pátek 30. října 2009

Live with me


když jsem tě viděl poprvé
přešla´s mi prostě do krve
i když tvá křídla ze sněhu
odvála mou chuť na něhu
jsem stále svíčkou tvojí
zářezy ze sítníc podobojí
jak skládáš ze slov pušku
co vzala sis na lov, služku
slov pár, ke kterým přidáš
za 30 stříbrných jsi jidáš
a kdes nechala svou svíci
cos měla ve mně růžolící
a nárok na srdce, na něhu
rozpustila jedy do sněhu
jen zatoulaná stojíš venku
a bojíš se sem do přístěnku
jdi sebou dál, máš moji svíčku
jsem tvůj magnet na ledničku
co viděl možná vůbec poprvé
jak přešla láska k tobě do krve

Michal Zachar
-------------------------

Life for rent


smrt nám prý dělá
v srdcích prázdná místa
čekáme asi na anděla
co všechno odpíská?
a tak než, abyste se báli
skočte do sebe a začněte
v srdci svém taneční sály
neseďte a sami tančete
život jen na pronájem
je odměňován smrtí
tančící srdce šetří nájem
ať nechytí vás ani chrti
smrt je další možnost žití
je to jediné, co stále trvá
leasing kroků, jak krupobití
ať láska tančí jako prvá
za svítání či za soumraku
ať bosou nohou vběhne
tančit smrti až do zázraku
mrtev je ten, kdo se nehne

Michal Zachar

...........................................................................................
Možná že je smrt životem, a na onom světě považují život za smrt. Kdo ví?

čtvrtek 29. října 2009

Řeka lásky


jsme tady lidi pro lidi?
jsem člověkem pro člověka?
co možná nikdo nevidí
že lež nám stoupá jako řeka

máme svá srdce otevřená?
a plná dobrot pro hladové?
mysl je ujídá jak nezavřená
a kdo myslí vše opravdově?

ze mě je stvořená moje země?
a já jsem tím, kdo miluje vše?
nebo chci držet se jen pevně
představ svých, jak veteše?

když voda stoupá a zaplavuje
myslíme taky často na zázrak
řeka lží není to, co ohrožuje
třeba pořádně si protřít zrak

milovat sebe i lidi ne jako touhy
ale to, co je přeci samo sebou
pak bude i okamžik pouhý
řekou lásky nedohlednou

Michal Zachar
..........................................

středa 28. října 2009

Žít za ty, co už to nemohou slyšet...


zas vylila se jednou
ta lidská zloba na člověka
a teď duší neposednou
neteče z krve žádná řeka

stane-li se tělo stínem
v tom roztoužení času
jen láska není splínem
je všechno po čem pasu

teď zmizela mi země
už nevidím své obzory
jen vím, že láska ze mě
viděla život navzdory

a tak tu teď zas žíjte
svět se jen klidně točí
vemte si pohár a pijte
do dna, mimo dosah očí

až tam na dně naleznete
víru, že život trvá věčný
a to je všechno, odejdete
pijte na život nekonečný

Michal Zachar
.........................................

Poděkování všem lidem, co nás naučili, že láska je a existuje.
A prosba za jejich duši, kterou jim někdo bez lásky vzal.
A vzkaz, že budeme žít i za ně.


Breathe - Dýcháme



cítíme, jak si dýcháme
společné zvuky zvonce
a náš svět si míváme ?
od počátku až do konce

srdce se nám spletou tóny
ozvěnou z chlopní a komor
dýcháš ty do mé zóny ?
jdu na hloubkový ponor

dáváme svému dechu život
on z mého a tvého tvoří náš
když myšlenka je srdcevod ?
to nic, vzpomínám, jak se máš

Michal Zachar
.......................................

dejme láskám našim i svůj dech...

neděle 25. října 2009

Deja vu


smích z perutí
slétl potají
aby snad z leknutí
vzal deja vu

už jsi sám silou
co dává
tvář skrýváš milou
a to tě zmáhá

jak říct všem, že
schovávaná
neplatí a že mříže
staví sama

tvá mysl hledající
svůj rozum
bereš? jsi dávající?
sílu pilníkům

Michal Zachar
...............................

