neděle 31. srpna 2008

Stuart Little II.


když malá myška nadnáší
myšlenky skryté v trupu
letadla a ty jsi závaží
nečekej, kdy dojde k vstupu

když skáčeš jako myška
a chceš létat jako pták
musíš umět snít o výškách
když letět chceš až do oblak

tvoje síla je tvoje víra
v sebe a tvůj skvělý stroj
myška jen tak neumíra
když dojde na souboj

když chceš letět vpřed
a jde s tebou tvé srdce
tak nevzdávej to hned
jen zahni teď a prudce

síla co vynesla tě k nebi
počká si v malé kabině
a když už letíš, nebuď debil
a looping dávej ve víně


MZ
.........................


sobota 30. srpna 2008

Slova...


Upřímná slova nejsou krásná,

protože nemají šat.

Oděná do barvy hlasu jasná,

říkají i víc než mat!


A krásná slova nejsou upřímná,

protože nevidíš tu duši.

Tak si dej pozor, lásko vesmírna

až budeš říkat, co ti sluší!


Cesta moudrých slov je působit.

A nebýt semenem sváru.

Tak zaklej do slov srdce třpyt,

ať nežereš tu škváru!


MZ
---------------------

Láska - lásky podoba I.

Jsme dva uzavřené světy,
co spolu tiše zápasí.
A doušek vody do konfety,
jsi rozmarná, jak počasí.

Měl Bivoj radši Kazi?
A nebo taky Libuši?

Prstem si utři tu svou sazi
a říkej, co ti nesluší!

Já jsem tvá pevnina
a ty jsi moje moře.
Kde končíš, tak já začínám,
zelená a napůl svítíš modře...


MZ

Tvořivost


když odkazuješ do nikam...
a ruce se ti chvěli...
tos pustil kámen do tvých bran...
a abychom se měli...

ta naše hloupá jistota...
je zcela bez zármutku...
když skončí jedna prostota..
a den je plný smutku...

tak otevři se chvění...
co dělá v lidech zmatky...
a zkus do rozednění...
číst i mezi řádky...

je jedna naše vlastnost...
je předučená k dílu...
a je to naše tvořivost...
tak dávej s ní svou sílu...

když odkazuješ do nikam...
a tvá jistota tu není...
a nikdy nevíš, kterou z bran...
ať je tma či rozednění...

MZ...

čtvrtek 28. srpna 2008

Když nevíš...


Když nevíš, jak hoří
srdce propadlin
a zkoumáš hodně moří,
kde jsi benjamin...

Peklo je sranda pro anděly,
skrývána za rozum,
kde nikdo nic nerozdělí,
Římany jdoucí na fórum...

Klopýtnout na cestě,
stojíš-li rozechvělý,
klidně i za dvěstě,
a vstoupíš 2x do stejné cely...

Úsměvy kreslit na tváře
a zpívat přitom ódy?
A nebýt při tom za lháře
a nevybočit z módy...


MZ
-----------------
Zdeně

úterý 26. srpna 2008

Bittersweet..


Vždycky, když pláčeš, že nejsi jediná.
Slza, jak skáčeš, kapka z hroznu od vína.

Kolem jsou tisíce, možná i stovky žen.
Nezná třpyt měsíce, kdo sluncem okouzlen.

Jak ukázat svou duši? Co plná i prázdná je.
Co dělat, aby uši došli v klidu pokoje?

Všem ženám, říkám rád, že krásné jsou a hravé.
A to je pravda napořád! Co, ale určí ty pravé?

A tak vzhlížím, až oči sladce uplakané slzou,
na víčku řeknou smaž! Ty stíny oční, co ti lžou!


MZ

................


sobota 23. srpna 2008

ODPOUŠTÍM a MILUJI TĚ...

...jsou chvíle, co jdou pomalu
jsou chvíle, co ubíhají roky
jdou s námi, ale pomálu
jdou s námi potůčky i veletoky...

...jsou vzpomínky, co žijí krásou
jsou ty, co chvějí naší duší
jdou krok za krokem spásou
jdou proto, že nám sluší ?

...jsou možnosti, jak lásku žít
jsou s námi stále dodaleka
jdou vzpomínky pryč snít
jdou tiše, ať se život nepoleká...

...jsou slova, co dodávají sílu
jsou proto, že jsou skvělá
jdou rychle k svému dílu
jdou krásně nedospělá...

...jsou malá, protože je neumíme
jsou sama a neříkám už chci tě
jdou k nám, jen když sníme
jdou: ODPOUŠTÍM a MILUJI TĚ !


MZ
.....................................

středa 20. srpna 2008

Afroditina slova



V chrámu, do ticha zazněla hudba zvonku, co se rozezněl.
K ránu svítá, nemělas sílu gongu, slov toho, co tě chtěl.

