úterý 27. října 2020

Přání

 
každý z nás je jiný
ale sny, ty máme společné
nehrajem si na hrdiny
jen se srdcem smát, už konečně

a tak se mi asi zdáš 
jsi něco, co sama vytvoříš
v sobě vírou to dáš
a jen ty to všem láskou vyzdobíš

jsi dortík plný chutí
písnička, co se zpívá sama
najdi si k rozmáchnutí
křídel místo a naskoč si do pyžama

ať je s tebou vždycky
tvá víra v sebe a chuť si lítat
a tvé srdce magneticky
přitáhne zázraky dříve než bude svítat


sobota 10. října 2020

CO DÁL SHAKESPEARE?

proč svět je dané jeviště?
a většina z nás nezná ani svou roli
co vstoupí na něj do příště?
smrt, láska, život co dává smysl a bolí


v prostoru svých zemí nebýt
sobcem je dnes samý kousek reality
šílenství vynáší trumf a přebit
je kousek dobra, co chce překvapiti

my dívali se dlouho na západ
slunce, co si nad pláží osvětlilo letmý
okamžik krásy, co chce nechápat
někdy je třeba vykročit srdcem do tmy


úterý 6. října 2020

ZAPOMÍNÁM

 

jsi hranicí mezi prostory
rozdílem mezi Bohem a realitou
co když mě hladí, tak napoví
vášnivá dlaň vede tě přes hlasitou

zpověď, co do všeho dala
trochu sténání z ticha bolu lásek
a pak beze slov jsi povídala
a já jsem ti svlékal z šatů pásek


v sobě vlásek po vlásku
hledáme bez dechu tiše a jemně
zapomínám tu svou lásku
dík za to, že ty tu svou zas ve mně


středa 26. srpna 2020

Ráno


Když ráno vystupuje stínem ze tmy
A všechno noční bytí v světle utichá
Sluneční paprsek zalije zlé sny, to abys ty
Prožil okamžik krásy, kdy ani srdce nedýchá

Pomalu šplhá do korun stromů z hor
V údolích živou rosu po kapkách si pije
Po nahých stéblech trávy skáče za obzor
To láska přišla podívat se, jak se nám tu žije

A tak jsme barvou, co kreslí smíchem obrazy
Štětcem v paletách, z nichž svět se tvoří
Okamžik míru, co skrývá pravdu, že až zamrazí
Tak vzplanul zase den a naše srdce hoří

sobota 11. července 2020

Spolu


řekni mi, jak miluješ srdce?
pulsuješ svým tónem hry
klapkami klavíru si sršte
jeden ve dvou až se rozední

přes noční prostor jde tma
a jen se zlehka uzardívá
z dotyků vůně je letmá
hra, co nikdy nic nezakrývá

v náručí dne usínat společně
až když všechno povstalo
srdcem milovat konečně
je teď to, co zbylo ti nastálo

paprsek dne krájí tmu tmoucí
a chvíle pro štěstí je v nás
láska je loď pro tonoucí
kteří už spolu neztrácejí čas

pátek 3. července 2020

Svačina


lásky se nedá dát jen kousek
přitom se tvářit jako svačina
boží chuť upečených housek
když si mě namáčíš do vína

a padám tvými ústy do smrti
snědla jsi ze mě jen to, co šlo
hostie stoličky drtí až rozdrtí
aby se spojilo to, co odešlo

odvahu ničit ve stisku máme
každičkým soustem víc a víc
utrhnout sebe do neznámé
z vývrtky kněze bez hranic

že láska je tvoje boží hostina
až v druhých objevuješ sebe
a tak anděl v láhvi od vína
odšpuntoval víc než nebe

Žádná bolest nás neopravňuje k tomu, ji způsobit někomu jinému.

pondělí 25. května 2020

💔 Králík


pro kroků pár, pro kousek úsměvu
pro krásu zmar, bez dalších nápěvů
běžíme životem, hledajíc jen lásku
i myška za plotem a králík bez ocásku

jednou doběhnem a dál jen krokem
nestat se obědem, přišel, mrkl okem
a bez strachu v něm, usedl si ke mně
nevím čím ovlivněn, snad tichem země

a když už mlčky v tom světa bolu
nezdravil, byl co vědí, co je být spolu
čenichal, u tlamky malou sedmikrásku
díky můj cizí příteli, cos sdílel svoji lásku