když opouštíš se navždy
a tvá duše volá navěky
to, jak děkujeme každý
v divadle život za štěky
kolem nás poletuje život
se svými křídly motýla
jak zedník klade zdivo
domu, co tvaru nabývá
a když postavíme chrám
zavěste zvony na zvonici
je to ten, co nám byl přán
na naše srdce čekající
Michal Zachar
.......................................................................................
foto DANTE ART PHOTO
Podstatou vztahu nejsou jizvy, minulost, budoucnost ani přítomnost, ale dary, jež v sobě nacházíme v důsledku toho, že ve snaze nalézt pravdu překročíme hranice vlastní rozmazlenosti a stavu, kdy se obětujeme v kolotoči všemožných rolí a pravidel.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