Já, Perseus, muž mnoha tváří a ona bohyně?
Čím zaujmu boha, který září, už snad tím, že je?
Co vnáším do snů a do života? Máš vše, co je potřeba!
Když kolem dokolotá, co nemáš lásko, že je mě třeba?
 
Co chceš? Sílu, pravdu, čest? Nedávám víc než mám!
A rozdrtit mě u Dia velká pěst, uroníš slzu do mých ran?
Tak pravil Perseus, když modlitbou slunce vítá.
Tys mojí pravdou, ostatní lžou, řekla Afrodita.

MZ
......................................

Lesní studánka


Jde den a síla přímo prýští,
z houští do slabin lesních svalů.

Zákoutí vodou umývaná získá příští,
jen pár jeřabin pro paměť králů.

Dýcháš a dýcháš mechem a větvovím,
žiješ i v podhoubí, buňkou i listem.

Vždy skvostně vzdycháš a i když to nepovím,
lesu byl zasnoubil srdcem i místem.

Les lásky patriot, splývání duší vítá,
kdo včera zasadil, dnes sklízí plody.

Musíš být polyglot, jazyky lesa skrytá,
pravdu teď pochopil, že stačí i trochu vody.

Vodou cos pokropil, svař svoje city,
vyrostla z kapradí, studánka života nová.

I kdybys 100 x pil, pijem nejenom já i ty,
už nejsi v pozadí, ochutnávám tě zas a znova...

MZ
...........................................
pro mého přítele PETRA

sobota 16. srpna 2008

Přátelství


...když voláš smlouvu s nebesy
a ani lístek není vidět...

...jsou koláž padlí v partesy
co snílek nechtěl slyšet...

...opilé hvězdy jsoucí napřeskáčku
a kolem víří chaos všech věků...

...jsi celý bez ní? a tobě do hledáčku
klesli a zvou tě k pouti na mekku...

...když vzýváš anděli a ďábli
a vpřed říká ruka zemdlená...

...modlíš se, abysme se smáli
dojde benzín a klesnou ramena...

...bůh možná nechce všechny veselé
stojí však o to, být si přátelé...

MZ
..............................................

Lampičko dechu...


...když delfín skáče
skrze vlny
a ty jak ptáče
zpíváš plným...

...hlasem co dává
sílu tichu
a jdeš levá pravá
proti smíchu...

...hymnu co potemnělá
oka rozjasní
tvá krása osamělá
říká nezhasni...

...lampičko dechu živá
milá s úsměvem
a tvoje ruka podmanivá
čert mě vem...

...tam co zbraně jsou
lásky vnady
a řinčet dovedou
a hrozit vodopády...

...a nyní připraven
jsme důležití
i ti s úsměvem
tak to je naše žití...

MZ
...................................

Ekatěrině - upomínka na kávu...

středa 13. srpna 2008

Srdce v písku


Jsi občas zrnkem z písku.
Jsi občas rukou a kreslíš.
Jsi stopou, co má rysku.
Jsi v poušti, ani nevíš.
Jsi poctivou malířkou.
Jsi dlaň co stírá.
Jsi prostě básnířkou.
Jsi víra, co neumírá.
Jsi hotel, co se nezavírá.
Jsi tělo a co nastane?
Jsi místo, které se tu svírá.
Jsi smysly, tělo zůstane!
Jsi prst, co v písku maloval.
Jsi laskavá ruka, co nemá nic.
Jsi symbol, co miloval.
Jsi zrození, smrt a co je víc?


MZ

............................................

neděle 10. srpna 2008

Jsem z měsíce?


JSOU CHVÍLE A DNY.
BĚŽÍŠ SI V ŽIVOTĚ.
VYPADÁŠ BEZEDNÝ?
JAK SLUNCE CHVĚJE.

PAPRSEK V TEMNOTĚ.
KDO Z NÁS DOSPĚJE?
KDO POTŘEBUJE MNOHO?

LÁSKY DOSTANOU TĚ!
KDYŽ NEJSI ZA JEDNOHO.
CHCEŠ DEJ A DEJ VÍCE.

JSEM MUŽ ČI DÍTĚ?
JSEM SLUNCEM Z MĚSÍCE?

Michal Zachar
..................................................

TRN

Trn zabodnul a bolí,
tam kapka krve padá,
když dáš cokoliv,
bolest platit žádá.

Jsi hrstka beznaděje
co propadla teď hořce,
tomu čemu se směje,
kdo viděl líbat blbce.

Jen trny v hlavě
jsou to co bolí,
a to mi nejde právě,
že hádáš se tu o cokoli.

