pátek 27. března 2009

Život je hotel


život je hotel
ode zdi ke zdi
jen pár míst
a dole kotel
jen tiše spí
i když chceme jíst

v místnosti nic
než světlo a postel
a malá lampa
co chceš víc?
zábavu, kostel?
přestupní cíl kampa?

život je stejný
jako ten hotel
opustíš jeho pokoje
je samozřejmý
že prázdná postel
za tebou stále je

a někdo další
zaplatí pobyt
někdo, kdo hledá
duše, ať ji nevyplašíš?
najednou si klopýt?
zase se vystěhovat?

přicházíš na zem
a život je hotel
ve všem, co máš již
ty jsi ten blázen
když nevíš, že postel
jen na chvíli - tak další blíž...

Michal Zachar
...................................
...všem, co chápou, že když se rodíme nemáme nic, a když umíráme, tak taky nemáme nic. Náš život je jako hotel a stejně je to tak i s naším tělem. Jednoho dne se musíme vystěhovat a nechat jej za sebou...

čtvrtek 26. března 2009

Kniha o bohu



vždy jsou aspoň dvě hlavní cesty
a bezpočet cest přechodných
každý z nás snad dal se vésti
a strávil tak i mnoho dní

za 1. prostou cestou bez ozdob
stojí jen ta cesta sama
za 2. cestou s cílem jdi beze zlob
a chval ty každého rána

když vzbudil jsi se sám do slunce
co se na zem třpytem poházelo
světlo na cestu samotnou a jdouce
dál, aby ti vše vycházelo

otevřít srdce a jít je cesta prostá
opakuji sám sobě denně
odlož vědomosti do knih, i do sta
tak z nich nebuduj svět namyšleně

a až budem zase na té cestě spolu
a nezbyde-li ani trochu pomohu
máme-li boha v trávě, srdci, ve výmolu
nemusíme vlastnit knihy o bohu

Michal Zachar
..................................
všem, kdo chtějí vlastnit knihy a ne otevírat svá srdce


středa 25. března 2009

Dear angel


ne každé peklo
je to, co nás bolí
ne vždy ti seplo
jak krásno skolí?

copak je láska
určená těm
kdo slyší sázka
ve jménu tvém?

kdo z nás umí?
kdo jenom mává?
kdo porozumí?
ber, když dávaj?

když chyby máš
a nevíš, jak splatíš
láska je mecenáš
nezvyk, co ztratíš?

Michal Zachar
................................
všem ghost riderům


úterý 24. března 2009

S čím se spokojíš?

když zvítězíš
otevři oči a ukaž
jak smýšlíš
světu dej důkaz

toho, co chceš
a když nevidíš
nakonec dojdeš
tady a teď sníš

že to bude
tak, jak říkávali
vem si, co zbude
a co ti zanechali

nebo jdi dál
až tam na hranici
víš, že vítr vál
tak sklapni sanici

zaber a makej
vytáhni trumfy
překroč svou závěj
a vykroč do tmy

Michal Zachar
-------------------


pondělí 23. března 2009

Zachar bay


za horou v modrém oparu
vždy najdeš něco do páru
a jen lehká mlha závoje
dává naději a chuť rozvoje
tak vznosná hora stojící
a ty jen z dálky hledící
jsi k horám srdcem připoután
a slyšíš, toho, co je dán
jak láska k horám v oparu
ti dává smysl do páru
když vidíš živou sílu kamene
řekni dík, když jsi vzpomeneš

Michal Zachar
..........................


Do tváří vepsané


Do tváří vepsané.
Zpovědi vzpomínek.
Vezmeš si do dlaně.
Byť malý plamínek?

Světlem naší duše.
Kdo z nás ví, jak hoří?
Ať plamen k nebi kluše.
Pár polínek ať kouří.

Každý z nás září.
Jen svým plamenem.
Oheň a voda se maří.
Copak víc nesvedem?

Zdroje ohňů a vody.
Vaří se naše nálada.
Než sejde den večerem.
Je jedno, kdo přikládá?

Michal Zachar
..................................
všem, kdo přikládají pod plameny našich duší


středa 18. března 2009

Signály honáků


Signály honáků.
Stejné i popáté.
A koně oblaků.
Říkaj, co čekáte.

Mlha se rozhání.
Předivem kopyt.
Najdete rozhraní.
Kde každý klopýt.

Nebeská pastvina.
Duní teď cvalem.
Kde se to začíná.
Vystačíš s málem.

Hříva jen uhání.
Kopyta duní.
Zpěněný nebrání.
A tráva šumí.

Stačí i polibek.
A dotyk šíje.
BÝT - to je užitek!
Životem žijem!

Michal Zachar
...................................
všem honákům života

Paměť


Co je tvým znamením?
Na nějž reaguješ?
Zrána svit mámení.
Osvítí kdejakou lež.
Všetečné otázky.
Vyřčené nahlas.
V srdcích oblázky.
Na nějž sis sáhlas.
Kam odchází světlo?
Když sfoukneš svíčku?
Není to peklo.
Jde jen o chviličku.
V paměti člověka.
Který se pohne a dost.
Ten, kdo se neleká.
Kam odchází minulost.