Když budeme čekat na ideální okamžiky,
nikdy se nepohneme z místa.
K dalšímu kroku musíš
být blázen.


neděle 18. října 2009

Děkuji



pohladíš
větou
hezkou
nezakletou
v předpisy
co honí
dopisy
s ruletou
života
utíkajícího
do světa
který
spadne
občas
z hip-hopu
i do opery

Michal Zachar
............................

Simoně

Přátelé


vždycky povídáš si sama
ve spánku milým hlasem
v noci pod peřinou i zrána
člověk, aby spal s pasem

cestuješ při tom asi všude
neuznáváš hranice bytí
něco na tom snění asi bude
fyzika je ve snu k nepřežití

miluju zvláště probuzení
kdy tvoje oči vlhké jsou
chtějí se dotknout v toužení
chtějí se projít mou tmou

a tak se vracím k životu
a taky zůstávám mezi nima
přáteli v příběhu Po-Sobota
zázraky máš stále před očima


Michal Zachar
..............................................

„Co si myslíte, to vytváříte.
Co vytváříte, tím se stáváte.
Čím se stáváte, to vyjadřujete.
Co vyjadřujete, to prožíváte.
Co prožíváte, tím jste.
Čím jste, to si myslíte.”

věnovánu Vladimíru Bruntonovi

čtvrtek 15. října 2009

CoUld water


když hluboké tóny si zazní
až to z piána vytryskne
jako proud chladné vody

říkáme milovat, tak vážní
ne každá kapka ví, kde jsme
a chladí nám čelo do pohody

všichni známe lidi, co chtějí
skrýt se za ironii a lhostejnost
jakoby láska byla jenom slabá

s nenávistí sem k nám uhánějí
a energie k odpuštění není dost
co na tom, že láska je jen hravá?

a může déšť uhasit žízeň těla
stejně jak mozek projektily zpráv
den je plný nakladených pastí

když se zachce světlu být skvělá
ukázaná, prostě nejkrásnější mrav
padáme do všech možných slastí

to život možná hloupne v okamžiku
láska je věc bezesporu skvělá v tom
jak cele pozoruje všechno bez příkrasy

že, jak psi čtem fleky na patníku
a není třeba dávat trochu na potom
láska je světlem na ty, co nesouhlasí

Michal Zachar
...............................


středa 14. října 2009

Want me


chybíš mi
všude kam se jen podívám
chybíš mi
tak jsem tu zase zůstal sám
chybíš mi
a zbylo hodně z minulosti
chybíš mi
se stejně tluče s budoucností
chybíš mi
kladivo klepe tangem na vrata
chybíš mi
a kvůli tomu tančí slova ta a ta
chybíš mi
jen pro ten pocit, že beze změny
chybíš mi
podepíšu i bianko obědové meny
chybíš mi
a nožky má kohoutek nějak nahoře
chybíš mi
ale čekám tě ve své srdeční komoře

Michal Zachar

Bistro Paris


když člověk myslí na tebe
na tvář, co zmizela mi v davu
je to jako lístek do nebe
na tu nejlepší upraženou kávu

a dokola si říkáš svoje sny
že běhají ti před očima
a melodie k tomu tiše zní
ta sladká srdeční hirošima

tak stojím v bistru na rohu
a chroupu zakázaný rohlík
a doufám, že i když nemohu
tebe, podrobím si aspoň chodník

jak křičet můžu do daleka
že to, co chybí, že není káva
žes pochopil i bez F.L.Věka
která tvoje tvář, že je ta pravá

Michal Zachar
.......................................
všem francouzským kavárničkám



Fantazie větru


miluji tě říkají
má slova vanoucímu větru
to srdcem zpívají
aby tě hřál místo svetru

miluji tě šeptají
to, aby slova nebyla ti vším
a jak tak foukají
zahánějí z tváří krev i splín

miluji tě broukají
že noc je tvoje báseň pro milost
a že jsme potají
zapálily za svou minulostí most

Michal Zachar
......................................

někdy je prostě dobré napsat o jednu větu víc
i když pořád na stejnou hudbu, to se nevochodí...


