středa 5. ledna 2011

Cesta pro ticho (Muchomůrky bílé)


když poslouchám ticho
co mi všechno nese
až řev z břicha lvího
čekám kde, co hne se
připlouval jsem s mraky
vytrácel jak sněhy
prázdné hory, plné taky
větru, deště a tvé něhy
věčně odcházející tam
věčně přinášející sem
to, kde jsem je klam?
nohama si chladím zem
slunce zapadá, jde déšť
srdce poutníka tesknota
je osamělý, ale nešť
nikdo nehledá kus života
cesta nemá barvu slova
ani tvaru toho drápu
sametová hříva lvova
nevysvětluj, řekni chápu

Michal Zachar
.......................................................................
Co víme jeden o druhém? Nic!
Jediné, co můžeme učinit je podat svědectví každý sám o sobě.
Všechno ostatní je překročení naší pravomoci. Všechno ostatní je lež.

1 komentář:

  1. Anonymní6:12 odp.

    Neopouštěj toho koho miluješ pro toho kdo se ti líbí, neboť ten kdo se ti líbí tě opustí pro toho koho miluje.

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