Poslední z nás

 

možná, že létat opatrně
dá se s přistřiženými křídly
to když se zpoza zbraně
vynoří vlasy, co dávno zřídly

sypou se jako slunečnice
hladové zapomenuté ve tmě
a touha je naše učebnice
ze stínu hledáme se v světle

havrani ztrát nosící plášť
neřeknou, co život v nás tvoří
láska je pochodeň a pláč
a dobře je, když čím víc hoří

👐 Ruce plné lásky (Hands full of love)

schovaný v bezpečí tvé lásky

stočený, jak v lůně své matky

slibuji, že nehraju divné sázky

věřím, že přinesu zas zmatky

jsme sběrače bolestí a smutku

co chtějí mít víru žít v dlaních

učím důvěřovat srdci vskutku

hodin těch večerních i ranních

a opírám se o tvé lásko miluji

soustředěný jdu já mezi stíny

a rostu vnímám, co mi slibují

poslouchám, nehledám viny

a každý krok dál jde hlouběji
právě láska sází pochybnosti
před dobrotou se tu zachvějí
všichni, kdo nedošli do sytosti

Věční námořníci

jako je světlo majákem pro trpící

je tvé srdce cestou ze tmy nocí

my jsme tou vyřezanou lžící

co nic nenabere z vod a donosí

neseme si svou touhu poznat svět

a tak jako námořníci poplujeme

hledáme proudy bytí jako květ

třesoucí, že přivonět si nestihneme

a když vím, co vše obklopuje duši

stávám se jen kapkou v mnohém

a ponejprv vím, že lidem sluší

láska je přátelství člověka s Bohem

💙 KRÁSA JE V PAMĚTI SVĚTA

Krása je v paměti světa.

Kde žije řadu dnů.

Podléhá všemu i ta věta.

Říká a víš, uvadnu.

Bojím se zmizet z řádu.

Toho božího, přec.

Jsi anděl prvního pádu?

A nebo jsi pitomec?

Zpívám tě pro slyšenou.

Dotýkám se barvy.

Vidím tě na smíšenou.

Chuť tisící mi narvi.

Žízní jdeme za potravu.

Láska toho prvého.

Otiskem času pozdravu.

Miluj bližního svého.

NAVZDORY VŠEMU ♥️

hladím tě vodo svými doteky

a v nich je víc slz než bych vyplakala
bojím se, že by sem protekly

a moje touha srdce na svět vyplavala

navzdory všemu se modlím

za krásu všech rozdílů srdečních chyb

ve spánku chvíli zas prodlím

křičet chci, miluji tě lásko bez pochyb

bolí mě tvá bolest jako všech
a tak stojím skoro nahá v moři jako síť
a napínám se touhou v švech 

jsem hádanka, kterou chtěl život vyřešit

a tak se tím dotykem stávám
pasažérem, co vydá se všanc tvým lodím
rozdávám, dostávám, zůstávám

navzdory všemu se k tobě lásko modlím

Nevyprchá

korálky tmy vykoukly z pod tmavých řas

kočka, co ještě spí protáhla drápky a chytla čas

hvězdičky zrcadlí tvou duši v bezejmenné

části toho, co ze srdce nikdy nikdo nesejmeme

zažil jsem hodně slz, co vím ty nezkamení

jsi důvodem, proč tu bdím a čekám na znamení

zrcadlem protnout si naše světy do spojení

a snad, když to moje krvácí, tak pro tvé zahojení

třesou se mi ruce a nenamluvím toho moc

 a že neumím posunout hodinu dozadu pro pomoc

přeju ti jen, aby světlo porazilo tmu bez řečí

modlím se, abys našla svou touhu klidu a bezpečí

a oslepený tichem naslouchám mrknutí řas 

pohladí mě tvoje: "hele brácho, co je to za výraz?

tak zase naposledy, půjdu a ty nebuď drzá!

vím proč stále dýchám, dokud bolest nevyprchá

mé sestře Blance

💞 DOKUD SE ZNOVU NEPOTKÁME

jsi sen, který si sním

žít ho však bude jiná

srdce duní zvuky kovadlin

jak srdce bije voda krve vzlíná

polib mne, ať už vím

dokud se nepotkáme

obraz, co ti nikdy nevrátím

hlasem z ticha, co už nevoláme

každou noc žiju dnem

ruka krásně rozechvělá

jdeš do života s mým snem

ty jsi tím, co jsem tu zapomněla

a tak se modlím a žiju

byl jsi mým vlnolamem

voda zklidní, s láskou ti vliju

sílu, dokud se znovu nepotkáme

------------------------------

obrázek: https://www.instagram.com/coloroutofplace/