sobota 31. března 2012

Po horkém dnu


když motýl do tvých řas
tiše má lásko usedá
po horkém dnu je čas
kdy sklopíš oči zakletá

konečně se dá dýchat
a na polibky rtů touhy
a beze slov vzdychat
vášeň mít je nic dlouhý

peklo se vedrem mění
a dotyky beze studu
zvou k ráji rozechvění
řekla jsi, tady studuj

po horkém dnu je čas
připít na lásku melodie
já piju tě, jak vzkaz
dokud v nás srdce bije

Michal Zachar

Red Warrior


za plotem smutku
toho, co se v srdci drží
je vnímání skutků
tím, co nás stejně neudrží

za drátem s ostny
s krvavě barevnými city
je všem pro smích
odrazem lásek odžitých

a smutek je láskou
pro silnou víru v jasnost
 jsi boží sázkou
že plot neudrží radost

Michal Zachar
----------------------------------------------------------------

LÁSKO...


modlím se zvykem
modlím se k tobě, Bože
modlím se tichem
když skládám své nože

modlím se k láskám
modlím se k srdci, co cítí
modlím se laskán
nebe a zemi spojuji nití

modlím se touhou
modlím se k oblakům
modlím se pouhou
myšlenkou k zázrakům


modlím se, že jsi milá
modlím se jen tou vůní řas
modlím se krví v žilách
jménem svým jsi žila v nás

Michal Zachar

pátek 30. března 2012

Stříbrné srdce


stříbrné srdce
z ozdobných kamínků
dává se skutkem
co nestojí za zmínku

zlatým kruhem
bereš doslova kus dne
jeden v druhém
ztrácíme to, co jsme

malinké kamínky
nelžou, taky nic nepoví
až krve pramínky
tvůj dech srdce vysloví

Michal Zachar

-------------------------------------------------------
Milovat znamená žít životem toho, koho milujeme.
- Lev Nikolajevič Tolstoj

čtvrtek 29. března 2012

Srdce je chrám (Time)


tvé srdce je chrám
ve kterém se modlí láska
vstoupíš do něj sám
až spadne tvoje maska

tvář hráče z pokeru
co míchá karty životem
a říká tuhle neberu
tak ta smrdí bankrotem

tak prosím mohu jít?
já odkládá tu masku žití
je čas s láskou být
dokud se v chrámu svítí

Michal Zachar
-------------------------------------------------
Toho, kdo chce jít, osud vede, toho kdo nechce, vleče.


Než bude pozdě (Before It's Too Late)


dříve jsem žil pro tebe
dnes s hlavou do dlaní
myslívám na své nebe
existence není uznání

a pokud nejsem lepším
kdo mě vytvoří za mě?
jakým si střihnu krejčím
nikdo, kdo jen zná mě

děsí nás vlastní velikost
a děsí nás láska, vášeň
že nejsme hodní a dost
do duší je prach vnášen

strachem se stáváme cizí
bez pravdy a své velikosti
být sám sebou je tou vizí
že mě mé srdce nevyhostí

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------------
Sám sebou jsi největším uměním.
Dáváš sebe životu darem.
S láskou.

pondělí 26. března 2012

Nechceme o tom mluvit


je tolik krásných obrázků 
a tolik krásných slov
že když myslíme na lásku
tak zaměstnáme zlo

to, aby tvému srdci neříkalo
co má kreslit i psát
a aby už se slovo natrvalo
změnilo se v milovat

nechceme o tom mluvit nahlas
záleží asi na postřehu
kreslit a vyprávět lásce zavčas
žít do posledního dechu

Michal Zachar

neděle 25. března 2012

The Secret (ΤΟ ΜΥΣΤΙΚΟ)


někdy s pomalou činností srdce
zastavujeme výdechy plic
až když život křičí v dlani prudce
otevři se tajemství víc a víc

odkládám vazbu kožených tkání
stvoření plazící se, jak had
a po veškerém stále mám přání
nasytit láskou srdce hlad

pouštím se starého světa jak kůže
a nový obal právě vyrůstá
skrývané být a zjevit se teď může
uprostřed všeho smysl má

a všechno, co tě potká otevřenou
co směr života a smrti protne
nejdůležitější, i když na zapřenou
bude to, co se tě dotkne

