sobota 25. srpna 2018

Nebeskej klid


kdy začínáš žít se ptám
a nevím jestli se mi to nezdá
proč jen sám pospíchám
co spadlo z hvězd na cestách

když prší prý hledej duhu
ale potmě je déšť slaný od tmy
a věrný svému zvěrokruhu
neptám se a nemyslím na kdy


když je tma hledám hvězdy
a žádná z nich není perfektní cíl
jdeš tiše pod nohama nezní
ani jedna z lásek cos srdcem ctil

když vidíš balet nebeskej
a odečítám ze rtů rány do hrudí
na konci srdce zatleskej
a možná, že se někdo probudí

neděle 19. srpna 2018

Svatební víno z Galileje

když můžeš mlčet
slova se řinou jako vodopád
to ticho může crčet
jak sázkař, co sází na propad

jdu vyměnit sobectví
krutopřísně vzhlížející k nebi
jen já jsem svědectví
kterého tam bude zapotřebí

tak stojím jako strom
a neříkám nic, co bylo včera
život odehraje v tom
kdo ví, šach mat za partnera

když můžeš mlčet
tak mlč, ale ať ti srdce křičí
oceán snů nezamlčet
co láska beze slov ti zničí


potápím se do ticha
ty hluboké vody zřídka bouří
rozpouštím z kalicha
víru, že láska byla, je a hoří

sobota 28. července 2018

Podle světel


jsem životem v poušti nejistot
a bloudím od člověka k člověku
řekli ať hledám jen správný kód
a došel jsem k srdcím v útěku

hledám si podle second handu
obcházím zdi, co tvoříme si sami
důvěra v lásku s minimem fandů
jdeme od soumraku do svítání

jsem vlastním žákem života
a ne jen toho, co tu nějak zbylo
poušť je skvělá proto prázdnota
že neříká, tys idiot a tys milou

a tak jdu v písku beze stop
protože, co miluji, to si stvořím
místo, kde není sklep ani strop
v pouští stop, co v nich shořím

sobota 14. července 2018

En bon foy (V dobré víře)


někdy si říkám, kdo nás stvořil
že tak dobře dýchám vzduch
kdo ze zákonů stavěl či bořil
byl to ten, co mu říkáme Duch?

každý pohyb dotyků z lásky
co s ní modeloval tisíce věci
vše dokonalé a žádné sázky
kdo může sebe z kůže svléci?

zanechávám otisk v každém
dělit sebe na triliony atomů
nikomu neříkal slovy važte
když dáte své srdce jednomu?

tak si trhám ve zdejším chléb
a do vína znak, že je vyleptán
a i když zbyl z lásky jen střep
věř, já ti to někdy pošeptám

pátek 13. července 2018

The House of the Rising Sun


hledáme v dějinách místo
oheň je třeba šířit pomalu
aby vzplál a v duši čisto
shořelo zlo včetně obalů

a každým krokem rázem
na konec cesty, kde se platí
to někdo chce být odrazem
ale všichni chtějí být svatí

a tak jsem se sebral a jdu
vím, že na opačnou stranu
že docházím k svému dnu
shoří to tmavé srdce snů

a tak se vzdaluji do pekla
a lidi křičí na mě, slepá je
já usmívám se bez reklam
jdu nejkratší cestou do ráje

čtvrtek 5. července 2018

Jak pampelišku


opírám se o svou hůl, co putovala se mnou
krok za krokem stoupáme k vrcholům nebe
těžký krok najde svou pampelišku tajemnou
a stojíme teď sami v tichu slunce vedle sebe

milionem chvil chodil jsem trhat tyhle květy
za ruku mně sem vedli jako malého človíčka
trhali jsme si je každý sám a potom bez piety
pouštěli jsme všem lidem vzduchem přáníčka

skončí se pouť jednoho květu, utrhne ho ruka
a vše co bylo dosud tou nadpozemskou krásou
skončí tady a v jednom okamžiku dechu kluka
se rozletí dál, to aby životem zavál vítr spásou

začátek té cesty k cíli nás všechny rozfoukal
jen někdo dokázal se stulit v srdci do pelíšku
přeji si lásko, aby už další květ srdce nepukal
až foukneš a utrhneš mě Bože, jak pampelišku

středa 4. července 2018

ANO


jsme dva cestující časem
co ztratily si lístky zpáteční
a dneska sobě slibujeme hlasem
že víra v nás je navždy sváteční

láska nás sveze do života
a bez ptaní vystupuje z tmy
šeptá není čas čekat na Godota
milujme se, když milovat se smí

láska žije a jen nepřežívá
když srdcem srdci říká ano
uprostřed věty, co se nezazpívá
budiž vám dvěma požehnáno

