středa 26. dubna 2017

SORROW


kolik je světla v oblacích
šeptala mi chvíli ano i ne
a stíny v listech oddacích
milovat z lásky neumíme

po přílivu jde odliv bytí
srdce, když tone, utone
lampy tvých snů si svítí
vane, odvane, nahonem

i vítr jde cestou k jezeru
šla odejít do tmy stínem
za obrazy všech večerů
kdo pijou, ať platí vínem

uprostřed své smečky psů
výkřiky srdce lásku vábil
náměstí chrámové ze rtů
tvůj výkřik, co lásku zabil

Bůh zavřel sebe na věčnost
cestičkou k vodě uslyšíš
bolest má životní velikost
nechci mít na sobě tvůj kříž

neděle 23. dubna 2017

Running To The Sea


šlápoty, co ubíhají k moři
vyplavují tucty vzpomínek
na to, co uvnitř hoří
 na to, co byl jen plamínek

vidíme stopy v písku
a taky, co v nich stálo
dáváme přednosti k zisku
a to je sakra málo

můžem být plni krás
otisky srdce, které plane
stopy jsou na nás
co v druhých zanecháme

úterý 11. dubna 2017

Kde je láska? (Where Is The Love?)


a rej letících vloček, viděly jste padat?
stoupáním na horu mu jdete na proti
jak dlouho je asi Bůh musel střádat
že se při tom ani nezpotil?

najednou jsi tady, svět stojí v pozoru
ta chvíle, vidíš, co zbylo ze zahrady
vítr se chvěje, choulíce se v praporu
zůstala touha a láska tady?

psi v noci vyjí povodeň beznaděje
muškáty v oknech jsou jen psanci
a dívám se, kdo mne tu rozesměje
každý komu dáš šanci?

našlapuj pomalu, v prach rozemleté
nahoru dolů jdeš a srdce suše zní
láska je, když uvěříš, co rozkvete
tam kde je popel a sníh

neděle 9. dubna 2017

911


stojící příkrovem světla vzplál
zrcadlila smutek, jak papírový otčenáš
kdo vyhraje v lásce není král
barva bílá, kam utek pro proslovy 911

když zvedneš hlas, ale ne ruce
je konec srdce z dětinských obrátek
jak mimčo být a  palec cucej
tam, kde končí láska, je jen začátek

držící mě táhly aniž musely
vědět, kdy zvednout ruku k pozdravu
pěsti zvedat chtěly nechtěly
dokázat srdce pozvednout nad hlavu

zdvednout k prosbě, k modlitbě
z nás ve večnosti hodiny bije červená
prach se v mě víří důvěřivě
hlas co nepohostí, jediný uslyší je 911

středa 22. března 2017

Sedmá tvář


jít cestou tmavých koutů
co dávají to, co nehledáš
dostáváš tváře od mrzoutů
že strach srdcem vymetáš

a zbytky smetí od kejklíře
otevřít je, skočit do dna pít
životem žít v dobré víře
milovat znamená uchopit

hledáme cesty, kde nejsou
vypráví z nás bolest a strach
 všechny čekajíc tvář sedmou
láska je tvůj dech na řasách

SEDM TVÁŘÍ TEMNOTY

neděle 12. března 2017

Na křídlech snů

fotolink
na křídlech snů nejsou k probuzení vrátka
když vyvoláš si ze sna sen a postavíš ho
že každá chvíle života je bez něj krátká
opřít se o nic je výsada srdce věřícího

každá chvíle je dlouhá jako věčnost denní
do smrti nás zatahuje noc svou chutí krve
uskutečnit život je jak brzské probuzení
a málokdo to zvládne rovnou napoprvé

udělat radost třeba jen jedinému člověku
tou druhou možností probuzení je smrt
že lásku dáváš klidně srdcem bez vděku
veškerou bolest těla, duše tu teď strp

to, že každý den je jako jeden malý život
tak pravda tvoří vše a láska byla snění
na křídlech snů usnul bych a jaktěživo
bych nikdy nechtěl dojít k probuzení


pondělí 6. března 2017

OPEN


hledáme bezpečí ve veletoku
kde se každou chvíli někdo utopí
stálost, když krom kroků
tvou loďku vždy někdo překlopí

láska prý nechce zájmena
chtěl jsi být někdy rozkmitán?
jste chuť slova vyřčená
pro toho, co říkáš mu kapitán