Michal Zachar

The Rhythm of the Roads


tak jdu zas tvou cestou
si řádky písma teď tobě číst
říkají, že chutí hezkou
je objevit neznámé z těch míst

obrazy s příchutí mlhy rána
vyběhneš bosá do větru moře
a jsi pokaždé nepoznána
i když tvé srdce bije, jak bouře

objímáš svět not steskem
to na svět jsme my přišli bosí
jak slunce zářící odleskem
prosím ať to srdce v srdci nosí

Michal Zachar

sobota 24. března 2012

Mlčící láskou (Tron: Legacy)


mlčící láskou shlížíme
to na svoje staré fotky
jak neradi se pouštíme
držící se všech krotkých

rozdílů mezi první láskou
a okamžiků těch loupeží
kdy život je tvou sázkou
a na lásce ti prvně záleží

víš, jakou cenu má láska?
to asi ví jen ten, kdo miluje
co říkali ji chladná kráska
nenašla střevíc, který obuje

tajemstvím lásky je náš život
neodříkajíce sobě být radost
tvá smrt není v té hře pivot
obdaruj sám a získáš svatost

láska je umění dávat vším
sny, co vytváří tvé bohatství
nebereš jen to, co je mým
snem v lidech, co jej zlákají

moře se nedá pít a přesto
jak po něm lidé srdcem touží
jsi tou nejštědřejší cestou
už bylo vypito dost vody z louží

když fotkám nemáš, říct co bolí
buď je to prázdnota po otázce
nebo tě moře, plné vody se solí
mlčící, plné lásky vede k lásce

Michal Zachar

pátek 23. března 2012

Human fly


jak lidská moucha
sedáme na ty svoje
pocity, že šplouchá
štěstí už není dvoje

a samo nečekaně
štěstí se ti oznámí
náhodou nirváně
si vlítne do tlamy

lítat teď nesvedu
láskou srdce jsem
spadla si do medu
a nechce se jí ven

Michal Zachar
------------------------------------------------------------
Moucha a člověk jsou jedinými živočichy,
kteří milují v každém období.

středa 21. března 2012

Never let mi go


nikdy mě nenech jít
chtěla jsem ti říct hned
bolest byla ten štít
co uchránil srdce střed

utekl jsi, jak strach
mě zbyl pláč kusu duše
a do konečků šlach
mi teď klid srdce kluše

a jako slunce svítí
čekám tu snad zázrak
síla je můj klíč žití
jsi pryč, srdce co vázla

radostný úžas touhy
prosvítí domov hry rodiny
ten tanec not pouhý
je znamením srdce jediný

Michal Zachar
-----------------------------------------------------
To, nač oči zapomněly, srdce si navždy pamatuje. 

neděle 18. března 2012

Bezejmenná


bojíš se zastavit
toho, že tu nefouká
bezejmenná být
ve všech věroukách

život beze jména
řítí se dál, ze smrti dál
ty žena zejména
jsi tím, co naplní grál


zabíjím mysl pro tě
aby ožil ty, prvotní duch
do očí soustředím tě
a vyrovnávám lidský dluh

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------
Co je pozorování? Je to spontánně zářící světlo očí; očí jež nehledí ven, ale jen dovnitř. Vnitřní vhled znamená nedívat se ven, ale přesto být neustále bdělí; ve skutečnosti totiž žádný vnitřní vhled není. A když se oči nedívají ven, uzavřou se dovnitř. A jen vnitřním vhledem můžeme zabránit jejich zběsilému tanci - venku.

Adame !!!


a možná i ty jsi
protože jsou hvězdy život
na nebeský mši
kde je tuze proměnlivo

a možná i ty jsi
to, co trvá a přesahuje mír
jste teď asi tři
hvězdy tvořící svůj vesmír

a možná i ty jsi 
osobním divadlem světa
beze slova bdi
to slovo může být i věta


a možná i ty jsi  
cestou, co dost dlouhá je
já je těmi lstmi
nehledej zkratky do ráje

Michal Zachar
......................................................................................
Jen ten, kdo dokáže říci vědomě „ano“ svému vnitřnímu určení, jež se v něm velkou silou prosazuje, se stane osobností; kdo však tomuto tlaku podlehne, stane se obětí slepého běhu událostí a spěje do záhuby. Sebeobětováním získáváme sebe, svou Svébytnost, neboť jen to, co dáváme, máme. - Carl Gustav Jung

sobota 17. března 2012

Better


jsem bílá velryba
po hříchu veselá z vin
i svatá byla nezbeda
a to já zas vím

jsem zrozencem
a doufám, že z lásky
ve smíru ztracencem
hlásím své vrásky

jsem kolikrát vím
a i když krytá pláštěm
v utrpení sama bdím
smíchem i pláčem

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------------
Některý ženský jsou strašně dětinský... 
Nedávno mi jedna vlezla do koupelny a potopila všechny moje lodičky...
WOODY ALLEN

