V mnohých malých anime příbězích nehledáme velkolepost.
Přestože mluví o cti, odvaze a o tom, jak překonat sám sebe, jejich síla není v epickém boji, ale v tichém okamžiku před ním.
Před bitvou je právě o té chvíli, kdy ještě nepadl první úder, ale srdce už hoří.
O napětí mezi strachem a odhodláním, o vnitřní přísaze, kterou člověk dává sobě samému.
Protože hrdinství nezačíná vítězstvím.
Začíná v jednom klidném nádechu, který si dovolíš v srdci před bitvou.
战前 – Před bitvou
[Intro]
Černé mraky se valí, vítr bez zvuku.
Bubny války duní, srdce se rozžíná.
[Sloka 1]
Čas je jako čepel, brousí mou víru.
Tisíc hor mlčí, jen já kráčím vpřed.
neustoupím – i nebesa zchladnou.
[Refrén]
Po této noci se nebe i zem promění.
V krvi a ohni se srdce nezmění.
Jestliže je mé tělo k boji,
pak duše je můj slib –
v dechu před bitvou shoří vše, co je pozemské.
[Sloka 2]
Krev barví oblohu, přísahám prolomit nebe.
Mysl bez rozptýlení, sen hoří v plameni.
Slyším hrom tříštit, vidím světlo znovu vstát,
[Bridge – instrumentální]
Flétna stoupá, bubny sílí, hrom se probouzí.
[Závěrečný refrén 1]
Vítr s ohněm se splétá, stín tančí se světlem.
Jdu proti nebi, bez ohlédnutí.
Srdce je žár, osud je přísaha.
Po této bitvě – budu věčný.
[Sloka 3]
Prach se usazuje, vítr zní jako přísaha.
Staré nenávisti se mění v pochopení.
I kdyby se nebe zřítilo, zůstanu stát.
V dechu před bitvou povstávám pro srdce.
[Závěrečný refrén 2]
Vítr s ohněm se splétá, stín tančí se světlem.
Jdu proti nebi, bez ohlédnutí.
Srdce je žár, osud je přísaha.
Po této bitvě – budu věčný.
