lásko, dýcháš mi někdy mile do ucha
chvěješ se, když vzlykáš, malá záducha
smíváš se jako blesk v letním vzduchu
a já cítím nad mým světem tvou ruku
potácivé kroky jdou do osidel spánku
jsou pábitelem, že i když na kahánku
přináší úlevu těch životů, co žijem
venku ze sebe, je to, co nezapijem
ulicí prázdných míst na mapě světa
jdem a křičíme, aby slyšet byla věta
že najít vchod k sobě najde i záducha
stačí, když mi tvoje ústa šeptaj do ucha
Michal Zachar
--------------------------