vyhovět druhému střípky
zas hudba těl zahraje tři sloky
co ztrácíte pro polibky?
očekáváním se řídí vaše kroky

jsi důležitá sama v sobě
nejsi stín slunce, co dělá krásku
chceš platit své době?
to radši svobodu než tvou lásku

sobota 4. března 2017

House Stark


Svit oslepující zavřela tma.
Slova mají hodnotu brusky.
Uříznout větev, co nespadla.
Jsem tvůj soumrak i úsvit.
Přijímat a dávat to určené.
Učil mě soudruh kněz i kat.
Milovat strachem sevřené.
Srdce já neuměl vyplakat.
Srážet lásku až na kolena.
Nezvyklé odháněj stranou.
Se jménem i bezejmenná.
Dobrý den a na shledanou.
💚

čtvrtek 2. března 2017

Počátek


spálené mosty, po sítnicích vzory
na svět dopadá klidný třpyt
život je pro bolest a pro netvory
snažím se tohle pochopit

vyzývám klidnou realitu, aby šla
zas o kousek dál jen pryč
to luxusní služka zase nepřišla
aby si vzala i tvůj klíč

k čemu je potlačovat sebe sama
když stačí bolest z minula
a znamení blíženců dělá drama
dva z jednoho vyjmula

prostorem těla možnost ujasnit
železná vrata vrzly panty
ze zlem nelze najít v duši klid
dobro jsou tvé varianty

přijal jsem výzvy k neúspěchu
lásku životem dávat a brát
všechny slzy nejsou pro útěchu
a ani popisem tvých ztrát

znamením hudby vyšli k sobě
to, co už nikdy nezažije
srdce z lásky odevzdané zlobě
její rytmus a melodie

a v tichu teď jen slzy hovoří
jak loďka s loďkou pluje
když lásku spolu ze-mě vytvoří 
dostanou, co je přesahuje

pátek 24. února 2017

středa 15. února 2017

Rainbow


láska je cesta dovnitř kruhu
k tomu, aby se narodilo nic
a že nejsme všichni z druhu
v hloubce sebe najdeme víc

kdy laskavost dáváš darem
vycházejíc ze své brutality
v kuráži srdce je teď harém
jen plný vzteku a zneužitý

nestrpět ticho a klidně křič
nenasytnost dělá lakomce
plného zisku a je nyní pryč
skromnost zbývá dokonce

beze cti poběží jenom lež
na sobě trikot prolhanosti
chytrou chtěla jsi být, leč
nejde se cpát jen dosytosti

pijan, co sahá po sklence
aby si zkrášlil iluzí svět
moc měkký pro milence
když realitu chce nevidět

darem skleniček je touha
po jemnosti, bezpečí krytu
splynout se vším se rouhá
zpěněná lehce do blankytu

láska není posedlost činem
ani struktura hodnot dobra
když na svatbě křtil vínem
vodou, co přišla mu shora

zázrak bytosti světla a tmy
není v tom, že láska je Bůh
zázrak je v tom, že srdce ví
která jsi barva, v duze duh


sobota 11. února 2017

Death Is The Road To Awe


milovat bez času to, co není zjevné
je jako v spánku života tvá chůze
co bylo drahé srdci je mi nyní levné
vědomím najít smrt je cesta k hrůze

kapkami života, když pramen kolotá
nebojím se být sám, žít bez tvé krásy
provázky z nití časů mi smrt rozmotá
naber si omylu, třebas na věčné časy

lidé prohrávají a nebo se i zblázní
v hodině opojení ztratit pro pohodlí
umíráš v tichu údolí jen srdce zazní
tam nikoho neslyšel jsem se modlit

v křiku od řevu nelze rozeznat pláč
a z lhostejnosti obětí děsu z lásky
alfou i omegou je zůstat jenom hráč
ze zbytků nechat klíčit trochu spásy

sobota 4. února 2017

SVATOZÁŘ


i když vás srdce bolí
a sem tam spolkne trochu pláče
psi bijeme ze stran holí
to, aby opustil nás pocit spáče

i když vás srdce bolí
a do hromů guláše vmíchal se i med
se šetříme dokud nezasolí
když chceme všechno mít teď hned

i když vás srdce bolí
a po tom, co upadla do prachu tvář
svázaní v kolotoči rolí
a hledáte dál svou masku svatozář

středa 1. února 2017

ALGIZ


k tomu uvidět pravdu
stačí podívat se na sebe
než oslepneš tě zmatu
zahraješ si sama na nebe

obarvi si oči stínem
dívám se a nic nevidím
rozplynu se s vínem
ani nevím, zda závidím

když úsměv navždy
překryje tvé srdce z ledu
nadechnout doopravdy
za ruku tě držet nedovedu

vtrhneš do temnoty
uvidíš srdce bez domova
co to bylo za životy?
kde byla krev Adamova?


