někdy to málo stačí
pro záchranu světa
o rozkoši řečí ptačí
a zpovídej mě běda
jen tak se dotknout
jisker srdce létavic
tvé vlny protknout
pobřežím těla a víc
svou radost nahou
pokládám do peřin
objetí pod přísahou
že najdu i tvůj klín
a hroty ňader jiskří
ospalou do křivek
co v nás vlka zlidští?
když ne polibek?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