sobota 11. června 2005

Dary...

Dávám ti prázdnotu,
dávám ti plnost,
rozbaluj je pokorně
- obojí je křehké -
a až mi budeš děkovat,
budu předstírat, že nevidím tvé rozpaky,
když budeš tvrdit, že přesně to sis přála.

Polož si je na noční stolek.
Když se ráno probudíš
vejdou dveřmi spánku do tvé hlavy.
Kamkoli půjdeš, půjdou s tebou a kdekoli budeš, budeš se usmívat
a žasnout nad plností, k níž není co přidat,
a nad prázdnotou, již můžeš naplnit.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