Poslední z nás

 

možná, že létat opatrně
dá se s přistřiženými křídly
to když se zpoza zbraně
vynoří vlasy, co dávno zřídly

sypou se jako slunečnice
hladové zapomenuté ve tmě
a touha je naše učebnice
ze stínu hledáme se v světle

havrani ztrát nosící plášť
neřeknou, co život v nás tvoří
láska je pochodeň a pláč
a dobře je, když čím víc hoří

👐 Ruce plné lásky (Hands full of love)

schovaný v bezpečí tvé lásky

stočený, jak v lůně své matky

slibuji, že nehraju divné sázky

věřím, že přinesu zas zmatky

jsme sběrače bolestí a smutku

co chtějí mít víru žít v dlaních

učím důvěřovat srdci vskutku

hodin těch večerních i ranních

a opírám se o tvé lásko miluji

soustředěný jdu já mezi stíny

a rostu vnímám, co mi slibují

poslouchám, nehledám viny

a každý krok dál jde hlouběji
právě láska sází pochybnosti
před dobrotou se tu zachvějí
všichni, kdo nedošli do sytosti

Věční námořníci

jako je světlo majákem pro trpící

je tvé srdce cestou ze tmy nocí

my jsme tou vyřezanou lžící

co nic nenabere z vod a donosí

neseme si svou touhu poznat svět

a tak jako námořníci poplujeme

hledáme proudy bytí jako květ

třesoucí, že přivonět si nestihneme

a když vím, co vše obklopuje duši

stávám se jen kapkou v mnohém

a ponejprv vím, že lidem sluší

láska je přátelství člověka s Bohem

💙 KRÁSA JE V PAMĚTI SVĚTA

Krása je v paměti světa.

Kde žije řadu dnů.

Podléhá všemu i ta věta.

Říká a víš, uvadnu.

Bojím se zmizet z řádu.

Toho božího, přec.

Jsi anděl prvního pádu?

A nebo jsi pitomec?

Zpívám tě pro slyšenou.

Dotýkám se barvy.

Vidím tě na smíšenou.

Chuť tisící mi narvi.

Žízní jdeme za potravu.

Láska toho prvého.

Otiskem času pozdravu.

Miluj bližního svého.