pátek 30. září 2016

OKNO


UPROSTŘED NOCI POPRAVENÝ
SPOUTÁVAJÍCÍ POCHYBY
JSOU CHVÍLE BOHEM PŘIPRAVENÝ
KDY DÍVÁME SE NA CHYBY

A SLOVA SKÁČOU JAKO SLZY
DO OTEVŘENÝCH KONCŮ
KDYŽ TĚ BOLÍ, DO SMRTI BRZY
SNAD JENOM DO PITOMCŮ

OTEVŘEŠ DUŠI JAKO OKNO
PRO SRDCE PADAJÍCÍ
LÁSKA JE TO, CO SE TĚ DOTKLO
NÁS MODLÍCÍ A KUPUJÍCÍ


mé sestře Blance

středa 28. září 2016

Růže


únava klesá na celou zem
z rána se šedou čím víc halí
a tak, co zveme podzimem
jsme teď už více zralí?

uzrála jablka a z plání
ostrý vítr s vlasy zahvízdal
i pláňata nejsou teď zdání
chvíle skryla čas, statista

stačí tvůj dotyk nevšední
když ještě chvíle může
řekneš, co slova poslední
zde by měli kvést růže