pátek 31. července 2009

Křižovatky tratí

křižovatky tratí
co do paměti vryli
křižujem jako svatí
železné trasy a žíly

jak daleko vede?
a kolik stojí lístek?
co pohání tebe?
třeba malý skřítek?

pohádkově obří
zdají se na nebi
odlesky, že jsme dobří
jeď tam, už nasedni...

Michal Zachar
..................................
Absolutní svoboda neexistuje.
Existuje jen svoboda vybrat si, cokoliv chceme
a pak se tím rozhodnutím řídit.

Prorůstání


prorůstání dětí do svých rodičů
kořeny slov a činů, když nejsi tu...
sám a vidíš jen nespavosti stav
v řece jet a vidět neviditelný splav...
spláchnout jím a opustit dětství
když loďka opouští své štěstí...
návrací řeka vodu svou a nestudí
když vracíš se k sobě jako do studní...
máš jen příslib vlny své naděje
že spatří, každý jenom to, co zaseje...

Michal Zachar
............................................
ukažte všemu, kolem sebe, jak je to
pro vás vzácné a krásné být s ním

věnováno malíři Roy Gonzales Tabora

sobota 25. července 2009

Čert ví proč...


když vítr rozfouká
na nebi mraky
a vysvitne slunce

a do sítě pavouka
spadne modř taky
kapky žblunce

když máme sen
vidíme seno v trávě
co ještě stojí

tak přejem si den
když neříkají právě
jak žít život dvojí

slabá, ale s květem
co sílu má čerta
který ví prý proč

láska je jen jeden
způsob, že omerta
znamená, že o ní mlč

Michal Zachar
..................................

Mrtvý sen - Odpovědi IV.



když koukáš jenom do zdi
a vidíš stěnu, co je prázdná
říkáš si nahlas zač a proč jsi
žil tu a měl vizi, co je krásná

když rozhodujem, co pomáhá
na cestě k boji světla s tmou
první cestou je naše odvaha
uvěřit jsem tím, kdo je mnou

a když forma neodpovídá linii
laská zrozená s citem vidění
druhou cestou, když se napijí
a uviděli královské zranění

děsíš se skutků, co nehledáme
toho, co vidíme, když říkali nám
že tady jsme a dobře, že uděláme
když vděční odevzdáme dějinám

milovat znamená vidět a zemřít
pro kus života ve svých snech
ale hloupé je až potom chtít
mít mrtvý sen ve svých zdech

Michal Zachar
................................................
Zkoušky mohou být těžší, než si člověk dokáže představit.
Ale jsou nezbytné k tomu, abychom se něco naučili.
A každá nás přivádí blíž k uskutečnění našich snů.
Těch, co žijí.

pátek 24. července 2009

Thunder woman


lásko, dýcháš mi někdy mile do ucha
chvěješ se, když vzlykáš, malá záducha
smíváš se jako blesk v letním vzduchu
a já cítím nad mým světem tvou ruku

potácivé kroky jdou do osidel spánku
jsou pábitelem, že i když na kahánku
přináší úlevu těch životů, co žijem
venku ze sebe, je to, co nezapijem

ulicí prázdných míst na mapě světa
jdem a křičíme, aby slyšet byla věta
že najít vchod k sobě najde i záducha
stačí, když mi tvoje ústa šeptaj do ucha

Michal Zachar
--------------------------

Nech to být(Let it be)


když klidně dýcháš v pokoji
a na poštáři tvoje malá ruka
svírá mou, co dělá, že se nebojí
to jak žena pochlapila kluka

když ležíš v nočním závoji
a na sobě průvan z hvězd
kolik je v tom, co máme obojí
a chcem hádat, co máme nést

a když se pomalu už budíš
a chceš posnídat dobré sny
nech to být, děláš, co umíš
jsi ten, kdo dává den po dni

a za každý den, co dostávám
vděčný, za to, co se nesmí
a tak se dívám a nevstávám
nech to být, díky za tvůj vesmír

Michal Zachar
...............................................................
nejtemnější chvíle přicházívá před úsvitem

Touha měnit


touha je jaksi potlačená síla
co pohání nás jako motory
jsi černá a nebo šedá i bílá
jen nebýt zlým až kovovým

k objektům své touhy blíž
možná si sáhneš na šroubek
uchycení svých dějů, co sníš
abys měl plombu na zoubek

pluj životem, cesta je štastná
přístav bez falešných skel
zrcátek, říkajíc jsi krásná
bez toho, že bych moc chtěl

touha je spokojenost v sebe
neměnit, co je dávno stejné
když hledáš v životě nebe
neměň, co je samozřejmé

Michal Zachar
..................................................

Dva obzory

když zapomínáš na anděly
co stávají si na kouli světa
jak dostat smích do tváře?

a nevíš, co si, kdo nadělí
možná bude po nás veta
dals inkoust do kalamáře?

přejem si, aby rána byla skvělá
a to světu hodně navzdory
je asi brzo snímat otisky

když jeden muž a jedna žena
spojí svou duši pro dva obzory
kolik inkoustu chceš na tisky?

Michal Zachar
.............................................

pondělí 20. července 2009

Templářka


soudíme svými smysly
že neumíš žít jako my
ať si, kdo jsi, svět si syslí
když už jsme ti lakomí
jenom štastní slouží všem
jen ti, co jdou za svými sny
protože touhy plný den
udělá divy s dalšími dny
a možná můžeš říct jen
láska, slovo, co ve všech
jazycích je na pronájem
zaplníš prázdno ve dnech
a každý, kdo má odvahu
říct to, co cítí v srdci svém
nemusí postávat na prahu
nemám, co ztratit - JSEM

Michal Zachar
.....................................
Když nemám co ztratit - mám všechno.
Když přestanu být tím, kým jsem,
najdu sám sebe.

