Adventní slzy draka (Tears Of The Dragon)

tak jsem dnes hleděl ze svých střech

a čekal až poletí ten anděl kolem

a těšil se, jak mne sveze na křídlech

aby sňal smutek, co nazývají bolem

a zatím si čerti dali dostavení přímo

s anděli na ulici, která je tak malá

nevím, jestli jsem už starý a tak mimo

nechodící láska nebeská i pekla je stálá

a tak tu dál sedím za komínem střech

napůl anděl napůl čert, sám jen tak

a mrznoucí mám slzy, taky dech

a možná jsem jen osamělý drak

unést samotu rán, kdy dáváš nevítán

naplnění hluboko v hrudi ukrytých

radost čekat v dávání toho, co mám

a ve sněhu jen pár drápů vyrytých

Michal Zachar

--------------------------------------------------------------------

Láska je kouzelná. I když jsi sám kouzelník, nikdy nepochopíš její kouzla...

Mezi řádky (Between the lines)

rozdávám jen tak lásku

netrvám na tom, že se vrací

a možná pro jedinou vrásku

stojíme někdy před rotací

která nám zamotává hlavy

z toho, co bude dál potom

nehrajeme hry, co nás baví

pořád hledáme jen proto

a co je psané mezi řádky

tím se nikdo nezabývá

asi, že vzít srdce zpátky

je to, co nám pak zbývá

nečíst dál, jen jít touhou ryzí

zamilovat se do okamžiku

prožívat jej naplno než zmizí

a požehnání přejde v erotiku

Michal Zachar

.....................................................................................................

Požehnáni budiž ti, kteří nemají co říct a drží zobák.

Láska zdarma (Lullaby)

někdy vám spadne Jeruzalém

rovnou na hlavu

to abych se nestal kanibalem

i lovnou zvěří u splavu

tak dostáváme lásku zdarma

a někdy ani ne

možná, to byla tvoje karma

co se ve mně rozvine

co slyšíme, když srdce tluče?

v hrudním koši

a razíme dál mince, já učeň

ty ostudní po rozkoši

sdílíme svět s lidmi, co milujeme

k povzbuzení třeba

jak lpět, že vlídní nemysleme

neocení lásku od placeba

Michal Zachar

--------------------------------------------------------

Není jediné lásky, jediného přátelství, které by prošlo naším osudem
a navěky ho neovlivnilo.

pro Katku

hudba k básni ke stažení zde...

Seběhni z toho kopce (Running Up That Hill)

někdy si povídáme o dětech

o tom, že vaše děti nejsou vaše

a to tady teď i pak po letech

synové a dcery ŽIVOTA, ne naše

přicházejí skrze vás, ale ne od vás

a třebaže jsou celý život s námi

nepatří jim nic než čas, smutku i krás

nepatří nám svou duší, svými hrami

můžete dávat všechnu svou lásku

nedáte jim nikdy svoje myšlenky

můžete dát dům tělům, uhladit vrásku

nedáte nic duším, hru s písmenky?

můžete se snažit být jako ony

nedělejte z nich však sobě podobné

život nejde nikdy zpět a bez opony

co bylo včera, je už dnes nevhodné

jste luky a děti vaše vystřelené šípy

vidíte terč a míříte, aby letěli daleko

napínání rukou je vaší radostí, že štíty

proráží, aby se stali alfou i omegou

Michal Zachar

-------------------------------------------------------------

Ahoj Julie! Vzpomínáš si na mě? Jsem tvoje matka.
Taková starší žena, která tě před 30 lety porodila...

Spíš s duchy (Sleeping With Ghosts)

někdy je probuzení rána
a jindy zase pohlazení
leckdy chodívává z rána
a pointy nikde nepramení


a tak teď nevím, co říct
a to je možná dobrá zpráva
jen veď, v srdci málo míst
jak jsi zbožná? ať nepřestává


hledáním směru jednoduše
a bez bolestných pečetí
doháním tě, že srdce kluše
míjením pocestných v objetí


Michal Zachar
...................................................................................
Důvěra je nejkrásnější věc, květům lásky. Když chybí lásce živá, silná, nezvratná důvěra, tehdy je podobna pěknému silnému stromu, který má podťaté hlavní kořeny a slabý větřík ho vyvrátí.

V bodě nula (Point Zero)

v lásce není dobro, ale ani zlo

jdou jenom naše pohyby

ona mění skulptury na sloh

jsou čtenou  básní pochyby...

tak láska rozezní se nad hromy

když je někdo naslouchající

a takhle líbezní měníme zákony

přírodní tělo chtělo nevěřící...

miluješ-li, staneš se tím, čím chceš

co bylo stvořeno i ranním deštěm

ti neodešlí, řekli smím je lež

a zbylo ti písmeno, dosti ještě...

miluješ-li, všechno se začíná dít

protože všechno bude v nás

za tu grešli chci větrem být

pomůže-li vítr, to ukáže čas...

Michal Zachar

----------------------------------------------------

Láska je jak dým, jak vdech se rozplyne,
láska je plamen, který v očích žhne,
láska je moře vyplakaných slz,
láska, jak každý ví, je
zákeřný jed i balzám hojivý.

Srdeční klepy (Fly)

uvízla duše mezi kameny

co na pramenu ti sedí

olízla suše ježíc plameny

do barvy ebenu si hledí

když se tak díváš do ráje

průzorem masky u brnění

co ti strach jidáš zahraje

obzorem lásky tvého snění

odnášíš sebou vzpomínky

kameny pramenů tvého ega

víš, že zebou i plamínky

plameny plamenů všeho třeba

dostáváš nevšední otázku

uvnitř jsi slepý, kam jdeš?

dotýkáš posledních obrázků

srdeční klepy jsou klam i lež?

Michal Zachar

---------------------------------------------------------------

Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.