středa 31. srpna 2011

Duch (Ghost)


bereš mi dech
dotýkáním svých řas
a vůbec nepřeháním
že zastavil se čas
to, aby viděl, jak září
přichází sem k nám
a duši s nahou tváří
teď vedle sebe mám
a nevím, které věřící
pokládáš hlavu do noci
to, co je láskou zářící
kdo chce žít v nemoci?
možná, že ztrácím
křídla ze svých přání
srdečním polem hracím
dát dar znenadání
hvězda laskavá a milá
k tomu dopomáhej Bůh
láska, že není jen bílá
jako já nejsem duch

Michal Zachar
.......................................................................................
Milovat znamená jednat tak, aby druhý pochopil,
že je krásný a jedinečný.


úterý 30. srpna 2011

Pod palbou II. (Under fire)



hledáme rozdílné propasti
namísto sjednocení
za účast svou soustrastí
hrávajíc představení

a vlastní tělo, co dopadá
stát se jednou ženou
myšlenka, co tě napadá
ji chrti nedoženou

místo vnímání rozdílu ras
s laděním frekvencí
a v důsledku strachu zhas
plamen s tvou esencí

špinavá krví z draků po boji
přizpůsobivá představa
ten, kdo se ega vůbec nebojí
je tvá láska bezhlavá

Michal Zachar
--------------------------------------------------
Každý, kdo si svou odpovědnost dává stranou na "lepší" časy bude jednou překvapen až opravdu přijdou. Láska je také v tom, že dokážeme poskytnout sebe druhým včas.

neděle 28. srpna 2011

Odpusť mi (Forgiven)


všichni máme radost
když srdce pohladíme láskou
je jedno na čí žádost
a stojíme všichni před otázkou

pro koho oddávám se?
že pro smrt nevědomí pláču?
pouštím podstatu žaláře
a do reality kvantit snů skáču

bez zásluh srovnávání
a pocitem výlučnosti jsi osobnost
tu srdce nikdy nepohání
a brání mi poděkovat za drobnost

odpusť mi, že jsem byl
nelidskou nadějí ega zaslepený
podat ti ruku pro pár chvil
znovuzrozený dostižený odsouzený

víš, že pro všechny je dost
krásy prožívání a na nás je se rozhodnout
stavím ti proto lásko most
a kam půjdeš, je tvou vůlí svobodnou

MZ
---------------------------------------------------------------------------
Pravda je vůbec to nejobtížnější, co lze lidem předložit k věření.

pátek 26. srpna 2011

Toulavá zeď (Wonderwall)


jak přilne maska?
toulavá zeď jediná?
proč srdce praská?
když láska nezpívá?

do pekla představ
si hořkost zavírám
osamělí těch sestav
bolestí zapírám

kolem zdi běžím
a do nebe jen krok
láska chutná s věží
tak teď vpravo v bok!

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------------
foto Martin Císař + make-up Jana Sováková

Je nebe stav vědomí? Plný radosti, lásky a extáze? Součástí těchto věcí je pospolitost. Do nebe vede mnoho cest. Zkus se zamyslet nad tím, kdo tebe přivádí do nebe. A možná je to stejně ten, koho miluješ ze všech nejvíc, ale taky ten s kým zažíváš ty nejhorší časy. Nech je vejít do své mysli. A změň to, co ti přinášejí, v radost sdílení. Protože, pak už je jen to jedno. Pak už je to jedno - pro ty, co se v tom nechtějí šťourat...

středa 24. srpna 2011

Chlad předpokladů (What The Water Gave Me)


zas hledám cestu k staré lodi
ležící na setkání dvou břehů
vlevo i vpravo se sbíhá a zplodí
jen jednu energii, lásku, něhu

roztavit ty své směry a ochladit
život pronikáním skrz naskrz
a jen ze dvou teď jedno sesadit
říct rukám plným světla - zadrž

nemačkej, nechytíš si ani gram
sjednocením svých protikladů
to tobě vše do rukou vzdám
vesmír stvoříme si z prstokladů

