Hrubá a maličká dlaň plná mozolů,
to bylo babička, když zvala mě na horu...
Sluníčko vyšlo a ty ještě spíš,
vstávej ať zvíš to a ruka jde blíž...
Dotkla se, letěla myšlenkou posedlá,
zvala mě docela, v životě do sedla...
Chvěla se starostí, lákalo, voněla,
zářila radostí, byla tak dospěla...
Jenom tak pohladit a tvými dotyky,
ožil jsem já svůj den, babičko má, díky...
MZ
