pondělí 1. března 2010

Milovat jak hrom...


miluješ mě tak tiše
zvukům nerozumím
a chtěl jsem slyšet
to, co dávno vím?

jsem radostí pln
tvořím pevnou hráz
nárazům těch vln
rtěnku jsem ti smáz

milovat jak hrom
kdy neslyšíš už nic
z lásky roste strom
křič tiše z plných plic

Michal Zachar
--------------------------
Podmíněná láska, to je na prd. 
Na tu se nemůžeš spolehnout.
Pořád musíš být takový,
jakého tě chce ten druhý,
a nemůžeš být sám sebou. 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