Orákulum na 14.7. - 20.7.2025 - ŠÍP (THE ARROW)

Tento týden nese energii zaměření a uvolnění. Karta ti připomíná, že jsi blízko bodu, kdy se tvůj záměr může setkat s realitou. Když jednáš v souladu se srdcem a duší, míříš přesně. 

Nesnaž se však řídit, kudy šíp poletí – to není tvůj úkol. Tvým úkolem je zůstat soustředěný/á, být pravdivý/á ve svém úmyslu a pak jej s důvěrou vypustit. A zároveň se neboj přiznat, pokud jsi mířil/a jinam, než kam patříš. Možná je právě teď čas přehodnotit, kam vůbec chceš střílet.

🎎 Co ti tento týden přináší:

– Okamžik sladění – tvoje touhy a úmysly mohou najít cestu do reality.
– Příležitost uvolnit lpění na výsledku a důvěřovat procesu.
– Varování, že pokud zůstáváš na cestě jen kvůli své potřebě vítězit, můžeš míjet to, co je pro tebe opravdu určeno.

🪭 Co s tím můžeš udělat:

– Uvolni se, ale zůstaň pozorný/á – šíp zasáhne, kam má, když mu nebudeš stát v cestě.
– Neřeš „jak“ – stačí, že víš „proč“. Nepotřebuješ mít kontrolu nad trajektorií.
– Zeptej se upřímně, zda opravdu míříš tam, kam toužíš – nebo jen tam, kde bys „měl/a“ být.

☯️ Na co se mám tento týden ptát:

1. Mířím opravdu tam, kde je moje srdce – nebo jen tam, kde čekám výhru?
2. Co ve mně si stále myslí, že není dost?
3. Jsem připraven/a přijmout výsledek, i když nebude podle mé představy?

#oraculum #tydennipredpoved #sip #nasledujsrdce #sebevedomi #odvaha

Vzpomínka na dotek ( Memory of touch)

💛🩶 “Memory of Touch” is an intimate journey through passion, pain, and longing. Talia Liora sings each word as if it were her last, with a voice that lingers like a trembling breath. 

💛🩶 Píseň „Vzpomínka na dotek“ je niternou výpovědí o vášni, bolesti a přitažlivosti, která zanechává stopu. Talia Liora zpívá každé slovo, jako by to bylo naposled.

-----------------------------------------------------------

Drásáš mě dál,

tím svým kouzlem,

mámivým,

drásáš mě dál,

o všech tvých vášních

dávno vím.

Drásáš mě bídnou lstí,

jistotou zlodějů,

dál už jen šílenství

a zítřky bez dějů.

Tak vypadá

splněná touha,

ze snů krást!

Den trvá dál

a snad i úděl,

dát se mást!

Tvé ruce chladné jsou,

jak polibek nekonečné tmě.

Pálíš mě vášní svou,

a přitom mizíš, miluji tě.

Tak vypadá

splněná touha,

ze snů krást!

Den trvá dál

a snad i úděl,

dát se mást!

Popelka (Cinderella)

👠 Cinderellas never vanish. They live in us, in stories, in the touch of a hand and in songs
that bring us back to where we first believed in love. 

👠 Popelky nikdy nezmizí. Jsou v nás, v příbězích, v doteku ruky i v písni,
která nás zavede zpět tam, kde jsme poprvé uvěřili na lásku.

-----------------------------------------------

Verse 1

vyhaslá v rovinách snů

na zem, jak kočka dopadám

užaslá, jak o sobě si lžu?

jako blázen si něco povídám

Verse 2

křtem je touha dotyků

jak vibruješ mou malou dlaní

jsem i já, když jsi tu?

