pátek 26. května 2017

Do očí


když chcete vidět lásku
tu rozmazanou rtěnku
tu chuť pamlsku a klásků
dnes hurá, zítra zapomněnku

když chcete vidět sebe
co polibek těla v duši
roztrhneš bouřkou nebe?
smíchem slzy, bezcitní a hluší

do hloubky očí skočit
milovat pro radost
pro ty, co chtějí vkročit
jen bacha, neví, kdy má dost

pátek 19. května 2017

Rozštěpená


zkratkami z cigaret
popelem posypaná tvář
sen je tvůj kabaret
Valkýrám prý jde z očí zář

existuje tvá porážka
minulost uvěří v utrpení
stále jsi nová urážka
prodaná síla do zatracení

probuď pochybnost
mrtvolou snů je tvá jistota
smířená jsi, zuří zlost
láska je potom smrtí robota

jedna bytost slyší
ta druhá zas jen hartusila
42 všech myší
vůle k životu, co se rozštěpila

svoboda je bez hranic
dělá z všeho nic bez odpovědi
pincezna, král nemá nic
oslepnout a dojít bez paměti

ten, kdo nevěří své cestě
musí hýkat hlasitý pln hněvu
jsi omyl a vykleštěn!
potemní sbírka na tvou slevu!

když totiž hledáme
a je to prý to důležité, otázka
a Eva řekne: "Adame!"
"Čím mi teď život asi napráská?"


neděle 14. května 2017

This Is Not The End

zdroj obrázku

až umřu vrátím se, jak vlk
abych zkusil běhat
tiše a přitom si, sem tam frk
ať dotkne se mě něha

až umřu vrátím se, jak pták
co si mávne křídly
od země stoupá až do oblak
aby mne neodmítli

až umřu vrátím se, jak strom
a s hlubokými kořeny
to, aby duše zněla jako hrom
a našla všechny prameny

až umřu vrátím se, jak kámen
co leží, jen tak, pod zemí
a v pravdě tíhu světa, ámen
proniká chvílemi

sobota 13. května 2017

Vengeance


koho jsem miloval a kdo mne pokřtil vínem
to, co jsem zachoval se nedá nazvat splínem
a tak si tu žiji sám o vodě a o chlebové kůrce
zapomínám, že v tom závodě, jsem já tvůrce

a tak bloudím a vidím, jak lidí spolu žijí nežijí
někdy i trochu svítím, když slyším číst poesii
srdce mám, jak přijímač, není jen krátkovlnný
chytávám lidské bolesti a pláč, ten láskyplný

chtít, aby nám život aspoň znovu zachutnal
aby, jak čerstvý chléb a pivo a zima ukrutná
na nebi plném hvězd a v zemi vlála pšenice
a roztál ten srdeční led, ta chvíle, roky, tisíce

slepýma očima, co máš, říkáš si, teď se stref
že tančila jsi až, když v řekách stoupla krev
když láska přestala počítat od jedné do pěti
chtít žít s jizvami v očích, v srdci, v paměti

pátek 12. května 2017

Poslední kapka


až umřou poslední básně
to, když ideály vzplály na hranici
ze smrti zbyly jen dásně
kostička ke kosti, už statisící

až láska ztratí chuť psát
a moje srdce bude jen kus masa
vlej si mě do kolonky ztrát
nezbyla pro mě ani tvá spása

až poslední kapka vsákne
cos nosil po špičkách své krvi?
křičící po všech, blázne
nebyla´s poslední, jen první

pondělí 1. května 2017

Ranní modlitba (Morning prayer)


vždy, když procitám
vzpomínám na tebe v sobě
neboť mě vede tvá síla
a tak své srdce rozkmitám
vím, že mne vede až k tobě
jsem součástka tvého díla

vždy když procitám
vím, že mě podpírá tvá moc
neboť mě řídí tvá moudrost
a ve všem, v čem se ocitám
nečekám, že řekneš skoč
tvá láska není podlost

vždy když procitám
a nad mou cestou bdí tvé oči
neboť slyšíš svým sluchem
každičký krok a že je spletitá
myšlenka, co na ní vkročí
ať netrápí mne suchem

vždy když procitám
a ke mně mluví tvé slovo
neboť mne tvá láska chrání
a, i když třeba ještě nesvítá
říkáš mi, lásku jsi dovol
ve všem, bez vyzvání

středa 26. dubna 2017

SORROW


kolik je světla v oblacích
šeptala mi chvíli ano i ne
a stíny v listech oddacích
milovat z lásky neumíme

po přílivu jde odliv bytí
srdce, když tone, utone
lampy tvých snů si svítí
vane, odvane, nahonem

i vítr jde cestou k jezeru
šla odejít do tmy stínem
za obrazy všech večerů
kdo pijou, ať platí vínem

uprostřed své smečky psů
výkřiky srdce lásku vábil
náměstí chrámové ze rtů
tvůj výkřik, co lásku zabil