úterý 24. ledna 2017

Sacrifice


zeptal jsem se z lásky
dostal jsem bolesti hrst
když Hádes nese sázky
v ruletě, kde ztratíš srst

kůže, jak znovu zrozená
po srázu cest ke hvězdám
srdce je bouře slyšená
v tichu, kam nespěchám

zde vidíš všechny jizvy
uvnitř sténající pohybem
dech doby, kdy vznikly
vítr zla končící poryvem

a teď, když už nezbývá
než modlit se za lásku
do duší, jak se nazývá
pár mořských oblázků

pondělí 23. ledna 2017

Jsem tvůj stín (I Am Your Shadow)


jdeš časem na místo smrti
tam, kde jsou stíny zrušeny
a čas zadrží dech, jak chrti
co po závodě leží sečteny

a v tom běhu být životem
jak chudý herec na jevišti
smrt nezaženeš bonmotem
ani tmu světlo neroztříští

když dojdeš k bodu lásky
ne každý, kdo bloudí je sám
pro ty odpovědi na otázky
kdo stoupá srdcem neklesá

dech smrti je tvým grálem
z popela oheň znovu vzplane
nekorunovaný bude králem
obnoví to, co bylo polámané

neděle 15. ledna 2017

Mé stěny


uši dávno neslyší pláč
rty necítí chuť malin
kůže jsou mé stěny, nač?
když jsme srdcem lhali

prsty nemající trochu citu
oči, vidící svou pýchu
duše s nálepkou k použitu
směřující lásku k tichu

jsi malý krok své krve
co září plnou barvou
nestačí říct lásce setrvej
někdy se i srdce zatnou

kolikrát přehraješ si zlo
hrot srdce je vyměněný
zaklínáš se do svých slov
tvou bolest drží mé stěny


sobota 14. ledna 2017

Komár


v hranici planoucí vrchem
láska podobá se slámě
hrající si se srdcem
odpověz mi, znáš mě?

jak komár toužící po krvi
způsobíš bolest všem
a kdo bodnutí nestrpí
neumře sám spokojen?

mít křídla ne pro okrasu
jen navždy zmizet
oči nedávají spásu
stačí se podívat cize?

umět létat, až do vesmíru
okny chceme unikat
Bůh dává draze víru
kolikrát musíme umírat?

úterý 10. ledna 2017

Oči nočních sov


průsvitné steskem jsou oči sov
svítící uhlíky, tmou žhnoucí
vítr, co zbyl z tvých slov
stébla pro tonoucí

o svět, co vznikl z plamene
láska znamená se rozdělit
když řekneš tušené
neboj, bude líp

led pokryl vše, co v tobě žilo
zamrzl život, dech i les
možná se zachytilo
co jde do nebes

zpívají oči nočních dravců
třpyt hvězd tu sílu nemá
jako křik mořeplavců
srdce, co jsou němá


„Dříve či později se však svých konfliktů přestaneme bát – 
také proto, že duchovní cesta je cestou lásky jako každodenní zkušenost.“
– Paulo Coelho

pátek 6. ledna 2017

Slepý ďábel



když hořeli jsme tvojí dlaní od lásky
co na pokraji rýmu utečou
když dávali jsme sobě jen nezřetelné obrázky
to abys prošla oblevou

když láme slova vzdech tvých plic
a na palouku přede tiše sníh
chtěl jsem být všechno a nejsem těch u zřítelnic
slepý ďábel a jeho smích

když plavem kam vítr fouká pěnu
z říčního jezu slyším pláč
kdo se točil dříve, Viktorky pláčou bez prstenu
vítr hřímá točící jsi hráč

když myslíš, že přišla tvoje chvíle
ústa ti srdce sprostě zkrvaví
kdo mění víru nemá žádnou, zůstane jen bílé
člověka nepředěláš, jen se vybarví

a teď víme, kdo je kdo...