dokud stojí svět
na tvých dotecích
chci slyšet hned
tvůj krásný smích
odplouvající mořem
spousty malých slzí
hledající sbohem
co nastalo tak brzy
nezbylo šero v síni
srdce se rozsvítilo
když zas dotek jiný
řekl, že jsi, to, co zbylo
..........................................
Naše vnímaní reality nám mnohdy brání v tom pochopit, že ti kdo jsou, jsou nám blízcí proto, že tu stále s nám jsou. V nás jsou stejně jako my v nich. V jednotě.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