svírám deset mečů
a jen v náručí svém
a když už kůži svleču
a zas procházím křtem
pohřbívám těla padlé
bratrů, co nedošli sem
houpeš srdcem na kyvadle
olíznut rozpraskaným rtem
a váha vzpomínek
z těch bitev světelných
tak zbyl jen plamínek
co tiše šeptal a pak ztich
tak nesu deset mečů
a říkám si, mohu jít dál?
pravou před levou si vleču
jdu, už dlouho jsem tu stál
Michal Zachar
-------------------------------------------------------------
Život je krásný, daleká cesta, marné však není žádné volání,
zemdlelý není ostudou světa, hanbou je zrada a pokání,
zpáteční cesta se trestá.
zpáteční cesta se trestá.