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------
Každý z nás si tímto prošel, láskou či zklamáním. A všichni víme, jaké je to když ztratíme to jediné, na čem nám nejvíce záleží. Ta bolest se nedá popsat slovy. Nikdy nás to nepřestane bolet, tak abychom na to úplně zapomněli. Lepší je se nesnažit zapomenout. Ale poučit se z chyb, které jsme asi udělali a neopakovat je. Jednou přijde náš čas a my pochopíme, že je tu někdo lepší. Kdo bude opětovat naše city a nebude si s námi jen hrát. Přijde někdo, kdo by Vám ukázal cestu. A vrátil naději, že láska není jen pět písmen. Protože to slovo má pro někoho velký význam. A za to mužeme být vděční.

Strpení (Patience)


někdy si říkám strpení
ale ukážeš mi záda
a čím jsi? vzrušením
se těžko jen tak střádá


bezpečí ze všech stran
otevírající si blízkost
a to, že ti taky dám
pohlazením tu vstřícnost


strpení není tvá důvěrnost
na polích mého šachu
poznáním za věrnost
je milovat beze strachu

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------------------
foto Lenka Chalupská

Každý z nás má nějaký pradávný strach, že když mě ti ostatní dobře poznají, nebudou mě mít rádi. Protože mi sami se nemáme rádi a nechceme to umožnit ani těm ostatním. Na počátku vztahu často bez strpení vbíháme do cílové rovinky, abysme za pár kol toho závodu zvaného život vběhli raději na jinou dráhu. S někým jiným, nepoznaným a namlouváme si, že až..., ale v duši bez kouska strpení a skutečné důvěrnosti nemáme nic. Slovo důvěrnost čili intimita pochází z latinských výrazů in a timere a společně znamenají beze strachu.

úterý 23. srpna 2011

Mrtvá srdce (The Dead Heart)


štěstí je dar, co dávám světu
možná, že převážit by se měl
náhodou se ani trochu nepletu
když říkám, že by ses taky měl

pokusit nečekat si na proroky
a tak, když se my postaráme
že dávat láskou nejsou záskoky
a swarovski není drahokamem

je štěstí tvůj dar vnitřního života
infekčním projevem naděje svitu
šířící se do okolí tekoucí dobrota
ze srdcí mrtvých a slz přichází tu

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------------------
Být jen tak, bez jakéhokoliv důvodu naprosto šťastný. Pak jsi se stal ty tím hybatelem a rozdávej štěstí bezdůvodně a pro všechny důvody, co na světě jsou.

pondělí 22. srpna 2011

Večerní choroby (Evening Disease)


každým problémem mi zjevuješ
signálem mysli, je ve mě strach
a mé tvrdé srdce si změkčuješ
na šachovnice žití vtáhneš šach

odvahu pro přijetí si hledám cizí
dar, talent, příležitost umožnila
jen prosadit, že rozptýlení zmizí
jiné světlo a soucit jsi poradila


tak dar si dávám pokaždé s tím
a objevuji nemožné v nitru sebe
vtělujíce láskou, řeknu jen smím?
cítím, jak se mi stále srdce klepe 


Michal Zachar
---------------------------------------------------------------------
Když se jiní domáhají pozornosti, zaměřte svoji pozornost do svého nitra. Když všichni ječí: „Podívejte se na mě!“, mlčte. Když se ostatní chlubí svým úspěchem, vy ponechejte svoji chválu na ostatních. Když ostatní chamtivě lpí na autorských právech, dejte svoji práci volně k dispozici. Když si jiní vytyčují cíle jako motivaci k dalšímu růstu, naučte se být se sebou spokojeni, a lidé se vás budou ptát, jen aby poznali vaše tajemství.

