dívám se na tvou tvář
dívám se včera i dnes
najednou ti úsměv zhas
a do nebe se lehce vznes
kolikrát se díváš do očí
když se lásce zasteskne
myslím na to malé obočí
jen tam se slza neleskne
slzy nestoupají do nebe
cinknou křehce do země
a jejich chlad tě zazebe
když odešla jsi místo mě
přicházívají k ránu zář
světla odrážející kapky rosy
stékající na osamělou tvář
nechávající stopy lásek bosých
Michal Zachar
....................................................................................................
Déšť slz je smutný, protože nám připomíná čas, kdy jsme byli rybami.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