Olivové hobla - (Lefkáda 2009)


jak moře oliv v krabičce
jsou chvíle vzplanutí
kdy dotýkáš se kratičce
jak motýlí mávnutí

a chuť tvé slané kůže
ta pecka ohlodaná
co všechno nálev zmůže
že láska je i slaná?

a zelená a krutě dobrá
když vidíš v tobě sebe
tak dal by sem ti hobla
ať chytíš kousek nebe

Michal Zachar
.....................................

Lence


Řecká láska - (Lefkáda 2009)


jdou kroutící se kořeny
až do hloubky půdy
hledáme, jak tvoření
řekne, že prostě UMÍ

olivovník zkroucený
a zavrtaný do skály
jsou naše duše stvořeny
aby jsme byli nestálí?

a nebo až si najdeme
tu svoji skálu bílou
a v druhém si lehneme
v tom tichu pod olivou

tam objímám se s tebou
s tou ženou plnou krásy
chvíli tě lisem ženou
pak přou se o počasí

takoví Řekové jsou
když jde o naši lásku
miluju skály s olivou
a nejde o nadsázku

Michal Zachar
.....................................


Závist - (Lefkáda 2009)


stoupáš a klesáš
hruď tiše vzdychá
hledám, co nemáš
a tím je pýcha

tvá pýcha nepíchá
ale drží tvoje tělo
zpříma jde do břicha
až hladit by se chtělo

jsi pyšná pohledem
co vychází až z břicha
být sami sebou nesvedem
nám zbývá jenom pýcha

Michal Zachar
.......................................
O všechno se rozděl.
Hraj fér.
Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde jsi je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic, co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Žij vyrovnaně – trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni se někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.


neděle 11. října 2009

Den po dni - (Lefkáda 2009)


když moře svými vlnami
prokládá tenké paprsky
slunce se sklání před námi
a dělá očím pamlsky

tak zastavíš se rád
byť na malinkou chvíli
jen jednou za 100 x
smíš vidět tančit víly

jak sen se mírně třepotá
tam na hladině vodní
jsi sám paprskem života
a tak to jde den po dni

Michal Zachar
......................................

Racek Exupery - (Lefkáda 2009)


každý z nás má píseň
ve své hrudi prastarou
mít chuť jít zpívat tam
co létá racek nad skálou

jak vlna za vlnou jdou
zalitá vodou srdce buší
ruka jde pomalu vpřed
to neplavcům nepřísluší

splýváme v moři písně
plaveme ani nevíme jak
a ať už cákáme nesměle
je jedno zda prsa, znak

Michal Zachar
...................................

dělejte v životě to, co děláte rádi, jen pro ty věci samotné...


Vlna - (Lefkáda 2009)


V odlescích slunce.
Honíme mihotání.
Sama sebe vlnou.
Co se nezachrání.

Rozbíječi hladiny.
Světlo, vítr a voda.
Pevnější než skály.
Klamu se nepodobá.

Splynutí s tichem.
Ruka házející oblázky.
Lechtáš moře smíchem.
Dlaní horkou od lásky.

Michal Zachar
..........................
Petrovi a Lence


Efcharisto - (Lefkáda 2009)



otazník zůstává
nevyřčen potají
láska je představa
tam, kde ji šeptají

utrhnout do hněvu
oči tvé zelené
není mi do zpěvu
hledám tě, ne že ne

dívej se mi do očí
máme jen jistou
někoho zaskočí
říkám efcharisto

Michal Zachar
------------------------

efcharisto = děkuji - řecky