Ještě jednou s citem


vzrostlá lilie zpívá
v životě dvakrát litém
láska, co není chtivá
ještě jednou s citem

zdravá radost umře
pod dotykem břitem
žena říká, že může
ještě jednou s citem


pravé tajemství svítí
a je v hledání hitem
a na čele díra v žití
ještě jednou s citem 

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------------
  • Je těžké milovat všechny a nevyhradit si nikoho. 
  • Je těžké být sobě ničím a vším pro ostatní. 
  • Je těžké stále dávat a nechtít přijímat. 
  • Je těžké vycházet všem vstříc, když není nikoho, kdo by vyšel vstříc mě. 
  • Je těžké přijímat tajemství, a nesmět je nikomu svěřit. 
  • Je těžké podpírat slabé, a nemoci se opřít o silného. 
  • Je těžké být sám, sám proti všem, sám proti světu, sám proti utrpení, smrti, hříchu.. 
NOEMI

False Flags


krademe rozum
pocitem nenávisti
valíme konzum
myslíme na ty příští

boříme roztoužení
vnímajíc světlo tmu
oči se do ní cení
zubatá kosa snům


krev stéká ohněm
a možná ses i zalek
člověk je být o něm
bez falešných vlajek

Michal Zachar
.............................................................................
Raději chci trpět pro to, že říkám pravdu,
než aby měla pravda trpět pro mé mlčení.

Trojské koně (Heartbeat)


tak a je po něm
jak jsem hořící dopad 
anděl s dřevěným koněm
už spadne zátopa

uprostřed ticha
zablesklo světlo očí
přítomné bytí jen tiše dýchá
já otevřen vkročím

kořeny dobra objev
prvotní a věčná po něm 
poznání, že pro srdce božstev
jsme trojské koně

Michal Zachar
....................................................................................
Nejdále dojde a nejúspěšnější bude, kdo nejvíc zápasil sám se sebou.
Saint Antoine De Exupéry

pátek 16. března 2012

Havranem (Man cheng jin dai huang jin jia)


havranem na loďce života
co převáží nás v Acheronu
na okraj za nímž smrt je tvá
bez pravidel a grafikonu

dívám se do očí a zaplavuje
mě dech mocných zmatků
lucerna své světlo nesděluje
jedeš-li zaplať bez zůstatků

nekonečné kouzlo, jak závan
šeříkových rán s modří soumraků
tajemství, jak byl život hráván
láska je jediným druhem zázraků

Michal Zachar
........................................................................................................
Každé ráno máme po zazvonění budíku úplně novou příležitost udělat v čase, který nám byl darován, to, co chceme. A po celý zbytek života budeme tento dar dostávat znovu a znovu. Než pochopíme, že milovat je jediný zázrak, co kdy opravdu fungoval.

Srdce


a na tváři lehký žal
hluboký v duši smích
jak rád sis osud přál
snem o srdcích statečných
kronikám vždy dáváme číst
vzpomínky na klid a mír
každý jsme měli sníst
svůj díl míst a mil
na všem vyvolávající boj
ulpíváme tou silou otroků
co zapomněli na ten zdroj
co odolával láskou útokům

Michal Zachar

1313


motýlem na tvé dlani
co vylétá dále životem
pořád se ptáš, co brání
milovat srdce klapotem
letět si teď snem živým
naplno na území nikoho
nepíšeš, aby byl čtivým
když jsi sama předlohou
žít život je strach milovat
o probuzení do okamžiku
a není třeba se roubovat
motýl a člověk, o průniku

Michal Zachar

Osud


říkám ti jsi můj osud
to, co zbláznilo krev v žilách
co trvalo věky dosud
to mávnutí času, křídla zběsilá

potěšení s představou
být tím, za koho se považuje
emoce dají houpavou
ránu strachu smrti, že zkratuje

prchajíc šílení s vinou
hledáme úlevu, co v náručí není
překážku za povinnou
až zbude jen kámen na kameni

hledáme ohlušení bolesti
před životem si utíkáme stranou
tváří tvář rozcestí neřesti
neklidu duše říkáme na shledanou

tak zase umírám dotykem
zas otevřít srdce pro utrpení těla
stáváš se lásko zlozvykem
když jsi mi tak krásně zavoněla

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------
Miluji život, protože mi dal tebe. Miluji tebe, protože i ty jsi můj život.

