Buben, dech a tichý vír

Ranní rituál, který obejde hlavu a vrátí tě domů. Do tvého bytí.

Jedno ráno jsem stál v kuchyni a věděl jsem přesně, že „bych měl“. Meditovat správně, dýchat správně, začít den správně. V té chvíli jsem si všiml jedné směšné věci, moje „správně“ bylo jen další slovo pro tlak. A tlak je zvláštní zvíře, umí se tvářit jako disciplína, ale ve skutečnosti ti krade prostor.

Pak jsem si pustil písničku a v ní hraje velkou roli buben. Ne jako soundtrack k nastartování do produktivity dne, ale jako rituální kladivo, které rozbije formálnost všech možných svatých metod. Dunění bubnu se opřelo o stěny bytu, o hrudník, o podlahu, o páteř. A najednou jsem si nemusel nic dokazovat. Tělo si vzalo rytmus, dech si vzal místo, mysl si sedla na zadek a přestala kecat.

Tohle je pro mě podstata toho, co popisuji v článku o meditaci, skutečná meditace začíná až tam, kde končí všechny metody. Ne tam, kde se ti povede „výkon“, ale tam, kde se přestaneš honit za výsledkem. Kde se znovu staneš tím, co už dávno jsi, živým prostorem, který dýchá.

A právě proto mi tak skvěle funguje tato rituální píseň Fundr við Hana. Je zpívaná starobylým severským jazykem (old norse), který v tobě neaktivuje archetyp. Nejde o to rozumět každému slovu, jde o to, aby rytmus vedl tělo, jako když bojovník najde svůj postoj a přestane se omlouvat za vlastní sílu. Je to výborné jako ranní rozcvička, pro dechové techniky i pro bojový trénink, protože buben je metronom pro odvahu.

Pokud chceš číst víc o tom, proč meditace není technika, ale způsob bytí, tady je původní článek.

Text písně Fundr við Hana (Setkání s ní),
překlad rituálního textu v ENG a CZ

Sloka 1

Once I knew love before tonight,

Kdysi jsem znal lásku, ještě před touto nocí,

the kind no heart can truly hold.

takovou, kterou žádné srdce nedokáže skutečně unést.

I wagered every sleepless hour

Vsadil jsem každou bezesnou hodinu

on water whispering low through reeds.

na vodu tiše šeptající skrz rákosí.

Sloka 2

Tonight, even fear came differently

Dnes v noci i strach přišel jinak

a trembling veil that barely moved,

jako třesoucí se závoj, který se sotva pohnul,

then shattered softly into dust,

a pak se tiše rozpadl v prach,

revealing almost everything here.

odhalující téměř vše, co je zde.

Sloka 3

And in this moment of all moments,

A v této chvíli ze všech chvil,

when dark places fill with day,

kdy temná místa zaplavuje den,

I saw the other half before me

spatřil jsem přede mnou svou druhou polovinu

and knew color is no dream’s reflection.

a pochopil, že barva není odrazem snu.

Refrén

Love is just a feeling tied to colors,

Láska je jen pocit spojený s barvami,

as if a thousand rainbows rose above.

jako by nade mnou povstávaly tisíce duhových oblouků.

Let every heart keep singing over us,

Ať všechna srdce dál zpívají nad námi,

so human loneliness becomes no debt at all.

aby lidská samota už nebyla žádným dluhem.

MINI RITUÁL na ráno

Postoj, dech, buben, tři minuty a den se ti přepne.

Stoupni si rovně, chodidla na šířku pánve, kolena měkká, čelist povolená, jazyk volně.
Pusť si hudbu (buben,) nebo si ho aspoň představ, jako kdyby ti zespodu od podlahy jeho zvuk držel rytmus. Nádech a výdech přirozeně.

Do každého výdechu řekni v duchu jednu větu, ne jako afirmaci, jako příkaz tichu, „teď nic nedělám, jen jsem“.

Pak udělej pět pomalých dřepů nebo pět hlubokých předklonů, na každý pohyb jeden dech, a hlavu nech být pozadu, ona si zvykne. A pak se jen ptej a vnímej v těle odpovědi:

• Kde přesně v těle se mi během těch tří minut uvolní napětí, v čelisti, v krku, na hrudi, v břiše, v bedrech?
• Kde v těle se mi dnes nejdřív objeví klid, a jaký má tvar, tlak, teplo, proudění?
• Kde v těle se mi postoj srovná jako první, chodidla, pánev, hrudník, lopatky?
• Kde v těle se mi dech rozšíří, a co se v tom místě změní, prostor, měkkost, teplo, stabilita?
• Kde v těle se mi rytmus usadí, a kde se mi z něj začne hýbat energie do dne?

Všimni si jednoho místa změny v těle. Nic dalšího není potřeba.