Štěstí je bílá labuť (White swan)


štěstí je vášeň okamžiku
co probíhá nám žilou
tepnami říkám erotiku
jít s nocí chladnou milou

a k tomu dobře nasvícené
kruhem vystupujíc z tmy
domu světla ze zaslíbené
ukazují na co, už nemáš kdy

štěstí jsou splátky rozumu
kam dojít se srdcem dál
a daří se být na průzkumu
i tu chvíli, co jsem tam stál

Michal Zachar
.....................................................................................

Pokud nevěříme, že ve vztahu a v životě můžeme mít všechno, budeme mít pravdu. Věříme-li že druzí jsou takoví a makoví - budeme mít pravdu. V nás a v našem vztahu k životu se projeví všechno, v co věříme. A pokud se nám nelíbí, co máme, změní se to díky tomu, že změníme své myšlenky.

sobota 20. srpna 2011

Lovím vysokou a nízko (Hunting High And Low)



zas lovím vysokou a nízko
letí mé střely štěstí
té pověsti jsi důvěrně blízko
poutající mě na zápěstí

není důvod ovládat lásku
když praskají pouta
posouvající dírky u opasku
a žalářník se loudá

pro vězně praskajících zdí
bloudí obrace hladce
jen nevím, zda se to smí
srdce nebere zajatce

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------------------------
Člověk pořád nachází nové přátele a přitom s nimi nemusí být každý den. Když ale uvidíme stále stejné lidi, stanou se nakonec součástí našeho života. A jen co k tomu dojde, chtějí nám do toho života také mluvit. Pokud se nechováme podle jejich představ, tak se zlobí. Všichni totiž vědí naprosto přesně, jak mají žít život druzí. Zato nikdy nevědí, jak mají žít oni sami.

středa 17. srpna 2011

Vědět (The Scientist)


někdy jen hledám, co dát Bohu
a přes sebe nevidím tebe
za dar nejlepší, zda vůbec mohu
a možná, že stačí vidět nebe

když postrkávám okamžiky celku
 do sítí naprostého štěstí
můj kompas mívá silnou střelku
ukázat nebe se nepoštěstí

ozvěnou lásek všech, co milujeme
tou intenzitou vzpomínek
čím víc máme v srdcích, stahujeme
nebe do země, i malý kamínek

nemusíme Bohu chodit na výpravy
a zvláště na ty křížové
pro všechnu lásku, štěstí a to zdraví
miluji vše stejně poprvé

-------------------------------------------------------------------------
Pokud nás Bůh miluje, proč nás žádá, abychom trpěli? Pokud se domníváme toto, jde o naši projekci. Pro lásku Boží stačí udělat jediné: přijímat tuto lásku a být šťasten. Právě to je vzpomínka na nebe, náš domov.


úterý 16. srpna 2011

Fallen VIIII. (Fallen)



se všemi tvými otázkami
tu tedy sám si zůstávám
kdo z nás je svými hrami?
a kdo je vlastně obehrán?

tak dávám šanci srdcím
těm, co nechtějí být tam
kde jen já tě popostrčím
k tomu, co je a není klam

den uzavírá odpovědi tmy
co kolem plyne do noci
co se vlastně lásce smí?
zakousnout jako buldoci?

na hranici smluv padám
když pálím jablka evina
to, že asi nejsem adam
a ty, že hraješ nevinná

Michal Zachar
------------------------------------------------------------------
Člověk miluje, protože miluje. Není k tomu žádný důvod.

pondělí 15. srpna 2011

Na zemi jako v nebi (On Earth As It Is In Heaven)


na zemi jako sedmém v nebi
kdy ráj jde vpřed peklem
můžem mít všechno zapotřebí?
vzdávajíc se žít vztekle

všechna přání splněna dnem
inspirací nocím hraničním
tys byla jazyk a já zas rtem
překlenutý omyl justiční

každou vteřinu naplnění dál
vedeme své kočáry zlaté
kdo z nás by se teď lásky bál
polibek štěstí pro bohaté