Bůh zavřel sebe na věčnost
cestičkou k vodě uslyšíš
bolest má životní velikost
nechci mít na sobě tvůj kříž

neděle 23. dubna 2017

Running To The Sea


šlápoty, co ubíhají k moři
vyplavují tucty vzpomínek
na to, co uvnitř hoří
 na to, co byl jen plamínek

vidíme stopy v písku
a taky, co v nich stálo
dáváme přednosti k zisku
a to je sakra málo

můžem být plni krás
otisky srdce, které plane
stopy jsou na nás
co v druhých zanecháme

úterý 11. dubna 2017

Kde je láska? (Where Is The Love?)


a rej letících vloček, viděly jste padat?
stoupáním na horu mu jdete na proti
jak dlouho je asi Bůh musel střádat
že se při tom ani nezpotil?

najednou jsi tady, svět stojí v pozoru
ta chvíle, vidíš, co zbylo ze zahrady
vítr se chvěje, choulíce se v praporu
zůstala touha a láska tady?

psi v noci vyjí povodeň beznaděje
muškáty v oknech jsou jen psanci
a dívám se, kdo mne tu rozesměje
každý komu dáš šanci?

našlapuj pomalu, v prach rozemleté
nahoru dolů jdeš a srdce suše zní
láska je, když uvěříš, co rozkvete
tam kde je popel a sníh

neděle 9. dubna 2017

911


stojící příkrovem světla vzplál
zrcadlila smutek, jak papírový otčenáš
kdo vyhraje v lásce není král
barva bílá, kam utek pro proslovy 911

když zvedneš hlas, ale ne ruce
je konec srdce z dětinských obrátek
jak mimčo být a  palec cucej
tam, kde končí láska, je jen začátek

držící mě táhly aniž musely
vědět, kdy zvednout ruku k pozdravu
pěsti zvedat chtěly nechtěly
dokázat srdce pozvednout nad hlavu

zdvednout k prosbě, k modlitbě
z nás ve večnosti hodiny bije červená
prach se v mě víří důvěřivě
hlas co nepohostí, jediný uslyší je 911

středa 22. března 2017

Sedmá tvář


jít cestou tmavých koutů
co dávají to, co nehledáš
dostáváš tváře od mrzoutů
že strach srdcem vymetáš

a zbytky smetí od kejklíře
otevřít je, skočit do dna pít
životem žít v dobré víře
milovat znamená uchopit

hledáme cesty, kde nejsou
vypráví z nás bolest a strach
 všechny čekajíc tvář sedmou
láska je tvůj dech na řasách

SEDM TVÁŘÍ TEMNOTY

neděle 12. března 2017

Na křídlech snů

fotolink
na křídlech snů nejsou k probuzení vrátka
když vyvoláš si ze sna sen a postavíš ho
že každá chvíle života je bez něj krátká
opřít se o nic je výsada srdce věřícího

každá chvíle je dlouhá jako věčnost denní
do smrti nás zatahuje noc svou chutí krve
uskutečnit život je jak brzské probuzení
a málokdo to zvládne rovnou napoprvé

udělat radost třeba jen jedinému člověku
tou druhou možností probuzení je smrt
že lásku dáváš klidně srdcem bez vděku
veškerou bolest těla, duše tu teď strp

to, že každý den je jako jeden malý život
tak pravda tvoří vše a láska byla snění
na křídlech snů usnul bych a jaktěživo
bych nikdy nechtěl dojít k probuzení


pondělí 6. března 2017

OPEN


hledáme bezpečí ve veletoku
kde se každou chvíli někdo utopí
stálost, když krom kroků
tvou loďku vždy někdo překlopí

láska prý nechce zájmena
chtěl jsi být někdy rozkmitán?
jste chuť slova vyřčená
pro toho, co říkáš mu kapitán

vyhovět druhému střípky
zas hudba těl zahraje tři sloky
co ztrácíte pro polibky?
očekáváním se řídí vaše kroky

jsi důležitá sama v sobě
nejsi stín slunce, co dělá krásku
chceš platit své době?
to radši svobodu než tvou lásku

sobota 4. března 2017

House Stark


Svit oslepující zavřela tma.
Slova mají hodnotu brusky.
Uříznout větev, co nespadla.
Jsem tvůj soumrak i úsvit.
Přijímat a dávat to určené.
Učil mě soudruh kněz i kat.
Milovat strachem sevřené.
Srdce já neuměl vyplakat.
Srážet lásku až na kolena.
Nezvyklé odháněj stranou.
Se jménem i bezejmenná.
Dobrý den a na shledanou.
💚