Michal Zachar
................................
Petrovi B., Janě S. a pro všechny okamžiky

Stálá jsi stála


stálá jsi stála
tehdy ve dveřích
úsměvem hrála
lehkým, jak pápěří

když dveřím rám
dodává sílu
stálou tě mám
srdeční vílu

ostrovy souznění
léto neopouští
stálé je blouznění
o vodě v poušti

dveře ni ostrovy
i pevné jak skála
neřeknou, nepoví
proč jsi tam stála

stálosti pro duši
nejsou hned zřejmé
myšlenkám nesluší
srdcím jsou zjevné

Michal Zachar
---------------------

úterý 17. března 2009

Do duší


Do duší, když nosím klid.
Pro naše vlastní ticho.
Zmáhá mě furt někým být.
A taky občas bolí břicho.

Tak vyplavuji semínka.
Mnoha lidských starostí.
A trhám víc než maminka.
Rostoucí květy hloupostí.

Vnímáme bolesti, co zlo.
A chceme od nich pryč.
Neptáme se, cos přineslo?
A jedem cukr nebo bič.

Jak najít cestu k radosti?
A nepodhrabat plot?
Vidět se očima mladosti.
A chtít tančit pro život.

Michal Zachar
.............................
všem, kdo chtějí tančit

pátek 13. března 2009

O bláznech

A zbyly nám jen.
Tvé oči a mé básně.
Krásnější jsi ze jmen.
Když jsi zasněn.

Čteš dětem o lásce
O tobě a o mně.
Nevyhýbáš se otázce.
Kdo žije z těch dvou jmen.

A přijdou dětské obrázky.
Mami, kde je táta?
Tak dlaní horkou od lásky.
Pohlaď jim srdce, co chvátá.

Michal Zachar
......................................


Pro všechny případy


Omlouvám se všem láskám.
Které jsem, kdy měl.
Že ne všechno mám sám.
Jen jsem nic nezapomněl.

Omlouvám se všem tvářím.
Co poskytli mi ráj.
Možná, že v srpnu či září.
Zase někomu se daj.

Omlouvám se všem očím.
Co do duše mi hledí.
Ze nestihnu byt kočím.
Téhle lásky abecedy.

Omlouvám se všem slovům.
Co jsou na tohle krátká.
Jdu zase dál o jeden dům.
Všem píšu, nehledejte vrátka. 

Michal Zachar
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
pro všechny případy


Cesta pro tátu



Když nejsi a já hledám spojení.
 Venku ze svých bran.
Tak čekám, že velení.
Rozkaz bude mi znám.

Až potom v krátkém příměří.
Došla mi slova i slzy.
Jen se zešeří.
A odešel´s tak brzy.

Nezvykám, nic si nezvykám.
A ani jestli ji najdeš.
Každý jdeme sám.
S tou láskou ať dojdeš.

Michal Zachar
-----------------------
tátovi

čtvrtek 12. března 2009

Obálka našeho krbu



jsem vnitřní tváří hnán
co když už není krásná?
a láskou byls rozpoznán
být, jak ta hvězda jasná?
zapomeň sám na sebe
v krbu života se hřej
a milovat tě skrz tebe
to vždy na paměti měj
když se srdce probudí
hledá a není cesty zpět
dotknout se, to nestudí
neústupným je teď svět
nadáváš kompromisům
s rozumem na milost
touhy svého srdce dnům
kdy řekneš smutkům dost
jsme tváře srdcí svých
a koukáme na ně zvenku
tak do krbu láskyplných
přidej pár polen, na chvilenku
bez času je naše sázka
když vnímáme se na dálku
a v našem magazínu Láska
máš pořád celou obálku

Michal Zachar
................................
všem vydavatelům


Shape of my heart


když v noci srdce
láska světlem zahoří
i ve 2 ráno vzbuď se
a sleduj ta pohoří

co rozednívá dech
spíš jen tak vedle
a měsíc svítá i ve zdech
to když jsi v sedle

a opratí je odvaha
cos vyměnil za strach
za ošklivost do naha
nyní půvab třpytí prach

těla narodí se jednou
a slova z něho neučiní víc
srdce se rodí stále se mnou
když odrážíš se na měsíc

Michal Zachar

středa 11. března 2009

Čas - Time


času není nikdy dost
máš ho málo pro sebe
nemáš čas na radost
a kdo jej dá na nebe?

všímáme si jen toho
co dává nám správný
směr zkusit, kdo z koho
vědět, že nebyl marný?

čas digitálního věku
odplouvá dle dispozic
jen láska pohltí řeku
času, který je už nic

Michal Zachar
-------------------
všem hodinářům


sobota 7. března 2009

Světlo ve tmě...JSI SVĚTLO VE MNĚ



naše světlo kamsi vzlétlo
jsme uboze průhlední
a osamělí tím, co nás hnětlo
zbýváme si vzájemní?

stále jsem na cestě ze tmy
do světla našich přání
jsme první a nebo poslední
proč nás i tohle trápí?

tělo i tvář stvořila tma lůna
narozením jdeš vpřed
do světla lákán, jak ve snách
a chceš vše hned teď?

kdy duše žijící ve tmě těla
hledá jiskru světla
a myšlenka jen ven chtěla
víš, komu bys, co řekla?

a z noci přichází nám den
a světlo myšlenek se rodí
jen ten bude sám životem
kdo tmou se nejdřív brodí

Michal Zachar
.........................................
MARTINĚ

pátek 6. března 2009

Feel So Different


myslím, že si budu jistější
snad i tím, že jsem přišel
snad jen o trochu vzácnější
že jsem i sám sobě přítel

zase jsem ti o něco blíž
a ty jsi vedle mne krásnější
a říkat mi všechno smíš
snad věčnost bude zralejší

to je vše a díky za život
věčnost znamená pochopit
dva jsou v jednom lodivod
a pro tohle málo stačí žít

Michal Zachar
.................................................
tobě