Je trn to co bolí
a nebo moje představa?
Vyhnat ze skříně moly
a bolesti platit přestávám!


MZ

Když...



když jdou tvé vzdechy
jak voda stříkne po vážce
a v louce skáčou blechy
a říkáš, že nemáš se...

tak zapomeň už na prokletí
co lidem slíbí jen rozum
a chtěj se líbat naposledy
když narazil jsi na posun

vnímáme lidi jako celek
a nebo jde jen o to
co přitáhne tě? předek?
i zadek stojí o to !

je všechno v nás jen síla
co kolem uvnitř plyne
a nebo stačí víra
že jednou poznáš jiné?




MZ
..................................

hudba k básni zde...

Cestovatel...


Když přeješ si jít domů,
chceš tu jen tak sedět?

Krok za krokem jdeš

a cesta tě nutí si jí hledět.
Cesta je taková jakou
sis ji udělal, ne svět!
Měkkou, hravou, popelavou
a tak nejsi doma ani v 5.
Zatáčky, bažiny, srázy,
někdy jsi až vysílen.
A až tě v těle divně mrazí,
že dojdeš domů, špatný sen.
Nestačí znalosti cestování,
map, textů a knih.
Nenajdeš sílu nad shledáním
a víš vůbec, co je lásky smích?
Neznámý vyběhni na cestu
a jdi dál ze všech sil.
Cestovatel má cestu za nevěstu
a s ní hodně zajímavých chvil.

--------------------------------------------------
Cesta znamená, že umím spojit ve svatebním loži muže se ženou.
A stát se tak člověkem, kterým jsem vždy byl. Zemí i nebem.

sobota 9. srpna 2008

Vltavín


Když vzduchem létaj vltavíny

a tvoje duše mimo čas,

načneme zase svoje splíny

hledala, kde zasadit se v nás.


Jsou místa v tichu kamene,

co anděl lechtá k smíchu

a ďábel, kdy si vzpomene.

Zkusils, kdy kamennou pýchu?


Je tvrdá i na tvůj splín!

Kdo z nás je anděl či ďábel?

Hrdá, že sebere ji vltavín,

kdo z nás je Kain, kdo Ábel?


MZ

úterý 5. srpna 2008

Termoska

Číst v sobě samém.
Sosám si do mozka.
Chci si vědět v mém.
Jsem jako termoska.

Pravda je v nás.
A ne v knihách.
Modlit se v snách.
A myslet v hnidách?

Pravda není venku.
Kam jdeš ty tam?
Že by na myšlenku?
Uvnitř moudrost mám.

Venku je paměť.
Moudrost je to co plní.
Myslíš - je na změť.
Parohy sobolovi!

Paměť bez moudrosti.
Jak prázdná termoska.
Jak opít se do sytosti?
Když tě dráb nemrská?

Plníš-li sebe, plň se životem!
Moudrost ti řekne co a jak.
Paměť jsi nechal za plotem.
Jdeš dál a přejdeš Václavák...


MZ
......................

Vzdát se svého orla...



Kdy lišíme se od sebe jako orel a vzduch?
Jsme plni napětí svých smyslů, hor a much.
Žijeme s tvary, pachy, barvami a dotyky.
Kdo z nás má schopnost odvrátit se? Ty?
Necháváme být si orla v hrudi jako srdce.
Umíme vzduchem spočinout něžně a prudce?
Nemíchat dohromady orla a vzduch; hlínu a oměj?
Říkáme nejde, vždyť narodil se pro něj.
Orel je orel a vzduch je vzduch!
Kdo neumí být, zustává mu puch.
Kdo nechce vidět jednotu ve věci samé?
Vyžaduje hodnotu v nemožném a popelavém!
Tak jako orel není vzduch a vzduch není orel.
Ten, co chce vše vlastnit, je budoucí popel.
Vzdejme se jen k tomu být a zbytek přijde.
Něco sem letí. A slunce zase vyjde...
................................................

pondělí 4. srpna 2008

Hledáme tam co ztrácíme?

...všechno co jsem ztratil...
...jsem vlastně získal...
...když jsem tě hladil...
...a k tomu ještě pískal...
...písničku hledání v nás...
...co můžeš pískat i ty...
...kdy každý chce záchraný pás...
...před poznáním zla a samoty...
...hledej i dobro a lásku...
...potřebná je však jistota...
...nevozíš život na procházku...
...stojíš? tam je láska i temnota...
...když hledáš okamžiky
...pokračuj vždy tam, kde
...jsi skončil, vždy od píky...
...ať jsi nahoře či na dně...
...když ztratíš sebe jinde
...a jinam vydat hledáš se...
...tak sice nedostaneš qvinde...
...ale sotva dočkáš se...

MZ
-------------------