čtvrtek 2. března 2017

Počátek


spálené mosty, po sítnicích vzory
na svět dopadá klidný třpyt
život je pro bolest a pro netvory
snažím se tohle pochopit

vyzývám klidnou realitu, aby šla
zas o kousek dál jen pryč
to luxusní služka zase nepřišla
aby si vzala i tvůj klíč

k čemu je potlačovat sebe sama
když stačí bolest z minula
a znamení blíženců dělá drama
dva z jednoho vyjmula

prostorem těla možnost ujasnit
železná vrata vrzly panty
ze zlem nelze najít v duši klid
dobro jsou tvé varianty

přijal jsem výzvy k neúspěchu
lásku životem dávat a brát
všechny slzy nejsou pro útěchu
a ani popisem tvých ztrát

znamením hudby vyšli k sobě
to, co už nikdy nezažije
srdce z lásky odevzdané zlobě
její rytmus a melodie

a v tichu teď jen slzy hovoří
jak loďka s loďkou pluje
když lásku spolu ze-mě vytvoří 
dostanou, co je přesahuje

pátek 24. února 2017

středa 15. února 2017

Rainbow


láska je cesta dovnitř kruhu
k tomu, aby se narodilo nic
a že nejsme všichni z druhu
v hloubce sebe najdeme víc

kdy laskavost dáváš darem
vycházejíc ze své brutality
v kuráži srdce je teď harém
jen plný vzteku a zneužitý

nestrpět ticho a klidně křič
nenasytnost dělá lakomce
plného zisku a je nyní pryč
skromnost zbývá dokonce

beze cti poběží jenom lež
na sobě trikot prolhanosti
chytrou chtěla jsi být, leč
nejde se cpát jen dosytosti

pijan, co sahá po sklence
aby si zkrášlil iluzí svět
moc měkký pro milence
když realitu chce nevidět

darem skleniček je touha
po jemnosti, bezpečí krytu
splynout se vším se rouhá
zpěněná lehce do blankytu

láska není posedlost činem
ani struktura hodnot dobra
když na svatbě křtil vínem
vodou, co přišla mu shora

zázrak bytosti světla a tmy
není v tom, že láska je Bůh
zázrak je v tom, že srdce ví
která jsi barva, v duze duh


sobota 11. února 2017

Death Is The Road To Awe


milovat bez času to, co není zjevné
je jako v spánku života tvá chůze
co bylo drahé srdci je mi nyní levné
vědomím najít smrt je cesta k hrůze

kapkami života, když pramen kolotá
nebojím se být sám, žít bez tvé krásy
provázky z nití časů mi smrt rozmotá
naber si omylu, třebas na věčné časy

lidé prohrávají a nebo se i zblázní
v hodině opojení ztratit pro pohodlí
umíráš v tichu údolí jen srdce zazní
tam nikoho neslyšel jsem se modlit

v křiku od řevu nelze rozeznat pláč
a z lhostejnosti obětí děsu z lásky
alfou i omegou je zůstat jenom hráč
ze zbytků nechat klíčit trochu spásy

sobota 4. února 2017

SVATOZÁŘ


i když vás srdce bolí
a sem tam spolkne trochu pláče
psi bijeme ze stran holí
to, aby opustil nás pocit spáče

i když vás srdce bolí
a do hromů guláše vmíchal se i med
se šetříme dokud nezasolí
když chceme všechno mít teď hned

i když vás srdce bolí
a po tom, co upadla do prachu tvář
svázaní v kolotoči rolí
a hledáte dál svou masku svatozář

středa 1. února 2017

ALGIZ


k tomu uvidět pravdu
stačí podívat se na sebe
než oslepneš tě zmatu
zahraješ si sama na nebe

obarvi si oči stínem
dívám se a nic nevidím
rozplynu se s vínem
ani nevím, zda závidím

když úsměv navždy
překryje tvé srdce z ledu
nadechnout doopravdy
za ruku tě držet nedovedu

vtrhneš do temnoty
uvidíš srdce bez domova
co to bylo za životy?
kde byla krev Adamova?