pondělí 22. února 2010

Jestli by jsem mohl být, tam kde jsi ty...


když přenášíš srdce
z těla zase do těla
a líbáš tak prudce
volám svého anděla
pak přenáším svoje
a zase budeš mou
nestačí shodit zbroje
světlem ti oči žhnou
mohl by být zázrak
v tom našem chvění
žes nepřišla o zrak
natož pak o brnění
shazujeme masky
jak daňci lopaty
život přináší lásky
a šlape nám na paty

Michal Zachar
------------------------
 Nezáleží tolik na tom, kolik máme, ale jak si to užíváme.

2 komentáře:

  1. Anonymní1:47 odp.

    Bravooo . . . :-)

    OdpovědětSmazat
  2. Anonymní11:48 odp.

    Jestli je v životě něco, co může s něčím pohnout, tak ty tvoje nesmysly. Dala jsem je přečíst svým dvěma kamarádkám a oni se po tom dali do pláče. A prý, že dost jim to pomohlo. Já jsem to vydržela až do teď, když jsem při svých pravidelných návštěvách u tebe na webu našla tuhle básničku. A teď tu sedím a pláču, jak malá želvička. A tak díky, žes mně taky naučil brečet. Zase po letech, málem jsem na sebe zapomněla. Díky. Za všechno.

    OdpovědětSmazat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