čtvrtek 21. června 2018

Želvy 🐢


do srdce se nevejde reprodukce míst
co jsme navštívili bez chuti a lásky
jak želvy, co chtějí zelný lístek sníst
poškrábat na krunýři, viditelné vrásky

míváme svůj svět nezaplněný hříchy
kde fouká vítr jenom lehce přes noc
a kostkou nehodíš ani sudý ani lichý
a udělat jeden krok v písku už je moc

hladová skutečnost požírá svoje děti
až tak, že se i želvy zastavují v běhu
neotvíráme oči a žijem jen po paměti
ztrácíš jediné, cos hledal člověče, něhu

neděle 17. června 2018

V bodě nula 💛


jsme průsečíkem všeho, co jsme 
v touze dotknout se toho jednoho
a z každého z nevyřčených jmen
dáváme lásce málo za mnoho

nekonečno otázek bez odpovědí
a chceme mít vždy rychle a teď
klečící jednu k druhé ke zpovědi
dotkneš se duše a řekneš leť

v motýlích křídlech je schovaná
a hroutí se do tmy bez pozvání
a od srdce k srdci krása hledaná
je probuzení lásky, do svítání

pondělí 11. června 2018

Klec


z papíru s linkami not zbude jen hrst prachu
světelný bod z té hromady říká si, já vnikám
jak most se stavím mezi fantazii tvého pachu
kouzelné tóny ze srdce jdou odnikud nikam

falešné naděje a touhy v laciných obrazech
malují šťastný svět palem v modravých mořích
v nich, jak slunce jsi, s očima spící v odrazech
z lásky k té melodii zas beze zbytku shořím

v zapadlých klecích ze zlata učí se zpívat falší
vzpomínky vyblednou a sobě lžeš místo zpěvu
a bojíš se dne, kdy na tvé místo vstoupí další
tak co na tom, že vypláčeš si rty do úsměvu

a svět je hříchem, bez svobody začneš se bát
přestaneš vnímat, že tě tvé srdce něčím tíží
tak přestane slovo života letět a zůstane stát
hořící láska lidí není letět od mříže k mříži

čtvrtek 7. června 2018

Zvlč


vždycky jsem se bál chvíle
kdy nebude, co říct dál
a najednou a v plné síle
jsem poznal lidský grál

v tom hemžení těla stínů
končí slova bez hranic
když dál už nepoplynu
a slzy nedám do pranic

je lehčí dál jen tiše mlčet
když vyčerpáváš slova
to hudba srdce dělá vlče
co vyje teď a zas a znova

když už není co říct, mlč
a naslouchej tomu zvuku
ty vyceň své srdce a zvlč
to ti Bůh podal svou ruku

neděle 3. června 2018

VOŃAVĚJŠÍ

 

až budeš v noční košili
a kolem bude tmavý chlad
tak to, co nás uvnitř rozptýlí
tam spolu můžem milovat

až budeš jen tak bez sebe
a nádech výdech bude málo 
že jsme v objetí, šli do nebe
a ve všem, co za to stálo 

až budeš v noční košili
ležet vedle a srdnatější
tak díky Bože za chvíli
ucítit, jak jsi voňavější


pondělí 28. května 2018

Odnikud nikam


šeptám ti stužkou do ucha
píšu na nepopsanou kůži
láska těl je srdce záducha
mozek už střílí ven kůží
džbánek vína stál na stole
tvoje ňadra byla jen kapkou
a já tvůj oceán nahoře dole
stávat se z andělů šlapkou
stavitel mostů do tvé země
pluli jsme přes úžiny boků
do vína zasedlo i tvé sémě
utichl hluk vášnivých kroků
stojící já, krása bez dechu
a tu zaklapla smrtící past
slýchávám o ní z doslechu
vítr chimér jménem slast
z dopisů zbyl jenom popel
a melodie, co byla mostem
je vzpomínka na letní hotel
aniž přijímán natož hostem
v laciných obrazech světa
občas zas někam vnikám
spícím Růženkám zakleta
láska jde odnikud nikam

sobota 26. května 2018

Jedna, jedna


házíme mince z fontán na nebe
za zdmi z vysokých hradeb snů
bráníme všichni štěstí pro sebe
vězni těch pocitů, co řeknou stůj

