sobota 12. července 2008

Když vidíš sedět v kavárně...


Když vidíš sedět v kavárně,
dva co vypadali mile.
Vzpomínáš, kdy jsi naposled a marně,
uviděl tváře láskyplné chvíle.

Ona ho slyšela - jak muže
a on byl k ní tak znělý.
Když ve dvou láska může,
vyrazit ze srdeční cely.

Láska to není jenom květen.
Byl přeci tolik jiný.
A ona byla víc něž světem,
co na to kouká z pod peřiny.

Harmonie jasu? Souznění duší?
Proč jsou si lidé cizí?
A máme k naslouchání uši?
Láska je přeci vždycky jenom ryzí.

MZ
....................................

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