v půlnoci srdce do svítání

Chorus

pak bláznům temná hodina se hodila

jen chvíle zavíří a tys tam prostě nebyla

pohádkou, co musím teď světem nést

zbyl střevíček a další z hledajících cest

Verse 3

hořící se země propadá

jak struna, co zní před prasknutím

záříš ty, jak nálada

snem hrát si, si lásku nevynutím

Final Chorus

pak bláznům temná hodina se hodila

jen chvíle zavíří a tys tam prostě nebyla

pohádkou, co musím teď světem nést

zbyl střevíček a další z hledajících cest

Mlčení srdce

na vlnách měsíce si pluje
ta moje touha po objetí
a mlha dál mlčí, zakazuje
zvlhlá křídla už neodletí

nesvítí místo odrazů světa
když doběhne to prokletí
a hlavě se vzpírá ta silueta
slov, co zničila to objetí

pokaždé dáváme v sázku
srdce se dotkne koloběhu
a slzy slunce svítí pro Lásku
co se nedostala do oběhu

Vyprávět

jsem v nebezpečí ze svých ztrát

které jsem přestal propíjet, ale žít

hledám si v sobě hřiště, kde si hrát

když tvá láska je to, co chci mít

kolikrát jsem si už řekl dost než

zamávám z vrcholu hory a skočím

představy jsou jen klidný sen a lež

zapřáhnu v letu slunce, jsem kočí

podívej se, kolik je kroků k tobě

za všechny dny světa nenacházím

pro tebe srdce nikde nežli v hrobě

jsem ten, který sám nerad sází

a divíme se, kdo že za nás říká

všechno, co není v skutečnosti svět

falešný ráj, kde se nikdy nenaříká

o tom, vám chci v srdci vyprávět

Neexistuje způsob, jak správně či nesprávně vyprávět svůj příběh. jen si buďte vědomi okamžiku, kdy vás přepadne touha jej vylepšit. Pamatujte si, že příběh, který vyprávíte je základem pro váš život. A tak ho tedy vyprávějte tak, jak byste chtěli, aby vypadal.

My jsme...

až spolknu i tu poslední slzu
a rýmy slov se složí v pohoří
jsi miska plná jemných mlsů
jsi oheň, co se vždy rozhoří

jen pohledem z rozbitých očí
dotlačíš zevnitř i tu poslední
milovat jde ten, kdo vykročí
a všechny láskou zprůhlední

naslouchám srdci dlaní nebe
úsměvem platíme slzy všech
zažít, že láska je to, co klepe
my jsme, my jsme, my jsme

Poprchává

zas hledám cestu k tvojí duši

a po úspěchu následuje pád

netuším, co teď srdcím sluší

nejsem všech blázen kamarád

pomalu stoupá balonek plynu

kterému říkáváme hlas světa

křičící touhou po rozmarýnu

a z kapek lásky je jedna věta

chtěl jsem být jen tvořící klid

a obnovit v rukách jejich cit

jazykem sváru neumím klít

tak jako tma nedávám ti svit

nejsi mým odrazem očí nebe

každičká bytost je ta pravá

milovat tady a teď jen tebe

slyšíš Bože? už zas poprchává

Někdy

link

někdy je chvíle delší než čas

co schovává se v peřinách

černá je bílá, když řekne hlas

že touha je děvka laciná

pohledem si říkáme všechno

a netušíš, kam tě odkrývá

dva kolty, co skryly ti stehno

pravda se vždycky zarývá

vystřelil´s pohledem do tmy

pronásledují tě tvé mýty

za hříchy svedeni jsme my

popelem z lásky smyty

někdy je chvíle delší než čas

a prostor se ohýbá přímo

každý zničíme srdcem v nás

chvíli, a z vody je víno

Plížit se 🖤 (Creep)

celý život se zbavujeme třísek

a když je v srdci náhle pusto

a všechna krev a mokrý písek

je dál rozdílem našich hustot

láska je někdy smrtelně plíživá

že si skáče z očí do očí a hned

ale taky je to mast třísek hojivá

to tam, kde nestačí nám med

chceme se dotýkat bez přestání

aby se chvíle vryla do paměti

ruce bílé zrudly, že nezachrání

okamžik touhy, že neposvětí

my lidé, jsme pohádkoví hráči

bez lásky kosti a svaly rozdrtí

žijeme v naději, že stačí v pláči

říct a žili šťastně až do smrti

💝 věnováno mé babičce Boženě, která by se dneska dožila 103 let, 

kdyby neodešla za dědou :)

