sám jdu po cestě
a síla stvoření taky
v prachu na vestě
prchavá, jak mraky
můžem si nevšímat
nebo prozřít prachem
v životě něco dát
bez obav strachem
tak kráčet si a jíst
co se jíst musí
a růst, kde se dá
ať to každý zkusí
schovávat si žhavý
uhlík, co tě nehřeje
nehoří, jasně pravý
důkaz, že nekonečno je
Michal Zachar
............................................................................
Leošovi
Přátelství je láska bez křídel.
