úterý 30. září 2014

Ratolest

link na foto ZDE

když všechna slova rozplynou se
v bolesti
a pohyb vzduchu pálí, jak rozžhavená
pec
tak jako kdysi, když jsem se chytal
pelesti
a mým cílem bylo dojít jen na
konec

tak potkávám v sobě všechen ten
strach
co vede hluboko do krve
k nadechnutí
pramínky krve tečou tiše
v peřinách
každému, kdo ho dal, tak dýchají
nesehnutí

oči neslyšně pláčou a ne jen pro
bolest
vzpomínám na tu holubici, co letí
s nadějí
a to, co nese není jen tak malá
ratolest
je to kus světa, kam půjdem, ne však
raději

mé sestře Blance

pondělí 29. září 2014

Chvět

link FOTO

jak voda a oheň spojení jsme
a zapšklí jenom svou touhou
pouští je každý, kdo nemá vše
že život je jen stínu šmouhou?

bolí to, když shazujem křídla
jako když se strom začne chvět
a v srdcích nenacházím zřídla
ale dodnes vím, jak jsi zbledl

jak meč chvěje se sukní ženy
to když si vítr hraje a zmítá
my v církví, kde nejsme členy
hrajem, že láska je sudba vžitá

bolí to, když shazujem křídla
jako když se strom začne chvět
a v srdcích nenacházím zřídla
ale dodnes vím, jak jsi zbledl

v těle, kde slova nejsou hostem
doufáme, že dávno zrezivěly
jsme týmž a jedním ostnem
jsi nebo nejsi lásko na příděly?

bolí to, když shazujem křídla
jako když se strom začne chvět
a v srdcích nenacházím zřídla
ale dodnes vím, jak jsi zbledl

úterý 23. září 2014

Můj vlak


já vracím se zpátky každou vteřinou
co pluje časem do minula
mé ruce klidně spočinou
na srdci, tam, kdes mě slovy ovinula

před lety prý přinesl mě z nebe čáp
já přišel na svět z ničeho
a teď v srdci slova dráp
vyrývá mi ranou věty z Nietzscheho

vtisknutý tak, že nejde ani vylomit
bodá a ráno falšuje smích
a jen tak dá se ochromit
pláču bez příčiny a nevím, co je hřích

a tak šel můj život se smrtí na dohodu
můj vlak já slyšel odjíždět
směju se takhle bez důvodů
na tenhle lidmi času znetvořený svět

pátek 19. září 2014

Kaštany


a tak se znovu modlím
nořím se do toho, co je za námi
jsem slupkou plnou bodlin
když vidím tyhle srdeční kaštany

vzpomínám na ty chvíle
kterých nikdy nebude a není dost
láskou se z černé do bílé
dostala na chvíli boží nevinnost

a tak se znovu modlím
aby ty tóny byly srdcem zpívány
kolikrát jsme slovem bodli
jako teď v dlani pálí tyhle kaštany

neděle 14. září 2014

V bodě nula


jsme v sobě k srdci blíž
když vnímám tvé doteky
a ty ještě k ránu sníš
o tom, že obzor je příliš daleký?

kam až jde, co zaskočí
cos dalo nebi, země se ptá
chci se ti dívat do očí
odkud sem vlastně přichází tma?

láska zvěst srdce stálá
nikdy už neodejdi do minula
jen tečka světla malá
dala jsi se, jak tehdy, v bodě nula
.....................
Naučte se koncentrovat na lásku. Bez ní je vše ostatní zbytečné.

neděle 7. září 2014

Do bran


vždy, když se sami zabíjíme
ve jménu bezpodmínečné lásky
naviják s příchutí zla zastavíme
a na tváří kontrolujem vrásky

to jsou pravdy, které nás zabíjí
někdy se prostě jen vzbudíš
vzruch nad tím, co teď pomíjí
a někdy to plácne a ty studíš

tak dík za všechny ty chvíle
chvíle, kdy se ty sám střetneš
vkročíš zas do bran smrti bílé
a někdy, když padáš, vzlétneš

středa 3. září 2014

Tref


jen smrt je bez otázek
poznání není ani vidět
a pro bolest umíráme
schováváš za obrázek
klíček od nenávidět
až poznáme, co máme

