úterý 14. května 2019

Znak


zas zničila jsi stovky krásných míst
ty lásko, co přicházíváš v dešti brzy
to kvůli tobě začal tváře srdcem číst
až když v tváři Boha spustily se slzy

jsi nemravná, krutě žádoucí a chceš
najít vše bez času, co dává odpovědi
na víčkách stínu je pravdou vše i lež
a tak nás přivádíš všechny ke zpovědi

nejjemnější ze všech tajemství, co zná
bijící teď, kdy všechno bylo je a bude
tvá ruka kreslí láskou čarodějný znak
který tě v životě svlékne před osudem

čtvrtek 11. dubna 2019

Rohlík


pro všechnu víru světa pane Bože
pronikám tebou do podstaty
tam, kde jazykem se klouže
a ty nekousej mě sakra do prostaty

to láska jsou divná vrátka k Bohu
tak tělesná, pak sexy o to více
že i přes odpor křičím já mohu
a že na konci je prázdná makovice

a tak se dechem rozpouštím a plním
to s tebou zažívám i harmonii
když těla dotknou se tak vrním
moc lituji ty, co takhle lásku neprožijí

a takhle jsme spolu věčně v okamžiku
v místě, co naše srdce nezamyká
v posteli má i zbytky po rohlíku
láska, potvora co kouše nejen do jazyka

pátek 22. března 2019

Lucifeři prachu


padají vločky do srdcí, jak do otevřených bran
a poletujíc vzduchem, hrají si spolu o život
každičký okamžik, kdy letí, je vzpomínkou z ran
které na sebe vzal ten, co se mu říká lodivod

který zazvoní, když už potkali jsme plno sněhu
na srdce, které puká od bolesti jenom dýchá
vzpomínka z hlubin počátku, že zapomněli něhu
lidé, kteří se stali tvory, které osedlala pýcha

jak jemně poletují, aby dotkli se našeho strachu 
a umírají všechny do jedné, kde neprozradíš 
padají z nebe do země, z nicoty lucifeři prachu 
myšlenkou sevřenou pěstí srdce nepohladíš


středa 20. března 2019

Vaše výsosti

Image by Arkin54 from Pixabay

a někdy je krok závaží cestou do pekla
když, co dáš si, neváží ruka, co utekla
na schodech do krypt nevědomí smrti
jít bojovat ne krýt to, co pádí jak chrti

a dává krokům styl tance od pasu dolů
když jsi smyl z rukou krev ze symbolů
nad úbočím ramen kroutí se síla bolest
každičký pramen, kterým jdeš prolézt

jak vzlykáš modlitby zavřenými víčky
a do kalicha vylity z dlaní srdeční říčky
naplníš se proměnlivo, že láska je víra
láska je víra, že život, je to, co neumírá

věnováno ZAHRADĚ KLADNO

pondělí 18. března 2019

Dveře


objevit klid v pohybu
zříci se slova mlčením
obléci nahá pochybuj
tak tě lásko odměním

modlím se za šerosvit
aby se zastavila krása
abych chvíli mohl být
v tom, co je naše spása

a můžeš kývat hlavou
a říkat ano či ne Bohu
tak jako sny si plavou
šeptám jen, i já mohu?

okem tajemna chápaví
dotykem snít o důvěře
to jak všechny lásky ví
je otevřít srdcem dveře

středa 13. března 2019

Nechte rozsvícené světlo


znáte ty chvíle, co nejdou odtrhnout
ze života, co provádí veletoče smrti
radost utekla, smutek chci přetrhnout
pěstmi z ocele, co všechno zlé zdrtí

pěstmi nepohladíš srdce bez zranění
co asi tak vyjde z potrhaných svalů
a tak jako se láska s mocí nezamění
hledáme jen slovo v příbězích králů

to láska ví, jak je to s dotekem moci
a lidem se to hlavou samo popletlo
a tak, když ve dne vkročím do noci
říkám, jen nechte rozsvícené světlo

neděle 17. února 2019

Růženka


nedělám jen to, co mi řeknou
ani když srdcem lomcovala zlost
slovem se dá nejen seknout
taky zakřičet tiše dost

možná, že to špunty v uších
tos po mě chtěla lásku bez lásky
dostali zásah a k sobě hluší
přestali si dávat otázky

tak po každém slovu vybuchla
pravda rozhořčených očí bez lesku
to iluze světa celá zatuchlá
zůstala sama bez blesku

prochází se Růženka prokletá
k věčnému spánku souzená sebou
princ zbytky růží zametá
a studené dlaně zebou