miluji tě říkají
má slova vanoucímu větru
to srdcem zpívají
aby tě hřál místo svetru
miluji tě šeptají
to, aby slova nebyla ti vším
a jak tak foukají
zahánějí z tváří krev i splín
miluji tě broukají
že noc je tvoje báseň pro milost
a že jsme potají
zapálily za svou minulostí most
Michal Zachar
......................................
někdy je prostě dobré napsat o jednu větu víc
i když pořád na stejnou hudbu, to se nevochodí...
