Stránky

pondělí 11. června 2018

Klec


z papíru s linkami not zbude jen hrst prachu
světelný bod z té hromady říká si, já vnikám
jak most se stavím mezi fantazii tvého pachu
kouzelné tóny ze srdce jdou odnikud nikam

falešné naděje a touhy v laciných obrazech
malují šťastný svět palem v modravých mořích
v nich, jak slunce jsi, s očima spící v odrazech
z lásky k té melodii zas beze zbytku shořím

v zapadlých klecích ze zlata učí se zpívat falší
vzpomínky vyblednou a sobě lžeš místo zpěvu
a bojíš se dne, kdy na tvé místo vstoupí další
tak co na tom, že vypláčeš si rty do úsměvu

a svět je hříchem, bez svobody začneš se bát
přestaneš vnímat, že tě tvé srdce něčím tíží
tak přestane slovo života letět a zůstane stát
hořící láska lidí není letět od mříže k mříži

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