středa 8. června 2005

Andělská já...



Rána jsou křiklavě šedá a já se ptám, kde je můj anděl?
Kde jsou ty oči, co smějou se až běda?
Zpěv usíná hlukem motorů, doléhá až sem až nahoru.
Kdo odmyká slunce zář a beránků houf vypouští na oblohu?
Sám čekám, kdo najde v poušti vodu.
Klid chvěje se před energií dne a noc nenávratně mizí.
Jsi tu anděli ?
Jsi můj nebo jsi cizí?
Život spěchá ven vstříc životu, kolotá tím ránem.
Jak nebýt andělem?
Říkalo se skoč a dopadneš, kam a jak určí osud.
Řítím se dolů celý věk až dosud.
Skočil jsem já a to byla chyba, skočil jsem jen JÁ a zaplatím sebe.
Po skutku přijde rozhodnout, kam dopadne můj anděl, kde bude mít svůj kout?
Proč neskočil jsem pro tebe?
Je těžké mít rád víc, než jen sám sebe …



Michal Zachar

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