pátek 28. února 2014

Unbreakable


zázraky chvíle 
vypouštíme pryč
jedno zda jsou milé
prst nemá správný klíč

rozbíjíme se tady
pověstmi o náčrtcích
sobě svými jablky i hady
na kusy rozpadnutých srdcí

když žiju přání
já jsem cestopisem
láska je tou, co nevyhání
je naše touha Bohem naplnit se

úterý 25. února 2014

Sannjásin (Hamsa)


život je hlubší než to, co si myslím
ale nežít z radosti lásky je hřích
a co nám každý čin vyčíslí
v pozadí neulpívá smích

nevěřte, ale láskou jděte sami
kráskou, co zbývá na konci
a ty tvoje tváře k zulíbání
srdce zvoní ve zvoncích

způsob tady a teď je klíčem
do zahrady jednoty bytí
ideály jsou jen bičem
co trhá se zarytím

chci plynout v tom proudu
moudrosti těla milovat
věřit si, ne bloudům
sám sebe smiřovat

z radosti smíchem hořím
sám v sobě dát si dar
že zase něco tvořím
a obsah dává tvar

a pro to srdce existence
jdu svobodou bez boje
modlící bez růžence
vidoucí ze zdroje

neděle 23. února 2014

Red rain

photo by Sandro Ramani

jsi štěstí, co z růže lásky kvete
a z moří krve jsi královna vod
chraň paprsek, co šel světem
tichá záře hvězd má v tobě bod

na prsou tvých chci usínat ať prší
červený déšť si tě chce sám svést
jdu světem po potopě na návrší
zachraň v srdci poklady z hvězd

miluj a věř, žij své lásky v nebi
a neptej se mě, jak se to unese
tím víc lásky máš zapotřebí
čím víc se svět svírá v otřesech

já v očích tvých a v tvém klínu
já usnul rád a zahnal do daleka
na lásku v srdci prší nezahynu
na tyhle chvíle moje duše čeká

sobota 22. února 2014

Střílí


jdeme cestou podle zdí
já teď neřeším už nic
jsme v krví celí sví
a z prostřelených plic

se jen tiše chichotá
a kapky srdce malují
že čeká mě jen nicota
rukou lidí, co milují?

a každý den vyjdu ven
a třeba se jen mýlím
že v noci vidím den
když lidi lidi střílí

pátek 21. února 2014

Démon


pomalu přicházejí chladné dny
vyložily jsme si všechny karty
bojovníci všech království sní
o tom, jak položit jazyk na rty

pomalu chladne srdce i krev
spoutáme pravdu slovy her
kolik nocí jsme si na zádech
říkali, že poslední je, teď ber

stále jsme stvořeni ze slov mít
ale bestie není jenom venku
k démonům nás nevede klid
já zlost mám jejich navštívenku

království přichází a zase mizí
já chtěl sem ti to prostě říct
až ucítíš můj žár, své sklízím
v démonech mých můžeš číst

světla slábnou, všichni se plazí
moc se nepřibližuj, říká znak
maškaráda kope hrob, my nazí
ledaže bys mi ukázala, co a jak

čarodějka jsi ze tří prostřední
z temna mých očí můžeš brát
a řekni jen srdcem poslední
otázku, může i démon milovat?



"V magii - a v životě - je jenom přítomný okamžik, TEĎ. Čas se neměří, jako když se počítá vzdálenost mezi dvěma body. "Čas" neuplývá. Člověku působí obrovskou potíž soustředit se na přítomnost; pořád myslí na to, co udělal, jak to mohl udělat líp, uvažuje o důsledcích svých činů, proč nejednal tak, jak jednat měl."

čtvrtek 20. února 2014

Královny mečů


jsme královny mečů
putujících na západ
jak světlo luny teču
můžeme i nechápat
a tvé změny spánku
neúspěch malá smrt
z věže dám vánku
místo kosy jen srp
porážíme se sebou
když odhalují tvář
ty masky, co zebou
skutečnou tvou zář
přináším světlo
řekl ´s nám ve tmě
snad aby vzlétlo
chtě anebo nechtě?

pátek 14. února 2014

Proud


miluješ, protože miluješ
a bez strachu odmítáš
svou vodu pouštíš dál
když do ní srdce vhazuješ
aniž víš, kam s ním zavítáš
radost proudu je dar
teď jsem navždy uzavřený
v rakvi ze svých činů
je pozdě vrátit řeky tok
chci být v tobě utopený
ať klidně si jen plynu
kapka, co udělala krok
tam, kde je tvé srdce jsi ty
vhozený do řek, co proudí
po kamení bez pohodlí
do oceánu bytí jsou slity
a po kilometrech poutí
odvaha je strach, co se modlí

čtvrtek 6. února 2014

Kořeny


já ticho v tichu jsem
nálada já Bohu milá
tón hříchu, co šel ven
tos Boha rozněžnila

tóny srdcem skládáš
a ne vždy melodické
a v této chvíli vdáváš
to, co je z Boha lidské

zazvonit v uchu pláčem

anebo radosti smíchem
buď zůstává spáčem
a nebo nežije hříchem

úterý 4. února 2014

Smrti vstříc


nebe zas odívá se temně
a kolik z nás jej vnímá?
já kladu své ruce jemně
kdo hříchy naše snímá?

do zimních nocí vylétáš
a tvé stopy pálí most
plynoucí život tady máš
a ty pozvaný jsi host

kolikrát zaklínání slovy
pomůže navrátit duši?
kdo ví, už mi neodpoví
milujeme víc než tušíš