sobota 2. října 2010

UPEKKHÁ (Vyrovnanost)


když se vracím zpátky na nohy
a nejsem vyrovnaný
zas chytit kousky oblohy
a říct chyběla s mi

když se dívám na včerejší den
a  tomu dávám smích
vnímám rozpomínající se sen
schovaný byl v nich

když zpívám abyste neslyšeli
to splývám s nebem
dotknout se jen svými čely
a říct, že to svedem

když  před sebou kus oblohy
mám a zase jen jsem
tak vrátil jsem se na nohy
pojď lásko, jdem

Michal Zachar
-------------------------------------------------------
Nespouštěj své oči z hvězd a své nohy ze země.


Upekkhá (pálí) nebo upekṣā (sanskrt, v písmu dévanágarí उपेक्षा) je buddhistický termín pro vyrovnanou, nestrannou mysl. Tato vyrovnanost je zakotvena ve vhledu do zákonitostí karmy, dopomíjivosti a neuspokojivosti všech jevů a do nepřítomnosti „já“ (anattá).

Upekkhá je vyrovnaný stav mysli charakterizovaný nepřítomností výrazného ulpívání - nepřítomností přitažlivosti (žádostivosti) ani odporu („dósa“). Stav „nestranné mysli“ vůbec neznamená, že by se člověk v něm nezajímal o dění okolo sebe, nebo že by byl pasivní. Někdy se upekkhá překládá jako „lhostejnost“. Opět však v žádném případě nejde o lhostejnost k vnějšímu dění, ale o lhostejnost k vlastním příjemným i nepříjemným pocitům, k zisku i ztrátě, ke kráse i ošklivosti, ke štěstí i k bolesti. Občas se používá přirovnání k „oku bouře“. Je to také nestranný přístup ke všem bytostem, dobrým i zlým, milovaným i nemilovaným.

Upekkhá je jednou z théravádových páramit (dokonalostí) a uvádí se také jako jeden ze „Čtyř vznešených příbytků“ (brahmavihára), kde ostatní jsou mettá (milující laskavost), karuná (soucit ke všem bytostem bez rozdílu a úsilí být užitečný sám sobě i ostatním) a muditá (chápavá nesobecká radost).

Stejným výrazem se také označují neutrální (ani příjemné ani nepříjemné) tělesné i mentální pocity.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám za váš komentář. MZZ