Přání
každý z nás je jiný
ale sny, ty máme společné
nehrajem si na hrdiny
jen se srdcem smát, už konečně
a tak se mi asi zdáš
jsi něco, co sama vytvoříš
v sobě vírou to dáš
a jen ty to všem láskou vyzdobíš
jsi dortík plný chutí
písnička, co se zpívá sama
najdi si k rozmáchnutí
křídel místo a naskoč si do pyžama
ať je s tebou vždycky
tvá víra v sebe a chuť si lítat
a tvé srdce magneticky
přitáhne zázraky dříve než bude svítat
CO DÁL SHAKESPEARE?
proč svět je dané jeviště?
a většina z nás nezná ani svou roli
co vstoupí na něj do příště?
smrt, láska, život co dává smysl a bolí
v prostoru svých zemí nebýt
sobcem je dnes samý kousek reality
šílenství vynáší trumf a přebit
je kousek dobra, co chce překvapiti
my dívali se dlouho na západ
slunce, co si nad pláží osvětlilo letmý
okamžik krásy, co chce nechápat
někdy je třeba vykročit srdcem do tmy
ZAPOMÍNÁM
jsi hranicí mezi prostory
rozdílem mezi Bohem a realitou
co když mě hladí, tak napoví
vášnivá dlaň vede tě přes hlasitou
zpověď, co do všeho dala
trochu sténání z ticha bolu lásek
a pak beze slov jsi povídala
a já jsem ti svlékal z šatů pásek
v sobě vlásek po vlásku
hledáme bez dechu tiše a jemně
zapomínám tu svou lásku
dík za to, že ty tu svou zas ve mně
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

