 |
| foto: www.jeanie-marie.dk |
klepu se zimou u své klávesnice
písmenka padají, jak z nebe kousky ledu
a popelem ze snů, co hořely ponejvíce
já už znovu zatopit nedovedu
poskládáme denně střípky osudů
když dlaněmi prošly bez všech zastávek
co ti budu lásko zpívat, až tu nebudu?
čekáme, že život řekne: přídavek?
všechny mraky vesmíru se skryly
když před úsvitem vyšla tvoje hvězda
máme jen svoje srdce na azyly
a to je to, co se ti lásko nezdá
