naše pohyby

ona mění skulptury na sloh

jsou čtenou  básní pochyby...

tak láska rozezní se nad hromy

když je někdo naslouchající

a takhle líbezní měníme zákony

přírodní tělo chtělo nevěřící...

miluješ-li, staneš se tím, čím chceš

co bylo stvořeno i ranním deštěm

ti neodešlí, řekli smím je lež

a zbylo ti písmeno, dosti ještě...

miluješ-li, všechno se začíná dít

protože všechno bude v nás

za tu grešli chci větrem být

pomůže-li vítr, to ukáže čas...

Michal Zachar

----------------------------------------------------

Láska je jak dým, jak vdech se rozplyne,
láska je plamen, který v očích žhne,
láska je moře vyplakaných slz,
láska, jak každý ví, je
zákeřný jed i balzám hojivý.

Srdeční klepy (Fly)

uvízla duše mezi kameny

co na pramenu ti sedí

olízla suše ježíc plameny

do barvy ebenu si hledí

když se tak díváš do ráje

průzorem masky u brnění

co ti strach jidáš zahraje

obzorem lásky tvého snění

odnášíš sebou vzpomínky

kameny pramenů tvého ega

víš, že zebou i plamínky

plameny plamenů všeho třeba

dostáváš nevšední otázku

uvnitř jsi slepý, kam jdeš?

dotýkáš posledních obrázků

srdeční klepy jsou klam i lež?

Michal Zachar

---------------------------------------------------------------

Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.