sobota 11. července 2020

Spolu


řekni mi, jak miluješ srdce?
pulsuješ svým tónem hry
klapkami klavíru si sršte
jeden ve dvou až se rozední

přes noční prostor jde tma
a jen se zlehka uzardívá
z dotyků vůně je letmá
hra, co nikdy nic nezakrývá

v náručí dne usínat společně
až když všechno povstalo
srdcem milovat konečně
je teď to, co zbylo ti nastálo

paprsek dne krájí tmu tmoucí
a chvíle pro štěstí je v nás
láska je loď pro tonoucí
kteří už spolu neztrácejí čas

pátek 3. července 2020

Svačina


lásky se nedá dát jen kousek
přitom se tvářit jako svačina
boží chuť upečených housek
když si mě namáčíš do vína

a padám tvými ústy do smrti
snědla jsi ze mě jen to, co šlo
hostie stoličky drtí až rozdrtí
aby se spojilo to, co odešlo

odvahu ničit ve stisku máme
každičkým soustem víc a víc
utrhnout sebe do neznámé
z vývrtky kněze bez hranic

že láska je tvoje boží hostina
až v druhých objevuješ sebe
a tak anděl v láhvi od vína
odšpuntoval víc než nebe

Žádná bolest nás neopravňuje k tomu, ji způsobit někomu jinému.