čtvrtek 26. června 2008

Chvění...


Chvění až celá rostu....
při dotyku tvé kůže,
co obraz srdce zmůže,
vyvolat tvoje muže,

až z konečků prstů....
co jen hladí tváře,
kdy vytrvalá záře,
jak vůně od oltáře,

jde stavět spousty mostů...
jsou dny, kdy svítá,
hodně pomalu a chytám
hrou svalů zbitá,

pal - ozvalo se od palpostu...
a hlavně našich děl,
se stali madly těl,
až člověk uletěl.

Chvěji se, když s tebou srostu...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