někdy jen hledám, co dát Bohu
a přes sebe nevidím tebe
za dar nejlepší, zda vůbec mohu
a možná, že stačí vidět nebe
když postrkávám okamžiky celku
do sítí naprostého štěstí
můj kompas mívá silnou střelku
ukázat nebe se nepoštěstí
ozvěnou lásek všech, co milujeme
tou intenzitou vzpomínek
čím víc máme v srdcích, stahujeme
nebe do země, i malý kamínek
nemusíme Bohu chodit na výpravy
a zvláště na ty křížové
pro všechnu lásku, štěstí a to zdraví
miluji vše stejně poprvé
-------------------------------------------------------------------------
Pokud nás Bůh miluje, proč nás žádá, abychom trpěli? Pokud se domníváme toto, jde o naši projekci. Pro lásku Boží stačí udělat jediné: přijímat tuto lásku a být šťasten. Právě to je vzpomínka na nebe, náš domov.
