Stránky

pátek 26. února 2010

Kopretina Marie

říká se, že konec cesty je různý
snad jen, že cesta by nikdy neměla končit
jsou chvíle, co bolí tak, že se na ně nedá najít rým

snad jen, že končící svět nebyl hrůzný
možná byl jen odrazovým můstkem do toho, jak skočit
už proto, že tady prostě nemusíš závodit s tím posledním

snad je to jen útlak představ, že takhle ne
domnělé jistoty se jenom nezadržitelně hroutí
i když nechceš věřit, že vše povstává z lásky nekonečné

běžíš po cestě života, na ztráty nevzpomenem
ten, kdo si sáhnul na tvou dlaň a v ní kopretinu z poutí
a pak si k srdci přivine ten dar a ví, že chvíle jsou vyjímečné

když vidíš úplně všechno, takové, jak to je
tak víš, že ty, které nejvíc miluješ, mnohdy i nejvíc poutáš
opustit je v tom pohledu krom utrpení ještě s laskavou naději

spokojen a být sám sebou u toho zdroje
poznání a víš kam jdou ti, co nyní osvobozuje hmotný jidáš
i  sílu, co osuší tvé slzy, jenž tryskají z pohárů nyní v hořké beznaději

Michal Zachar
.............................................
no comment...

 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