čtvrtek 15. března 2012

Já jsem jaro (I Am The Spring)


pro všechno v životě
existuje naše oslava
slunce vychází v samotě
kde obloha je modravá

inspirace naplňuje svět
zoufalství vede k pokoře
krása srdce umí rozechvět
a ty nejen tam nahoře

nepřítomností "já" záříš
nezabývající se sám sebou
a jako světlo nás obdaříš
tou láskou velkolepou

Michal Zachar
.............................................................
Někdo tvrdí, že Bůh je láska. Někdo že láska je Bůh. 
A já říkám, že láska je posvátná. - Robert Fulghum


středa 14. března 2012

Rozkošní...


už kvůli tom hlasu
co vnáší nám svit
už pro tu lidskou spásu
to, že nám je líp
už pro ten něžný dotyk
kam dávají se ústa
už možná nejsem komik
ale ani duše pustá
už kvůli tomu ohni v srdci
co laskavě si plane
už kvůli tomu sem vtrhni
sem štěstí nevídané

Michal Zachar
....................................
Vzpomínky na prožitou rozkoš jsou delší a věrnější než přítomnost. A proto buď příjemný a milý ve tváři, vlídný a zdvořilý ve způsobech, přívětivý a pravdomluvný ústy, vroucí a upřímný srdcem. Miluj a tak milován budeš. Protože pak kouzlo milování spočívá v odhodlání nezneužívat druhé jen k pouhé rozkoši v přítomnosti, ale milovat navždy.

úterý 13. března 2012

Back To Black


hledáme život jako sloup
na kterém se dobře sedí
dělící tóny na dobrou zlou
nedokrvení a trochu bledí

pevná půda pod nohama
je ta tam a nemajíc šanci
a že padáme do neznáma
je výzva osamělému tanci

průzračně neuchopitelné
ten život a smrt je pro víc
dotknout se je nesmrtelné
a mnoho povyku pro nic

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------
Umění života spočívá v tom, že se učíme trpět a že se učíme usmívat.

neděle 11. března 2012

Říkám ti lásko...


říkám ti lásko nevím, co mám
když jsi tu dál
vnímám tvou kůži a na to dbám
to abych tě tál
říkám ti lásko jsi polovina papíru
jen jestli levá
zpívám a nebubnovat nad míru
to když se vléváš
říkám ti lásko nevím, co jsme zač
nejsi opěrný bod
klikám na myš, že jde mi pláč
do našich vod
říkám ti lásko, bojím se neuvěříš
a tak jdu dokola
slabikám tu hloubku neproměříš
lásko jsi tombola

Michal Zachar
....................................................................
Zanechat zbytečných činností a věnovat se tomu jedinému, co má smysl.
Životu. S láskou. A pokud je láskou celý život, tak celému životu.


V radosti a smutku (In Joy and Sorrow)


v radosti a smutku
uvízne každý z nás
srdce po rozsudku
rozkrájí ten náš čas
a kočky na stěnách
krčí se stejně jak my
je omítkou zazděná
čekající na svou myš
v umění a v lásce
se nedá opisovat
je to jen na otázce
vyjádřit - neschovat

Michal Zachar
---------------------------------------------------
Láska, radost i smutek žije v tom, kdo miluje,
nikoli v tom, kdo je milován.

sobota 10. března 2012

V blízkosti plamene (Close to the Flame)


v blízkosti plamene
se těžko hoří
kdo z nás vzpomene
jak láska boří

v blízkosti plamene
chmury tmí
čekáš, kdo zažene
lampičky zní

v blízkosti plamene
je nevědomí
čisté já je spálené
co se zlomí

v blízkosti plamene
vaříme krev
srdcem se prožene
jen, co jsme

Michal Zachar
..............................................................................
Upřímný vztah sama k sobě, který nepřehlíží realitu smrti a pomíjivosti. Kvůli němu se necítíme ve své kůži a jsme úzkostliví.  Když plně zakusíme beznaděj a přestaneme doufat v něco lepšího než je prostě přítomný okamžik, začne se v nás rozvíjet radostný vztah k vlastnímu životu. Spoléhajíc na sebe, v přátelství se sebou, neutíkající, navrátivší se k holým faktům.