úterý 16. července 2019

Tančící bublinky


láska je zatmění šílené noci
kůže perlí se hvězdami nebe
voníš mi a jen bez pomoci
v tobě našel jsem zase sebe

stojíme si pod sluncem tmy
naše oči schováváme stínem
hluboko uvnitř kvasilo, kdy?
a stáváš se šumivým vínem

všechny bublinky jdou pryč
stoupají společně na hladinu
že z bezmoci vyplaval klíč
lásko, nehrajem si na hrdinu

popadnem kousíček chleba
namočit do vína a tiše sníst
ze tmy ještě světlem slepá
život je kniha a chceme číst

sobota 15. června 2019

Archanděl


někdy je bolest nad rozsahem ztrát
tím jediným, co ještě vlastně zbylo
poznání, že se z prázdna nemá brát
 ani, že slzou Boha se srdce neumylo

když cítíš doteky slz, těžko se mlčí
probudíš se v hrudi bez obalu lásky
každá bytost, co se před tebou krčí
symbolem tvé krve žhnoucí masky

když jsem tě tehdy neposlechl pane
a nevyhladil srdce bolesti všech lidí
řekl jsi peklem budu, ale že vzplane
srdce anděla láskou všech, co tě vidí

každý krok, co bolest nese není boží
a tys donutil věřit bez svobody Slova
láska je darem svobody, co se vloží
archanděl Lucifer, k službám, znova

pátek 7. června 2019

Krotká


chci vám jen připomenout
že každý má právo na lásku
chvějící rukou navrácenou
v kožichu z myších ocásků

v pohádkách nočních zpráv
co vykládala babička i máma
láska nebyla dobrá ani zlá
možná víc v srdci známá?

chci vám jen připomenout
abyste snili, i když to nejde
když se chce rozpomenout
na život z lásky se ptejte

v ranním oparu svítá naděje
že se s láskou každý potká
možná, že i vám prospěje
vědět, jak je vlastně krotká

úterý 14. května 2019

Znak


zas zničila jsi stovky krásných míst
ty lásko, co přicházíváš v dešti brzy
to kvůli tobě začal tváře srdcem číst
až když v tváři Boha spustily se slzy

jsi nemravná, krutě žádoucí a chceš
najít vše bez času, co dává odpovědi
na víčkách stínu je pravdou vše i lež
a tak nás přivádíš všechny ke zpovědi

nejjemnější ze všech tajemství, co zná
bijící teď, kdy všechno bylo je a bude
tvá ruka kreslí láskou čarodějný znak
který tě v životě svlékne před osudem

čtvrtek 11. dubna 2019

Rohlík


pro všechnu víru světa pane Bože
pronikám tebou do podstaty
tam, kde jazykem se klouže
a ty nekousej mě sakra do prostaty

to láska jsou divná vrátka k Bohu
tak tělesná, pak sexy o to více
že i přes odpor křičím já mohu
a že na konci je prázdná makovice

a tak se dechem rozpouštím a plním
to s tebou zažívám i harmonii
když těla dotknou se tak vrním
moc lituji ty, co takhle lásku neprožijí

a takhle jsme spolu věčně v okamžiku
v místě, co naše srdce nezamyká
v posteli má i zbytky po rohlíku
láska, potvora co kouše nejen do jazyka

pátek 22. března 2019

Lucifeři prachu


padají vločky do srdcí, jak do otevřených bran
a poletujíc vzduchem, hrají si spolu o život
každičký okamžik, kdy letí, je vzpomínkou z ran
které na sebe vzal ten, co se mu říká lodivod

který zazvoní, když už potkali jsme plno sněhu
na srdce, které puká od bolesti jenom dýchá
vzpomínka z hlubin počátku, že zapomněli něhu
lidé, kteří se stali tvory, které osedlala pýcha

jak jemně poletují, aby dotkli se našeho strachu 
a umírají všechny do jedné, kde neprozradíš 
padají z nebe do země, z nicoty lucifeři prachu 
myšlenkou sevřenou pěstí srdce nepohladíš


středa 20. března 2019

Vaše výsosti

Image by Arkin54 from Pixabay

a někdy je krok závaží cestou do pekla
když, co dáš si, neváží ruka, co utekla
na schodech do krypt nevědomí smrti
jít bojovat ne krýt to, co pádí jak chrti

a dává krokům styl tance od pasu dolů
když jsi smyl z rukou krev ze symbolů
nad úbočím ramen kroutí se síla bolest
každičký pramen, kterým jdeš prolézt

jak vzlykáš modlitby zavřenými víčky
a do kalicha vylity z dlaní srdeční říčky
naplníš se proměnlivo, že láska je víra
láska je víra, že život, je to, co neumírá

věnováno ZAHRADĚ KLADNO