jdou jen trochu spát
až vzbudí i ty poslední
ruch posledního soudu
budem o to vlastně stát?
chvíle, co jsou vzkříšení
zaspíme, jak pár bloudů

odkud se věčně vracíš?
zatím slyším svou krev
je moje duše chromá?
až prý všechny spasíš
tak se duše moje tref
a budeme zase doma

sobota 30. srpna 2014

Dává


šeptáš mi o tom, že jsi
branou k branám ráje
já jdu sloužit pane mši
co vyvolává staré báje

ti, co přemohli touhu
chtějí hluší být a slepí
pahýl po rampouchu
lížou, závislí na šedích

dávám klíč lásky času
co ukolíbá dětí nářek
když ne v sobě spásu
najdu tě v hloubi tváře

když zkouším hledět
vstříc tomu, co už bylo
můžeš chtít vše vědět
když nejsi srdce silou

tou silou, která vyvolává
růžový květ z poupěte
láska je ta, co život dává
i když ten život odkvete

středa 27. srpna 2014

Desire Of Freedom


modlím se touhou po spojení
v nitru rozdělených částí
ten, kdo tu byl, tu zase není
chycený v jedné ze svých pastí

modlím se láskou nebývalou
co stoupá z řeky v oparu
kapka s kapkou za spirálou
kde my skládáme se do páru

modlím se za to ráno času
když úsměvem jdeš dál
otevírat se srdcem pro krásu
to je všechno, co jsem si přál
................................
Nenechte si v životě převládnout sklon k vážnosti.
Vážnost a zamračenost navozují napětí.
To dobrý pocit z lásky se projevuje úsměvem.

úterý 26. srpna 2014

Neuměli


láska je krátká písnička
ani se nenaděješ a už tu končí
chvíle, co byla kratičká
když zhasínáš a s dnem se loučíš

co bylo se ti už nevrací
i slunce, co pomalu jde už spát
blíženec dvojče s rotací
z východu dojdeš jenom na západ

když jdeš nemůžeš spát
jsou chvíle, co tě všechno bolí
přemýšlíš, jsem tady rád?
jakou jsem hrál a komu tuhle roli?

jeden z těch mnoha lidí
co vydali v sobě všechno, co měli
srdce, co nikdo neutřídí
protože jinak lásko jsme žít neuměli

sobota 23. srpna 2014

Oblivion II. (Nevědomí)


zas budíš mě ze sna
že, když jen tak spím
hořká jsi, jako láska
sladká, když vyprávím
teď jsi v téhle chvíli
někde ještě žijí nežijí
a my, co jsme zbyly
ve válce bez spermií
svět pozoruji vleže
za slovy plynoucí jedy
bez nože srdce řeže
kdo a dnes naposledy?
 a v klidu čelní pelesti
stvořil jsem přijímač
že krom lidské bolesti
chytával jsem i pláč
někdy dýchnu do dlaní
a vypouštím ptáčka
aby zpíval, že vyhání
strach, že jsi jen hračka
oči, co nedovedou
rozlišit zda jsem vinen
když jen svou siluetou
zaslechneš hlas sirén
a pak už jen burácí
nad světem bez ní hněv
vyšlehne v nás s vibrací
podřimující oheň a krev

pátek 22. srpna 2014

Koleje


snažím se jen tak být
ulpívá mi hlava mezi očima 
a zase jdeš si sama spát
tam, kde se vše rodí začíná
že z lásky vznikne vodopád?
může muži takhle znít

opilí modrou oblohou
jak nohy řek zkřížené tmou
hladoví za láskou jdeme
měli jsme k sobě blíže hrou
že teď srdce nenajdeme
za to srdce nemohou

ty krásné sny života

kterými život tváře udeřil
já už tehdy zvykl brát
strach kočkám, úzkost víl
co jsem si brával napořád
starost, co v krvi kolotá

a hvězdy běží snášeje

sníh vzpomínek závějí času
co lidi žili, já jsem s nimi žil
já každým z nich pro spásu
Boha už tenkrát vlastně byl
do ticha vedoucí koleje

