pátek 18. června 2010

Cestou...


sám jdu po cestě
a síla stvoření taky
v prachu na vestě
prchavá, jak mraky

můžem si nevšímat
nebo prozřít prachem
v životě něco dát
bez obav strachem

tak kráčet si a jíst
co se jíst musí
a růst, kde se dá
ať to každý zkusí

schovávat si žhavý 
uhlík, co tě nehřeje
nehoří, jasně pravý
důkaz, že nekonečno je

Michal Zachar
............................................................................
Leošovi

Přátelství je láska bez křídel.




1 komentář:

Děkuji vám za váš komentář. MZZ