Stránky

úterý 5. listopadu 2013

Mukthinath


sedící symboly dnešní doby
vůle padajících kapek krve
a nepochopíš srdcem hroby
hledáš jen, kdo řekne trvej

vstoupit k abredu bytí čelem
pochodně noci v očích nést
zbydeš si v sobě nepřítelem
za to, že žít je teď tvůj trest

tak jedině vystoupit z kruhu
dřív něž se z něj stane kříž
malovat srdcem k srdci duhu
možná, že to lásko pochopíš


Někdy nevíme, co máme dělat s tím, čemu jsme říkali život. Najednou to není to, v co jsme věřili a doufali. V představě naší mysli. Ale chápeme, že jediné, čemu můžeme věřit a v co doufat je vždy jen a jen v našem srdci. Země zaslíbená je skrytá jen ve dvou slovech. Já jsem.


Mukthinath (3800 m n.m.) je posvátným místem buddhistů i hinduistů. A proč se zrovna toto špatně dostupné místo vysoko v horách stalo posvátným? Co vede tolik poutníků k tomu, aby podnikli několikadenní náročný výstup údolím řeky Kaligandaki do Muktinathu, nebo dokonce překonali sedloThorong La a nebo se sem nechali dopravit helikoptérou? Za všechno může nenápadné věčné světýlko - přírodní úkaz, kdy plyn ze zásobárny v podloží probublává vodou, na jejíž hladině pak hoří malinkými plamínky. Něco takového považovali lidé za boží znamení a rozhodli se na tak významném místě postavit chrámy. Nejedná se však o nic pompézního, celý chrámový komplex je v dokonalé harmonii se svým okolím. Areál je obehnaný zdí a je odtud nádherný výhled na okolní himálajské štíty. Muktinath je dalším výmluvným důkazem toho, že hinduisté a buddhisté jsou schopni existovat vedle sebe a tolerovat se. Příklad hodný následování!

1 komentář:

Děkuji vám za váš komentář. MZZ