středa 5. prosince 2012

Trny (קוצים)


tak si jen říkám, kam jdou?
až kam odcházejí hvězdy zrána?
zas hledám jedině tu mou
co k nebi je má brána

jako z hvězd hlas zněl

a láska by měla být něžnou hrou
ne bez citu používáním těl
trny lží nespoutanou

a teď hvězdy brán ráje

cesta k nim bůh ví, jak je dlouhá
záleží na tom, jak se hraje
a jdu a naslouchám

1 komentář:

  1. Anonymní11:20 PM

    Když jsem si dnes přečetla tuhle básničku, tak si říkám, jak je to vlastně s námi ženami a naší citlivostí a jemností. A jestli jsme vlastně ochotny přijmout to, že ti naši chlapi, aniž to možná na první pohled nevypadá, jsou velmi zranitelní a křehcí... Jana

    OdpovědětVymazat