O lidech a hřebících...

Smáli se, že rezaví,
starý hřebík co stál,
zabodnut v plotu a neví,
že tys opodál...
Byl maličký a
chyběla mu hlavička.
Je jediný, co přežil
byla z něj lavička...
Když lidé a hřebíky
nezačnou mluvit.
O věcech od píky
mohou i slzu skulit...
Poslední hřebík
a jeho vzkaz.
Pořádně, pořádně
dělej vše, co máš...

Kdo z nás
 i když bez díků,
poslouchá hlas,
třebas rezavého hřebíku?