Přístav požehnání (Here without you)

když roztančíš zem

opadá ta vlna rozkoší

nad hlavou mi visí den

z nás dvou zas sousoší

tak zase ahoj a těla

rozlétla se do práce

jak bys žít asi chtěla?

splývat jemné vibrace?

kolikrát protkáváme když

vidíme ztrácejíc se z krás

tak tiše svým srdcem piš

na záda dopadá tvůj vlas

ať ti světlo dá vždy jas

tak jako já na mou hlavu

zapomenu, že dál jde čas

 dám ti své srdce do přístavu

Michal Zachar

----------------------------------------------------------

Svět redukovaný mužskou logikou potřebuje trochu ženské nevypočitatelnosti a tajemství. Ale také - svět decimovaný mužskou agresivitou potřebuje ženskou něhu. Co si však počít s chudinkami, které si nechaly vsugerovat, že něha je přežitek, že muž je vlastně soupeř nebo dokonce nepřítel, kterého je třeba deklasovat, a nejlépe mužskými metodami? Svět je sice zařízen spíš pro muže než pro ženy, ale sotva se zlepší tím, že místo mužů a žen budou jen muži různého pohlaví.

Odnést si do srdce (carry you home)

přicházím k sobě

branou vnímání

otevřenou v tobě

zábranou v hledání

slunečním vojem

mraky se rozhání

nejsem jen dojem

se srdcem poznání

říkám ti, co je

láska je zpívání

tělo je zdrojem

tohoto zlíbání

slovem teď tobě

za branou hledání

tvé krve v sobě

Michal Zachar

------------------------------------------------------------------------------

Nevím, je-li láska štěstí.

V každém případě však

je to nejpůvabnější neštěstí, 

jež nás vůbec může potkat.

hudba k básni zde...

Co to má společnýho...

v očích je smutek, co bys nehledal
záblesky touhy zkroucené do kovů
když tavič dávný ohněm plál
a teď tu touhu hledáš znovu
když sebe stavíš v přední řadu
a voláš tiše všemu směry pochopení
váhavě natahuješ ruku, čekáš i zradu
dostávajíc čekané, nelidské utrpení

a tak si láskou říkáš o bolest

co všem světům rozprodáváš v utajení

a když jim vládne závist, lest

představy to nejsou stavy pro spojení

poslední věta určuje příští děj

jedno duše vyřčená s láskou i psaná

tak nemusíš být zrovna čaroděj

bys světlu smrti řekl s láskou ti zvoní hrana

jsi hledačem z nálezů a ztrát

a ty jsi tvorbou řádu ze všech svých světů

tak čeho se chceš vlastně bát?

dávajíc srdcem krásnou víru z očí - je tu

Michal Zachar

--------------------------------------------------------------------------

QUIDQUID ERIT, SUPERANDA OMNIS FORTUNA FERENDO EST

Cokoli dá ti osud, to snášej, a zvítězíš nad ním.

hudba k básni ZDE...

Potřebujeme vás (Besoin de vous)

potřebujeme vás

odpouštět naši sílu

s vašimi pocity krás

že myšky řádí v sýru

potřebujeme vás
při zkoumání světa
to pro váš štíhlý pas
hledaná stínu silueta
potřebujeme vás
už jen pro pomyšlení
bez vás není náš čas
na smrt ani na zrození
potřebujeme vás
pro to zastavit blázny
měnící sebe v jeden ráz
když stačí být už navždy

Michal Zachar
------------------------------------------------------------

Žádné množství pokusů nikdy nemůže dokázat, že jsem měl pravdu. Jediný pokus však kdykoliv může dokázat, že jsem se mýlil. A proto dovolte otázku? Je pro vás láska pokus nebo pravda?

Trošku hluboko (In too deep)

vlažně se pohybující

odpoutáváš své srdce od mysli

a skrytě sám pochybující

kam vstoupí a s jakými úmysly

neočekávej nic a to málo
cos měla zmizí s představou snů
útěkem říkáš, co by se stalo

darem pro zajíce je příliš mnoho psů

ochotně vzdávám obrany

postavené generací blízkých potřeb
předáváme si klíče od brány

hluboko sepětím těch dvou protřep

vstupními testy rozehrán

prstoklady pohybů svádějí k vypětí

souboj řecko-římských bran

silou tvé touhy chrám sladce vysvětí

Michal Zachar
----------------------------------------------------------

Neočekávej nic, a něco ti bude připadat jako všechno. Pokud něco očekáváš, bude ti všechno připadat jako nic. - Sam Hazo

To musí být láska (Il faut se faire l'amour)

kde jsi, ptáváš se rozechvěle

vládnoucí dne, máš se skvěle?

odkud a kam vyprávím ti srdcem

ukrývám tě s láskou před úprkem

kráčíš-li stejnou cestou do nikam
a já lhostejnou šestou pronikám

ptám se tě, kolikrát mě odvedeš

dám pečetě za touhou, že jdeš

obklopen korunou paprsků síly

světla, kde i černý pocit je bílý

otevřený ke všemu, co přichází

tebou místo zázraků svých extází
nevinně spoléhajíc, že dobro snů

zapadáš v Boha, tak na svou tmu
a ptám se místo toho tebe z krás
kterou vybereme ze všech tras?
co k nám přijde dnes? co se stane?
říkám žijte, láska je pro pozvané

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------

Skutečná hrdost mlčí. Pýcha říká, že je velice hrdá.

Co když (What if)

a zbyli jenom kapesníčky

do očí slz se vyplakali

stopy slov od písničky

co si jeden druhým ukázali

stopa, co nikdy nezhasíná

po lásce toužící tma

to vezmeš ruku syna

pocit vidoucí tři a ne dva

objevit se, ponořit a vyhrát

pocitům najdeš skrýš

tak si tam jdeme vystát

to své nepokradeš, co když?

Michal Zachar

......................................................................................

Rodinné konstelace jsou metoda rozvoje osobnosti, sebepoznávání a psychoterapie. Umožňují názorně ukázat a pocítit souvislosti a vztahy mezi členy rodiny, případně členy širších systémů.  Metoda je používána v terapii a poradenství.

pro Filipa a celou dnešní konstelaci...