Piláti ruce myjící v díle obrazů
zase jizvy předkládáme v rámu
důsledky kroků ztuhlých zákazů
obavy srdce z toho, že zklamu

když po bolesti přicházívá klid
a naše ruka svírá výhru ze dna
dnes jsme si s Bohem zase kvit
vyhrává pořád nula jedna jedna

neděle 13. května 2018

Freedom


a každému, kdo se zeptá
řeknu, že jsem zapomněl
tečku, co se naposled šeptá
pevný bod, odkud jsem šel

zas další zasadit strom
a najít tady živou vodu
každý den je ten samý zlom
vykopat studnu za svobodu

teď pro všechny čekající
a z posledních jste prví
kdo by se sám bál nemající
jizvy jsou ruce umyté krví

srdcem se vlévá do žil
to moře z lásky, co žije
poslední Evina rodu, co zbil
co nejde e-mailem do kopie

pátek 11. května 2018

Light & Love


tlučeme slovy do prostoru až o tvrdou zem
narazím a rozletím se na tisíc střípků
volal jsem tvé jméno a nebyl to sen
když v tichu noci umřel, šeptal do polibků

kde najít světlo, když každý z nás zatouží
nezvedáme hvězdy, co na zem spadly
přitom než spadneme z lásky do louží
jsme všichni potomci andělů, jen už spadlí

kráčím ve tvých vlasech, které jsem učesal
a chci teď na sebe v sobě zapomenout
a díky tvým rtům vidím, kam jít dál
zašeptat do ucha chci ti sen a připomenout

neděle 6. května 2018

Tiché kovadliny


jsme andělé, co tančí po křídlech
a zašlapavají si sobě pírka nejistot
ruku v ruce jsoucí za jeden dech
hledáme v srdci druhých svůj kód

kloužeme hbitě po prostoru časem
a nezdvihneme se dál než gravitace
každý z nás zpíváme komu, já jsem
žádný není Herkules, ale jen imitace

pomalé pohyby a ty, co tvoří lásku
údery srdce, jako kladiv a kovadlin
z vystřelených koulí udělají pásku
co drží zbytky, co jsme ne rozkradli

krademe sami v sobě až nezbude nic
křičící zloději z palub pro tonoucí
chvěje se to, co zbylo z plných plic
sbíráme zrnko za zrnkem, žhnoucí

čtvrtek 3. května 2018

Vůně


dala jsi mi úžas a taky vůni
to abych našel svou krásu
ztracený, jak sumec v tůni
hladový v molekulách pasu

tak takhle nasávám sám sebe
a je to za trochu endorfinu
a za život, když cítíš nebe
čichám díky tomu člověčinu

až když dáváš žiješ dvakrát
a to všechno se vrací zpátky
tak zas máš chuť se zasmát
a vůně vracívá na počátky

a ještě než dopadne zblízka
už ve chvíli stisku se chvěju
křičím, jak moc se mi stýská
ale dnes už se zase směju

sobota 28. dubna 2018

Někdy


někdy je chvíle delší než čas
co schovává se v peřinách
černá je bílá, když řekne hlas
že touha je děvka laciná

pohledem si říkáme všechno
a netušíš, kam tě odkrývá
dva kolty, co skryly ti stehno
pravda se vždycky zarývá

vystřelil´s pohledem do tmy
pronásledují tě tvé mýty
za hříchy svedeni jsme my
popelem z lásky smyty

někdy je chvíle delší než čas
a prostor se ohýbá přímo
každý zničíme srdcem v nás
chvíli, a z vody je víno

čtvrtek 26. dubna 2018

Jen chci...



jen chci, abys vzal rukou mé srdce
a přestal se přitom stydět za slzy
abys to, co odevzdáme smrtce
uchopil dřív než zamrzí

stojíme na světě a nevidíme krásu
chceme se škrábat nohou bosí
hodujeme v života kvasu
bez úcty ke kapce rosy

jsme ti bohatí nejchudší na světě
nedostaneme nikdy vstupenku
možná z plyšového slůněte
uděláme lásce jitřenku

a tak stojím s plyšovými slonem
a naslouchám, co mi povídá
že v plyši neznají honem
a milovat je věc spojitá

jen chci, abys vzal rukou mé srdce
a šel mnou na místa, kde jsem
a, i když nebudu ve vývrtce
budu tvůj v dobrém i zlém