Dnes večer tučňáku.....


tak řekni, že ti scházím
když odumřel nám smích
když jen neodcházím
nezbyl ani prach z knih

a všechny druhy úsměvů
co ostatním jen chybí
pohlédneš, já do zpěvu
nevnímám své chyby

mám starost jedinou
až když jde úsměv do let
a nehraj mi tu nevinnou
to musí řádsky bolet

úsměv tvůj je jistota
že všechny rány zhojíš
tak svět úsměvů kolotá
jen já vím, že i ty se bojíš

Michal Zachar
.......................................
Mít odvahu udělat kroky,
které jsme vždycky chtěli udělat,
je jen způsob, jak dokázat, že věříme...



Chiméra


jdoucí za chimérou
co usnula z vyčerpání
s tváří za nesmělou
komu říkám má paní?

čím víc si zvykám
na tebe a tvé pohyby
tím víc jsem z nikam
tažený láskou, za lidmi

když skrze tvé dlaně
srdce tvoje dýchá
vzpomínám, jak na mě
sáhla cizí pýcha

láska neumí se změnit
v nenávist z rozhodnutí
v tváři číst a nežít
dál jít jen nesehnutí

Michal Zachar
.............................

čtvrtek 16. července 2009

Uvolnit naději


o naději se zpívá
těžko když tu není
ryla si ruka snivá
ty znaky na kameni?

jen jednou jsi sám
a nevěříš, že křídla
osud, že vydal nám
to, aby duše vzlítla

až padne můj čas
a rozvanem v prach
větrem pokory zas
vzkřísíme svůj pach

síla je v tobě člověče
tak nestůj za pochodu
někde ti voda přeteče
a někdy "nemaj vodu"

ať vkročíš kamkoliv
ať jaká chceš je víra
naděje roste navzdory
protože nikdy neumírá

Michal Zachar
.....................................


pondělí 13. července 2009

Dál...


když všechno zdá se stejné
a život jenom zbyl
když nevíš, co je zřejmé
těžko jen pár chvil

když nevidíme za odpovědi
ani dobré ze života
myslící hlavou, ti málo vědí
tam láska neklolotá

oddanost jen vlastním snům
je to, co tebe nutí
i křivou cestou jít ke dnům
a k cíli jen mrknutí

když není cesty tam ani zpět
je nutné jít zas dál
go west a stále jenom vpřed
tak, kdo by se bál

není nutné vědět, jak a nebo kam
a než řekneš skoč
je dobré vědět, co s tím udělám
když už vím proč

a hlavně nedělejme to, co dosud
zvolit, ne jen přijímat
když hledáme svůj vlastní osud
jdem se jiným směrem dát

Michal Zachar
...................................
Všem lidem, kteří jdou a začínají znovu jiným směrem -
život vám dá lekci v okamžiku, kdy jste na ni připraveni.
A když dokážete přečíst znamení osudu vepsané v lidských
tvářích, zjistíte vše pro to udělat další krok.

úterý 7. července 2009

To be free...



Kolik jsi ušel cest?
A kolik míst je tam?
Kde nechal ses svést?
Když ztracen jsi sám?

Jak kroky spěchají?
Cílům, co v ně nevěří?
Lživě se stopy smetají.
Lehké jako pápěří.

Svoboda slov a činů.
Jen nejít do bezedna!
Kam s časem plynu?
Smysl, žes nezjednal?

Má vůle milovat je tu.
A ve vědomí snad i ví.
Dávám smysl životu.
Zvolil jsem si takový.

Michal Zachar
................................
Svoboda je pro poctivé lidi.
Osobní svoboda existuje pouze pro ty, kteří mají schopnost být svobodní.

Kteří mají schopnost milovat. S láskou.

neděle 5. července 2009

Zamrzlo


díky za každé dobré ráno
kdy i vločky sněhu zahřejí
není všem dost lásky dáno
zmrznou hledající v závějích

jsme blázni štěstím opilí
co nevzbudí se do sněhu
pohárem ranní rosy polily
zamrzlou nádobu na něhu

rozpouštíš jen dvě kapky
jako když se vesmír spojí
pár zmrzlých jsou i zmatky
co před teplem neobstojí

andělé laskají kapky i z vody
co zmrzlá je a tvrdá na kost
kdo z nás zná své důvody
když život už není na zlost?

Michal Zachar
---------------------------
věřit své vlastní cestě, znamená
nedokazovat jiným, že ta jejich je mylná

Ze studny lásky


láska umí víc
když spíš vedle mne
a hvězd strýc
měsíc vejde do dlaně

všechno máš
jsi skvělá květina
dám ti, dáš
a láska znovu začíná

i když stín
dlouhý sem vrhá sen
co má splín
najdeš vždycky den

a tak kruté
pády těch mnoha těles
životem zvu tě
sem bez lásky nelez

Michal Zachar
.............................
Celé město se může přestěhovat, ale studna ne.
Milenci se potkají, uhasí žízeň, založí rodinu
a vychovají děti tam, kde je studna.
Ale když se jeden z nich rozhodne odejít, studna nemůže jít s ním.
A láska, i když je stejně čirá, jako ta voda ve studni,
tam zůstane také.

pátek 3. července 2009

Nosiči osudů


osud se říká
tomu, co nevysvětlíš
jen si tak tiká
když ty si zazáříš

neumíš hodit
sice dvakrát šest
jsi hobbit
co musel osud nést

spoutáni řetězy
hrajem hry s osudem
v životní soutěži
zkusit si, co nebudem

spoutáni navěky
předivem svých přeludů
děláme člověky
hledajíc prsteny osudů

Michal Zachar
.....................................................
nehledejme - tvořme