Michal Zachar
.......................................................................................
Vztahy plné lásky. Mohou nás provést skrze území chladu a konfliktů na další, vyšší roviny. Každý problém, co společně vyřešíme nás vede na další úroveň. Vztah slibuje, že když jej budeme rozvíjet, bud on rozvíjet i nás. Až k nám přijde tolik lásky, že naplní náš život. A nebo beznaděje. Ale to je vždy na nás a my s tím musíme žít.

neděle 14. srpna 2011

Prázdné nekonečno (Blank Infinity)


pohybující se mezi vlnami
částice vydaná světu napospas
hledající čas mezi chvilkami
rozpadu hmoty lásky poločas

utočím na jádro chování
kmitající rychlostí černých hvězd
atakem hlasu srdce volání
než zastaví ho ho tvá pěst

a ty rány světa dopadající
vystřely z hlubin našich atomů
bojuješ o sto mezi tisící
a chceš jen jedno - domů

Michal Zachar
--------------------------------------------------------------
Dospět na novou úroveň vnímavosti lze tak, že si uvědomíme, že mnohé útoky lidí kolem nás jsou jen jejich voláním po lásce. Ačkoliv neschvalujeme jejich jednání, ale podpoříme ho v nejhorší chvíli v jeho životě, stáváme se tím, kdo miluje, protože mu umožníme postupovat vpřed a tím i růst.

čtvrtek 11. srpna 2011

10 mečů (A Way of Life)


svírám deset mečů
a jen v náručí svém
a když už kůži svleču
a zas procházím křtem

pohřbívám těla padlé
bratrů, co nedošli sem
houpeš srdcem na kyvadle
olíznut rozpraskaným rtem

a váha vzpomínek
z těch bitev světelných
tak zbyl jen plamínek
co tiše šeptal a pak ztich

tak nesu deset mečů
a říkám si, mohu jít dál?
pravou před levou si vleču
jdu, už dlouho jsem tu stál

Michal Zachar
-------------------------------------------------------------
Život je krásný, daleká cesta, marné však není žádné volání,
zemdlelý není ostudou světa, hanbou je zrada a pokání,
zpáteční cesta se trestá.

úterý 9. srpna 2011

Způsob života (A Way of Life)


někdy jsem, jak luna temná
smyslně se tulíc, přející
bradou ven, co ruka jemná
úplně mnou cestující

kolikrát dotklo se tě ráno?
kalichem krásy dát?
znát tě protklo, není psáno
pódiem spásy lhát

jen jednou lásko neptáš se
ze sta důvod jednota
a ve dvou krásou ke spáse
cesta je způsob života

Michal Zachar
----------------------------------------------------------

Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky.


neděle 7. srpna 2011

Hrom (Storm)


někdy nás postihují hromy
tak jako bolest nosí lásku
tak jako děs na pogromy
někdy nevydávám hlásku
laskavá noc plná stříbra
vybíráš zlatý déšť Andělů
sesbíráš pírka, co zřídla
laskavá moc těch údělů
vidím tvůj dar očima nově
jak vkládáš sebe na mně
jak bouřím se nehotově
vidím, cos zanechal tmě

Michal Zachar

.............................................................................
foto Lefkas, Nidri

V knize osudu jsme všichni zapsáni v jednom verši.

úterý 2. srpna 2011

Jednou světlem


jednou, až světla pohasnou
jen víra zůstane po naději
co hoří v srdci září nejasnou
dospělým nejsem tím, že dospěji

jednou, až temnota zvládne den
jen naděje zůstává v nás
a ten první verš zase bude čten
světlo je první láskou života, ne čas

jednou se tě síla zeptá jestli hoříš
je láska světlo tvého srdce?
jsi tady proto, že stavíš nebo boříš?
a za nadějí dovnitř den zas vtrhne

jednou už shoříš a zapálíš i svit
sluncí ty duše bezvědomá
ta svíce, co byl její plamen slit
úsměvem říká, že srdce je zas doma

Michal Zachar
-----------------------------------------------------------------------------------
foto Hanka Havlová

Svíce, která vrhá světlo, nemůže to dělat jinak,
než že přitom stravuje sama sebe.