PEI

zápasil jsi s Bohem i s lidmi

a teď jsi tulák po hvězdách

jménem koho jsi tu a jsi vlídný

když jsi v prachu na cestách?

a každou šlápotu stírá vítr

co nikdo na světě nezahodí?

slzy, co jich vyplakal litr?

slovo, co srdce osvobodí ?

tváří tvář hlubinám jistoty

odkud se dýchá jen stěží

kdo dělá srdeční bankroty?

"já jsem", na tom ti nezáleží

úsvit úsměvem rozkvétá

hledám, jak došel jsem tobě

každá z tvých cest je zakletá

a teď už běž jenom k sobě

JSEM

stal jsem se závislým na lásce
až k tomu kroku přidal nevinnost
když položil jsem své já k otázce
kdy už té lásky bude dost?

a vstaly hvězdy v prvním ránu

kvetoucí tmou v zahradách ticha

tu symfonii, co mám tu rozehránu
tím slovem, co ještě dýchá
a slovo spadlo moji touhou
život je boží, jablko padající všem
a já zažil se na vteřinu pouhou
co znamená, když JSEM

Jsme

jsem jen odraz tvojich dlaní

co svírají tak urputně

obrazy čechtických paní

a tváří se tak ukrutně

jsem jen odraz tvého srdce

co dává silou krve cval

pilotu co letíc ve vývrtce

a hledá kudy výš a dál

jsem jen odraz tvojí duše

co obléká se nad krajinou

když v nás je bez retuše

jdoucí na smrt, co nezahynou