úterý 19. srpna 2014

Když dýchám na vás


foto - link

to máchnutí tvých křídel
i ve snu víří prach
že pravidlem tvých sídel
je nosit můj strach

a tak si odnášíme mnoho
kolikrát i nevinnost
světlem kreslíš, kdo z koho?
jsi hladový a dost

s láskou, ale i v bolestech
nocí jdou stíny krást
usedají se i v mých snech
když dýchám na vás

úterý 12. srpna 2014

Vinegar & Salt (Ocet a sůl)



já, ztracený v hlubinách
času hledám tě dál 
smála jsi se jak laciná 
pro krásu bych se i pral

já, sbohem jdou krůpěje
potu, co valí se dál
v mnohém se i zasmějem
notu hraješ, co jsem ti vzal

já, pěšák vod jsem vplul
a hlava klesá mi dál
k jídlu zbyl jen ocet a sůl
sláva hvězd říká mi pal


Seven Seas

...a bylo ticho nad těmi vodami, jak nahoře, tak i dole, až slovo trhlo a na zem s kapkami dopadla i písečná pole...jen třpytícími kapkami jdou vlny vstříc i tomu písku, tak tehdy na počátku mezi vlnami Bůh řekl, vezmi mé srdce a jdi a riskuj...jsme malá zrnka písku utopená na počátku bytí, tak to všechno už je za námi a my jsme ti, kdo na slunci se touhou po jednotě třpytí...a v krocích letu svitu hvězd jsme v hrách tanečních, a život zde nalézá jen ten, kdo dá se svést svou písní srdeční....


pátek 8. srpna 2014

Očima bláznova srdce


někdo mi říká trp
někdo mi říká služ
a někdo říká neulpívej

bloudím v poli chrp
jen jsem hledající muž
láska řekla jen se dívej

učím se objevovat
učím čím jsem, co vím
a učím svobodu se smát

než barvy zabarvovat
jen srdcem bláznovstvím
jedu, i když nemusím se hnát

dívám se na teď život
dívám se do ticha duše
a dívám se do odpovědí

láska je k duši lodivod
jen zdravě a dobře kluše
bláznivé pravdy ve výpovědích

čtvrtek 7. srpna 2014

S Vědomím


S Vědomím
někdy spím
rozedníváš lampióny
a vidím všude škorpiony 
a posvěcuješ kraje srdcem
hrající si na babu s cvrčkem
jak hluboce se všude díváš 
a ten hlas, co říká vnímáš?
zvím když kousnu do ovoce
vnímáš, co je to láska a divoce
po proudu vzpomínek a či proti
skáčeme světem loukoť po loukoti
jdeš ke mně zrcadlem ať vidím na ty kroky
a tak vnímám já i tvé krásné boky
raduju i bojím se, a tak mě učíš bázni
slovem, co jde a říká teď se nepřebásni
neboť jen tak z nás láska nečiní bezduché blázny
když víš, že to, co jsi je ten hlas spásný

m & m

úterý 5. srpna 2014

Máme


máme jen svůj smích
který tiše srdce svírá
život v očích slzavých
kruh, když se uzavírá

otázka je vždy jediná 
která vede rozhodnout
kdo teď moje srdce má?
a lze slovem probodnout?

ty stojící nad propastí
prý tě moje srdce svírá
ať uděláš krok i z části
budu držet, i když zmírám

pátek 1. srpna 2014

Oblivion (Zapomenutí)


klid a mír šitý na míru
ve vyrovnaných vzorcích
utonout v tom vesmíru
kde nezáleží na proporcích

světlo je někdy nůž
až z dětské duše stříká krev
jak má vyrůstat muž?
hvězda se kreslí na zádech

malou máš i na čele
nauč milovat se ty vrásky
v početí tvé šlépěje
jsou to stopy mé lásky

molekuly třpytu hvězd

víš, kam dáváš stopy rtuti?
kam jdou stopy z cest?
kde spí láskou zapomenutí?

Otázky XIII.


polibky dotykem úst
pamatuješ chytil jsem tebe
a skončila jsi náš půst
a řekla´ s lásku si vstřebej

motýl se dotkl rtů
my vkládáme se do lásky
a přání neuslyšet stůj
podívat se do své otázky

prahneme oba dva
srdcem v posledním dotyku
řekla´s já smrt jen tvá
prý podobá se letu kolibříků