Kde je láska? (Where Is The Love?)

a rej letících vloček, viděly jste padat?

stoupáním na horu mu jdete na proti

jak dlouho je asi Bůh musel střádat

že se při tom ani nezpotil?

najednou jsi tady, svět stojí v pozoru

ta chvíle, vidíš, co zbylo ze zahrady

vítr se chvěje, choulíce se v praporu

zůstala touha a láska tady?

psi v noci vyjí povodeň beznaděje

muškáty v oknech jsou jen psanci

a dívám se, kdo mne tu rozesměje

každý komu dáš šanci?

našlapuj pomalu, v prach rozemleté

nahoru dolů jdeš a srdce suše zní

láska je, když uvěříš, co rozkvete

tam kde je popel a sníh

PILLOWTALK

to bolest srdce rozpustila sníh

co zamrzl tvou vodu v led

ďolíčky vášně jsou na tvářích

dotyky z lásky ženou krev

když navlékala vločky sněhu

to, aby z očí opadaly pryč
provlhlý pohled krájel něhu
nepřestat toužit, to je klíč

a teď se lásko svíjíš jako had
nechci odlehčit tvou zemi
přestal mě ohřívat tvůj chlad
i touha srdce uletět mi

kam zapadli sazeničky rad
jsme růží, stačí přivonět

zahradu života, co mám rád
a v ní každý živý květ

Desire Of Freedom

modlím se touhou po spojení

v nitru rozdělených částí

ten, kdo tu byl, tu zase není

chycený v jedné ze svých pastí

modlím se láskou nebývalou

co stoupá z řeky v oparu

kapka s kapkou za spirálou

kde my skládáme se do páru

modlím se za to ráno času

když úsměvem jdeš dál

otevírat se srdcem pro krásu

to je všechno, co jsem si přál
................................
Nenechte si v životě převládnout sklon k vážnosti.
Vážnost a zamračenost navozují napětí.
To dobrý pocit z lásky se projevuje úsměvem.

Procházím davem

procházím davem

plným liduprázdných slov

a sním o nebi tmavém

co dám mu svým srdcem krov

procházím davem

mrtvol a bez životných lidí

v pláči trochu štkavém

přes slzy ani svůj život neuvidí

procházím davem

a sním sen o moři touhy

o srdci, o tichu laskavém

o tom, žít život z lásky pouhý

Znění

toulám se polem vlčích máků

a na obloze se trochu smráká

déšť kapek dává ti do řádků

barevnou touhu, co dál jít láká

nekonečno láká květy k nebi

hlavičky zakloněné mrakům

než se já na světě uvelebím

řeknu lásko, jsi afrodiziakum

dáváš se za hrdou vztyčenou

a opravdový dar k naplnění

údery srdce ti vzpomenou
drahý jsi zvon, mého znění

Jsi sovou mých nocí

jsi sovou mých nocí

pomocí, co přichází

když ve tvých bocích

myšlenku svou nacházím

jsi sovou mých nocí

dáváš hluboce snít

bezmocná proti moci

s tou, kterou chceme mít

jsi sovou mých nocí

slepě se dotýkající

hluboko mých nemocí

tiše a mlaskavě, jsi milující

A nic víc

s kořeny starých stromů

se teď moje touha objímá

a přítomnosti u sta hromů

lžu se zavázanýma očima

smíš pouze tušit hádat žít

až nakonec, když najdeš

uzel, co držel šátek a svit

odhalující pouhou faleš

jen s touhou po koruně

zašlapáváme si kořeny

a paprsek světla duněl

jak byly vlastně vzdálený

svědectví smyslu bodů

z hmatatelných zřítelnic

a všichni v jednom kódu

láska je život a nic víc